Předpovídat vývoj na trhu s módním zbožím je obtížné i za příznivých hospodářských časů. V časech nejistoty je to mnohem obtížnější, což platí i pro letošní rok.
Luxusní segment již není tak velký „tvůrce hodnoty“ (ekonomického zisku), jako tomu bylo v minulosti, na trhu se naopak více prosazuje segment běžného módního zboží (non-luxury). Vyplývá to z výroční studie „State of Fashion, 2025“, kterou zveřejnila americká poradenská společnost McKinsey&Co ve spolupráci s analytickým webem The Business of Fashion (BoF).
Globální obchod zaznamenává různé přesuny, sílí riziko obchodních válek, zejména mezi USA a Čínou, USA a Evropou, která také „přehodnocuje“ svůj vztah k dravé Číně. Velkým „faktorem nejistoty“ je obchodní politika Spojených států po nástupu staronového prezidenta Donalda Trumpa.
Nálada mezi top manažery působícími ve světovém módním průmyslu není na prahu letošního roku právě nejlepší. Jenom pětina respondentů předpokládá, že podmínky na trhu se ve srovnání s loňskem zlepší, 41 % soudí, že se nezmění, a 39 % se obává jejich zhoršení. Dotázaným manažerům činí největší starosti nevalná spotřebitelská nálada a s ní spojený pomalý růst trhů. Spotřebitelskou důvěru za největší riziko letos považuje sedm respondentů z 10.
Letošní rok bude podle analýzy ve znamení jenom chabého růstu světového trhu s módním zbožím, a nepříznivý trend z roku 2024 by tak měl pokračovat. Zatímco v minulých letech byla pro tvorbu hodnoty klíčová luxusní kategorie, letos bude hlavním faktorem růstu ekonomického zisku sektor „non-luxury“. Stane se tak poprvé od roku 2010, pomineme-li období covidové pandemie (2020 – 2021).
Jak to bude v jednotlivých regionech?
Na evropském trhu lze očekávat, že dále poleví inflace a zesílí příjezdový cestovní ruch, což by byly pro prodejce módního zboží podpůrné faktory. Prodej v segmentu běžného zboží (non-luxury) by se mohl zvýšit o 2–4 %, v segmentu luxusním o 1–3 %.
V USA se na vysoké úrovni udrží poptávka movitých zákazníků po luxusním zboží (proti loňsku růst o 3–5 %).
Vyhlídky Asie, jež opět bude hlavním „hnacím motorem“ globálního trhu, nejsou jednoznačné. Číně se stále nedaří výrazně povzbudit domácí spotřebu. V segmentu běžného zboží lze očekávat růst o 2–4 %, ale v segmentu luxusním experti BoF-McKinsey nevylučují až 3% pokles prodeje. Studie proto doporučuje, aby se se jednotlivé značky namísto Číny více soustředily na další velké asijské trhy – japonský, jihokorejský a indický. Situace v Číně by se mohla změnit k lepšímu ve druhé polovině roku.
Pro trh je příznačné, že zákazníci se opět ve větším počtu vracejí do kamenných obchodů, takže podíl internetových nákupů klesá. Nejdříve to pocítily platformy nabízející luxusní zboží, ale na podobný trend se musejí připravit i elektronické platformy s „masovou“ nabídkou.
Maloobchodníci by ale neměli zapomenout na „nákupní zážitky“, což mimo jiné znamená mít dobře vyškolený personál, který zákazníkům nejenom poradí, ale také je dokáže inspirovat.
Prodejci módního zboží zatím přednostně cílili na mladší zákazníky, ale měli by mít na zřeteli, že „stříbrná generace“ – zákazníci starší 50 let – je stále početnější a její kupní síla není zanedbatelná. Proto si značky nemohou dovolit tuto věkovou kategorii přehlížet.
Dodavatelé: Čím blíže spotřebitelům, tím lépe? To není tak jisté
V módním průmyslu se stále více projevuje ještě jedna důležitá tendence, o níž byla zmínka už v předchozích letech. Maloobchodníci musejí podle studie urychlit změny v dodavatelských řetězcích tak, by se výroba postupně přesouvala, pokud možno do geograficky bližších zemí a regionů, zároveň také „geopoliticky spřízněných“. Přesouvání výroby blíže ke spotřebitelským trhům, pro které se vžil anglický pojem „nearshoring“ se stalo jednou z klíčových manažerských priorit v USA a Evropě již v roce 2016. Praxe ale ukazuje, že zatím se v tom příliš nepokročilo. Pokud se přesunuly některé výrobní kapacity z Číny, pak hlavně zase do asijských zemí.
