V druhé vlně alternativních proteinů

Plant-based strava prošla dynamickým vývojem, který změnil způsob, jakým veřejnost nahlíží na zdroje bílkovin. První vlna veganství ve 21. století byla charakteristická nadšením z možnosti ekologického a etického stravování, zejména díky rostlinným alternativám masa. Tento počáteční rozmach přinesl novou nabídku na trhu.

Zatímco na počátku potravinové revoluce dominovali průkopníci jako Beyond Meat a Impossible Foods, kteří přinesli na trh produkty věrně napodobující maso z rostlinných zdrojů, dnešní rostlinné potraviny se od tradičních náhražek masa významně liší. Moderní inovace v potravinářských technologiích umožnily vytvořit výrobky s autentickou chutí a strukturou, čímž výrazně usnadnily jejich přijetí širokým spektrem spotřebitelů. První vlna alternativních proteinů získala popularitu také díky vzrůstajícímu povědomí o klimatických změnách a potřebě omezit ekologickou zátěž spojenou s tradiční živočišnou výrobou.

Co se mění, co ne

Tento vývoj jednoznačně ukazuje, že alternativní proteiny již překročily hranici trendu a staly se klíčovým tématem v debatách o budoucnosti globálního potravinového systému. Nyní vstupujeme do druhé vlny, která musí odpovědět na rostoucí poptávku po technologických inovacích a zároveň reagovat na změny v preferencích spotřebitelů. Ta klade důraz na vývoj nových druhů proteinů, přizpůsobení ekonomickým tlakům a rozšíření využití nad rámec potravinářského průmyslu. A to má smysl, protože v nejisté ekonomice se citlivost na ceny dostavuje záhy.

Zatímco dovozová cla a exportní kvóty u živočišných výrobků přímo ovlivňují kupní cenu, alternativní proteiny a výrobky z nich těmito faktory ohroženy nejsou. Nejspíš proto, že možností pro rostlinnou stravu je tolik, že vždy existuje pro výrobce nová alternativa, ke které se lze uchýlit. Totéž platí i pro spotřebitele.

Tento posun představuje nejen změnu v nabídce produktů, ale také hlubší filozofickou transformaci, která ovlivňuje celý potravinářský sektor. Producenti se jednotně shodují v jednom – chuť rozhoduje o tom, zda si zákazník výrobek koupí podruhé. Nutriční hodnota, alespoň prozatím, zůstává sekundárním faktorem při rozhodování o nákupu. Druhá vlna alternativních proteinů však slibuje více než jen chuťové experimenty – odvaha přinášet do sektoru nové přístupy a oslovovat globálně univerzálního, zvědavého zákazníka patří ke znakům této fáze vývoje.

Kultivováno Zoomeri

S příchodem generace Z na trh jako hlavní kupní síly je nezbytné zaměřit se na produkty, které odpovídají jejím hodnotám a vkusu. Tato generace klade důraz na udržitelnost, transparentnost a zdravý životní styl, což výrazně ovlivňuje vývoj rostlinné wholefood stravy. Pekanové mléko, například od značky Treehouse Originals, nejenže splňuje tato kritéria svou přírodní recepturou a ekologickým balením, ale také oslovuje mladší spotřebitele svou všestranností a unikátní chutí. Podobně datlové produkty, jako přírodní sladidla nebo tyčinky, reflektují poptávku po zdravých alternativách k rafinovanému cukru a podporují jednoduchost i přirozenost ve stravování.

Na veletrhu ISM v Kolíně nad Rýnem se objevily i další inovace, které demonstrují druhou vlnu rostlinných alternativ v kategorii snacků. Veganské sýry od Julienne Bruno, které díky fermentaci dosahují autentické chuti a textury. Rostlinné jerky od Noble Jerky využívají datlový základ, čímž nabízejí zdravější alternativu masa. Zmínit můžeme také nápoje od Alver Golden Chlorella, které obsahují mikrořasy bohaté na bílkoviny a antioxidanty. Tyto produkty odpovídají na nové trendy a potřeby generace Z, která hledá transparentní, ekologické a funkční potraviny.

Podobně jako milenialové, i tato generace nakupuje jiným způsobem se i dívá na roli retailu jakožto místa pro zprostředkovaní potřeb a celkové zákaznické zkušenosti, která by měla hodnotově souhlasit s orientaci na plant-based stravování, eventuálně vyhledávaní alternativních potravin.

