146 balíčků za vteřinu

Do Evropy minulý rok přišlo 4,6 miliardy individuálních balíčků s oficiálně vykázanou cenou pod 150 euro, což je limit, do kterého balíčky neprochází celním řízením.

Čínská e-commerce tržiště přinášejí disruptivní model, který mění očekávání zákazníků i obchodní strategie konkurence. Přinášejí levné produkty, rychlý růst a zároveň i výzvy v oblasti udržitelnosti a regulace. Jejich dlouhodobý vliv bude záviset nejen na trhu, ale i na legislativních opatřeních ze strany EU.

Přeshraniční tržiště zabírají stále větší prostor na českém online trhu na úkor českých firem. Podle údajů Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jejich podíl na českém online trhu vzrostl z 4,4 % v roce 2023 na 10,7 % v roce 2024, tedy více jak dvojnásobně. Obrat v roce 2024 čítal 23,2 mld. Kč, což bylo o 170 % více než v předcházejícím roce.

Import nízkohodnotových zásilek (pod limit 150 euro) do EU se téměř zdvojnásobil z 2,4 miliard v roce 2023 na 4,6 miliard v roce 2024 (přičemž se více jak ztrojnásobil z 1,4 miliard v roce 2022). A lze očekávat, že tento trend ještě zrychlí, v reakci na novou celní politiku USA, které zrušily celní výjimku de minimis a uvalily cla až 125 % na čínské zboží. Čínští prodejci tak budou hledat odbytiště pro své produkty, které pravděpodobně naleznou na méně regulovaném evropském trhu.

Spotřebitel by měl být informován o rizicích

Největší česká spotřebitelská organizace, dTest, upozorňuje na zkušenosti z mystery shoppingu, kdy v téměř 80 % případů zakoupené zboží z čínských platforem porušovalo české nebo evropské normy. Šlo nejen o chybějící daňové doklady, ale i zdravotní závadnost, porušení autorských práv, nedodané zboží nebo padělky.

Řada testů, které se opakovaně provádějí v západní Evropě, navíc ukazuje velká rizika pro zdraví a bezpečnost zákazníků, nakupujících na čínských e-shopech. Například nedávný test, provedený Toy Industries Europe, zjistil, že 80 % hraček z čínských e-shopů neplnilo evropská pravidla pro bezpečnost hraček. Test ve Švédsku ukázal, že 62 % testovaných výrobků z čínských e-shopů obsahovalo nadlimitní množství nebezpečných chemikálií.

Potenciální nejistotu spotřebitele spojenou s kvalitou zboží a nízkou transparentností vyvažuje nízká cena výrobků a agresivní a nekalé marketingové praktiky s cílem získat co nejvíce zákazníků. Na zákazníka tak „čeká“ iluze výhodné nabídky, prodej pod tlakem – údajný prodej „jen do určitého data“ či „omezeného množství produktů“, nucený gambling – zatočení kolem štěstí jako podmínka vstupu na tržiště, bez pravdivých informací o podmínkách, pokud jde o „výhry“, chybějící či matoucí informace, např. o spotřebitelských právech, vracení zboží, falešné recenze atp. Nic takového by evropským firmám neprošlo a byly by okamžitě potrestány.

A jaké jsou důsledky současného stavu pro český státní rozpočet? Jen výpadek výběru DPH činí podle modelu Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) 3 až 4 mld. Kč ročně. Mezi další společné náklady, které nesou místní podnikatelé, ale i města a obce, jsou náklady na recyklaci obalů a zpětný odběr elektrozařízení, Vzhledem k tomu, že zahraniční prodejci se na úhradě určených poplatků fakticky nepodílejí, zátěž za splnění těchto povinností pak nesou místní obchodníci a samosprávy.

Koncepčně-právní problém

Problémů spojených s přívalem levného zboží z tzv. čínských tržišť vzniká celá řada. Podstatou řešení by mohla a měla být úprava legislativy, která v době svého vzniku patrně o takovém fenoménu neměla ani tušení a nestíhá držet krok… Čas ale běží v neprospěch nejen českých, ale také dalších evropských, především středních a menších, online prodejců. K negativním dopadům na české e-shopy patří i nutné navýšení marketingových výdajů v důsledku vysokých investic TEMU do reklamního prostoru.