Uvedený proces vůbec není jednoduchý a bez rizik. Jde o to, že dodavatelé textilních surovin a materiálů se většinou nacházejí blízko tradičních výrobních regionů. Přesunutí části kapacit Evropě může způsobit vážné potíže s dodávkami důležitých vstupů. Opomenout nelze ani důsledky tohoto procesu pro tradiční levné země, pro jejichž ekonomiku (zaměstnanost, export) je textilní výroba velice důležitá.
Experti předpokládají, že klíčovými dodavateli pro americký a evropský trh s módním zbožím se v dohledné budoucnosti stanou Indie, Vietnam a Bangladéš, zatímco čínští dodavatelé budou kvůli rostoucím nákladům na pracovní sílu ztrácet konkurenční schopnost. Pro evropské prodejce se jako přitažlivá výrobní základna jeví severní Afrika, konkrétně Egypt, Tunisko a Maroko, mimo Afriku pak Turecko.
Pružnější a odolnější dodavatelsko-odběratelské řetězce jsou důležité i s ohledem na to, že prodejci usilují o snižování nadměrných zásob a současně se snaží minimalizovat riziko výpadků v dodávkách. Stále větší vliv na podnikání v módním průmyslu má také tlak, který vyvíjejí jednotlivé státy na snižování emisí skleníkových plynů i omezování objemu textilního odpadu. I když se ukazuje, že zákazníci nejsou příliš ochotni připlácet za produkty šetrnější k životnímu prostředí, udržitelnost musí zůstat středem pozornosti firemního managementu, konstatuje studie BoF-McKinsey.
Vyšší zájem o sport: jedna z mála povzbudivých zpráv
Prodej oděvů a obuvi pro sportovní aktivity poroste také letos podstatně rychleji než celkový trh s běžným módním zbožím. Kolem 90 % prodejců sportovních oděvů, obuvi a doplňků letos očekává stabilní nebo vyšší prodej. Napomáhá tomu i to, že se stírají hranice mezi módou a oblečením pro sportovní vyžití. Lidé napříč věkovými skupinami také stále více dbají o své zdraví, častěji také navštěvují různé sportovní podniky, do nichž se aktivně zapojují. Přibývá lidí, kteří pravidelně několikrát týdně sportují. Stále aktivnější jsou starší generace.
Nejvíce vydělává LVMH
Součástí studie je také „McKinsey Global Fashion Index“ – pořadí firem podle hodnoty jejich ekonomického zisku. Ekonomický zisk v módním průmyslu v období 2022 – 2023 vzrostl o 16 % na téměř 46 mld. USD. Za loňský rok se očekává nový rekord, i když meziroční dynamika zvolnila na předpokládaných 5 %.
I když ukazatel ekonomického zisku v jednotlivých letech podléhá značným výkyvům, pořadí jeho největších tvůrců (TOP-5 „Super Winners“) se dlouhodobě příliš nemění. Vedoucí pětici podle posledních údajů za rok 2023 tvoří LVMH, Inditex, Nike, Hermés a TJX, vypadl z ní Richemont, který klesl na 6. místo.
Francouzský módní koncern LVMH, největší světový prodejce luxusního zboží (nejenom oděvů a obuvi, ale kabelek, šperků, parfémů, alkoholických nápojů a dalších položek) dosáhl v roce 2023 ekonomického zisku skoro 9,2 mld. USD, což je skoro dvojnásobek ukazatele společností na druhém a třetím místě (Inditex, Nike). Zároveň to představuje 22 % celkové hodnoty všech sledovaných společností.
V letošním žebříčku se poprvé objevil americký prodejce sportovních oděvů Deckers, zatímco z první desítky vypadl kanadský prodejce Lululemon, který se sumou 1,3 mld. USD obsadil 11. příčku. Vystřídal ho čínský prodejce Anta Sports.
Americký obchodní dům Dillard´s klesl o čtyři stupínky na 13. pozici (651 mil. USD). V seznamu se poprvé objevil mexický obchodní dům El Puerto de Liverpool. Jde o vůbec prvního prodejce z Latinské Ameriky, který se do indexu dostal.
Napsat komentář