Řetězce přidávají regály

Retailový prostor má a v budoucnu bude mít zásadní vliv na rozvoj trhu s alternativními proteiny, což je patrné na příkladu společnosti Tesco, která se aktivně přizpůsobuje rostoucí poptávce po zdravějších a ekologičtějších alternativách. Tesco se již před pěti lety odhodlalo zvýšit prodej rostlinných alternativ masa o 300 % do roku 2025, což odráží jeho ambiciózní cíle transformovat potravinářskou nabídku a reagovat na měnící se preference spotřebitelů. Tento závazek zahrnuje rozsáhlé změny v uspořádání prodejních ploch, rozšíření sortimentu produktů a podporu cenové dostupnosti. Probíhající změny v uspořádání prodejních ploch hrají klíčovou roli v tom, jak Tesco propaguje alternativní proteiny. Strategické umístění rostlinných alternativ masa vedle tradičních masových produktů přirozeně podporuje jejich integraci do běžného nákupního košíku.

To již přestává stačit, protože zvyklý a pravidelný zákazník chce mít rostlinných alternativ na jednom místě koncentrovaných co nejvíc. Tento přístup reflektuje širší trend v retailovém sektoru, kdy se produkty ekologické povahy stávají dostupnějšími díky lepší viditelnosti a umístění na frekventovaných místech. Kromě reorganizace prodejních ploch Tesco rozšířilo svůj sortiment o více než 20 plant-based kategorií, zahrnujících burgery, hotová jídla, párky a další produkty, což poskytuje zákazníkům širokou škálu možností, jak zařadit alternativní proteiny do svého jídelníčku.

I ostatní řetězce aktivně rozšiřují nabídku rostlinných produktů, čímž ovlivňují spotřebitelské chování a urychlují přechod k ekologičtějším potravinovým systémům. Na Slovensku se přizpůsobují i místní řetězce, například COOP Jednota, která začíná zařazovat veganské alternativy do svých sortimentů. V Česku je na vzestupu Albert i další řetězce, které neustále rozšiřují nabídku o další značky veganských produktů, zahrnujících rostlinné sýry, mléka a hotová jídla.

Tichý efekt goopizace

Posun lze pozorovat i v e-commerce, kde kromě silných hráčů získávají prostor i noví prodejci. Mezi jimiž Brainmarket a Greenheads v Česku i na Slovensku reprezentují cílený přístup k alternativní stravě v e-commerce, zaměřený nejen na ekologické a veganské produkty, ale především na budování celkového životního stylu. Tyto platformy se specializují na distribuci lokálních udržitelných potravin, které odpovídají moderním hodnotám ve společnosti. Nabídka těchto alternativ stále více zasahuje do lifestyle a beauty kategorií, přičemž dochází k tzv. goopizaci, kdy se kolem alternativního způsobu stravování vytváří samostatná estetika. Příkladem je případ Ashtona Halla, známého díky virálnímu videu s ranní rutinou se Saratogou a banány, který zapadá do estetiky tzv. clean boye. Hall je však pouze špičkou ledovce, pod kterým se skrývá vliv influencerů a obsahu motivovaného návody na to, co jíst a jak žít zdravěji.

Pro retail i výrobce je tento virální signál zároveň solidní nápovědou, jak uvažovat o postavení alternativních výrobků v kontextu moderního zákazníka. Nabídka rostlinných produktů již zahrnuje širokou škálu alternativ, od nápojů na bázi mikrořas až po veganské snacky a dezerty, čímž se stává základem životního stylu. A tenhle způsob stravování se rovněž označuje jako clean eating. Spotřebitel, který formuje novou vlnu veganské stravy, není nutně flexitariánem, vyčleňuje se mnohdy do ještě specifičtější subkategorie. Je to někdo, kdo si výběr potravin definuje na základě přesně daných požadavků a zároveň je otevřený objevování nových možností. Alternativní mléka a masa již nejsou pokusem o změnu k lepšímu. Spotřebitel si na ně zvykl, a staly se nedílnou součástí každého nákupu. Tento spotřebitel však zůstává dostatečně vnímavý, aby přijal nejnovější trendy v oblasti plant-based nebo alt-protein stravy. Greenheads je jedním z mnoha inovátorů v e-commerce prostoru, kteří aktivně propagují nové značky a nevšední alternativy, včetně bramborového nápoje. Díky modernímu přístupu k online prodeji a efektivní logistice se Greenheads stává klíčovým hráčem v oblasti alternativních proteinů a rostlinné stravy.