Asijská online tržiště se tváří jako e-shopy (platformy nabízející zboží vlastním jménem), ale sdružují tisíce dodavatelů z celého světa. Platformy jako TEMU se formálně označují za online tržiště, reálně ale nesplňují definici neutrální platformy, jako je Facebook Marketplace, či Vinted, aktivně totiž vstupují do všech klíčových fází obchodního procesu – překračují meze pouhého zprostředkovatele. Tímto jednáním (distribuce zboží, marketing, vytváření logistického řetězce pro vracení zboží, stanovování cen) se sice schovávají za status „platformy“ a tržiště, ale reálně se chovají jako prodejci, ovšem bez odpovědnosti.

Spotřebitel tak často vůbec netuší, že nenakupuje od samotné platformy, ale od třetí strany. Podle platné legislativy nenesou online tržiště žádnou zákonnou odpovědnost za prodané zboží, na rozdíl od českých a evropských prodejců (ani vůči spotřebitelům, ani vůči dozorovým orgánům). To prakticky znemožňuje ochranu spotřebitelů a efektivní kontrolu. Konkrétní prodejci jsou často nekontaktní, chybí jim adresy, telefonní čísla atd. a jsou tak pro české či evropské úřady nedosažitelní.

Po vzoru Francie?

Problémy, které jsou způsobené neregulovaným dovozem levného nekvalitního zboží mimoevropských prodejců prostřednictvím zahraničních on-line tržišť, dominovaly dubnovému semináři „Neférová konkurence e-commerce prodejců ze třetích zemí“ v Poslanecké sněmovně. V průběhu semináře, organizovaného společně Asociací pro elektronickou komerci (APEK) a Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR), se v dolní komoře Parlamentu sešli zástupci podnikatelů, spotřebitelských organizací, kontrolních úřadů i státní správy.

„Každou vteřinu loni do Evropy přišlo 146 balíčku z Číny a je jasné, že kvůli omezeným rozpočtům není šance takto velké množství individuálních zásilek kontrolovat. Proto se nyní diskutuje zrušení celní výjimky pro levné balíčky, jako to udělaly Spojené státy. Tyto debaty v Evropě ovšem trvají dlouho a domácí e-shopy nemají další tři roky času, aby odolávaly neférové konkurenci. Již dnes musí české e-shopy propouštět část svých zaměstnanců a výrazně jim rostou náklady, protože Čína přesunula svou pozornost z amerického trhu na evropský,“ shrnuje situaci prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Jan Vetyška, výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci (APEK), upozornil, že za prudkým růstem prodejů především čínských obchodníků na on-line tržištích je mimo jiné dlouhodobé selhávání v oblasti kontroly a vymáhání pravidel. Jedním z klíčových problémů je podle něj kombinace existujících daňových a celních výjimek. Mezi hlavní porušení zákonných požadavků lze dále zařadit vyhýbání se úhradám DPH, recyklačních poplatků či odpovědnosti za bezpečnost prodávaného zboží. Český stát loni odhadem na různých daních a poplatcích, které zejména čínské e-shopy neodvedly, přišel o devět miliard korun a s růstem objemu prodejů z Číny bude letošní výpadek příjmů státu ještě vyšší.

První evropskou zemí, která se rozhodla agresivním a neférovým praktikám čínských e-shopů čelit, se stala Francie, když oznámila zavedení plošný poplatků na balíčky z Číny. Z vybraných peněz chce posílit kontrolní kapacity celní správy i úřadů na ochranu spotřebitele. „Ztráty pro státní pokladnu by měly zajímat i nás, protože podle ekonomických expertů veřejné rozpočty v Česku ročně přicházejí o zhruba devět miliard korun, které by měly čínské e-shopy správně platit, ale nikdo po nich tyto peníze nevymáhá,“ dodává Tomáš Prouza. Francouzské návrhy se budou v nejbližších týdnech projednávat na evropské úrovni.