Budoucnost obalového průmyslu bude nepochybně spojena s principy cirkulární ekonomiky. Úspěšná řešení budou kombinovat ochrannou funkci obalu, ekonomickou efektivitu a minimální dopad na životní prostředí.
Cirkulární ekonomika představuje moderní přístup k využívání zdrojů, jehož cílem je minimalizovat vznik odpadu a co nejdéle, nejlépe opakovaně, udržet materiály v oběhu. V obalovém průmyslu se tento koncept stává jedním z hlavních faktorů ovlivňujících vývoj nových materiálů, konstrukcí obalů i výrobních technologií.
Potřeby cirkulární ekonomiky výrobce obalů i majitelé značek stále více stimulují do vývoje a využití nových technologií, které umožňují uzavírat materiálové cykly a naplňovat cíle udržitelného rozvoje.
PPWR mění pravidla
Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), publikované jako nařízení (EU) 2025/40, vstoupilo v platnost 11. února 2025 a nahrazuje předchozí směrnici o obalech (94/62/ES), která platila od roku 1994. Na rozdíl od směrnice, která vyžadovala, aby každý členský stát EU provedl pravidla do svého vnitrostátního práva, je PPWR nařízení: uplatňuje se přímo a jednotně ve všech 27 členských státech EU. PPWR je navrženo tak, aby tendenci růstu objemu obalového odpadu produkovaného v EU zvrátilo a zároveň zefektivnilo míru recyklace tím, že udržitelnost obalů bude povinná, nikoli dobrovolná, a to prostřednictvím právně vymahatelných požadavků na design, obsah, označování a opětovné použití podpořených odpovědností výrobce. Zjednodušeně řečeno je podstatou PPWR zajistit, aby každý obal uvedený na evropský trh byl co nejúspornější, recyklovatelný, případně znovu použitelný, a aby po použití nezůstával odpadem, ale stal se zdrojem pro další výrobu.
Nařízení se vztahuje na všechny hospodářské subjekty uvádějící jakékoli obaly na trh EU, bez ohledu na obalový materiál, kategorii produktu nebo to, zda má společnost sídlo v EU či mimo ni. Většina obalů má být recyklovatelných již do roku 2030. Nařízení obsahuje i další direktiva, např. kvóty pro opakovaně použitelné obaly (reuse) zejména v logistice a e-commerce, stanovuje minimální podíl recyklovaného plastu v obalech, postupně redukuje minimální podíl recyklovaného plastu v obalech atd.
Jako každé nařízení tak velkého rozsahu, s sebou PPWR nese i negativní aspekty. Firmy jsou často nuceny k redesignu portfolia obalů, což s sebou nese vyšší náklady. Díky novým administrativním a reportingovým povinnostem s účinností od srpna 2026 dochází k zavádění nových IT systémů a firmy musí počítat i s vyššími administrativními náklady.
Stanovený minimální podíl recyklovaného plastu v obalech často vede k nedostatku kvalitního recyklátu, zvýšení cen surovin či k technologickým problémům při zpracování. Kvóty pro opakovaně použitelné obaly v logistice zvýší objem vratných obalů, což povede k nutným investicím do mycích a servisních center a ke složitějšímu řízení oběhu obalů.
Vyrobit – použít – vyhodit už neplatí
Rostoucí tlak legislativy, požadavky spotřebitelů a environmentální cíle firem vedou k zásadní transformaci tradičního lineárního modelu „vyrobit–použít–vyhodit“ na model založený na opětovném využití a recyklaci. Moderní obaly jsou dnes navrhovány s důrazem na snadnou recyklovatelnost, nízkou materiálovou náročnost a využití obnovitelných nebo recyklovaných surovin. Významným trendem je přechod od složitých vícevrstvých struktur k mono-materiálovým obalům, které lze efektivněji třídit a recyklovat. Současně se rozvíjí využívání papírových bariérových materiálů, biologicky rozložitelných obalů a flexibilních řešení s nižší uhlíkovou stopou.
Důležitou součástí cirkulární ekonomiky je také opakované použití obalů. V průmyslové logistice se stále častěji využívají vratné přepravní obaly, skládací kontejnery nebo ochranné obalové systémy navržené pro více použití. Cirkulární ekonomika v packaging sektoru není pouze o recyklaci. Zahrnuje celý životní cyklus obalu – od návrhu přes výrobu a používání až po opětovné využití materiálu. Pokud bychom měli shrnout nejvýznamnější trendy, je to akcent na mono-materiálové obaly, využívání recyklátu, větší rozvoj vratných systémů, vývoj a využití kompostovatelných materiálů a důraz na inteligentní technologie podporující efektivní nakládání s obalovými odpady.
Příklady cirkulární ekonomiky v obalovém průmyslu
Jak již bylo řečeno výše, cirkulární ekonomika v obalovém sektoru znamená navrhovat, používat a zpracovávat obaly tak, aby materiály zůstávaly co nejdéle v oběhu a vznikalo co nejméně odpadu. V praxi se tento přístup projevuje řadou inovativních řešení. Například výrobci plastových obalů stále častěji využívají recyklované suroviny jako vstupní materiál pro výrobu nových obalů. Běžné nápojové PET lahve mohou obsahovat 50–100 % recyklovaného PET (rPET). Lze se setkat i s různými přepravními fóliemi vyrobenými z recyklovaného PE. K masivní proměně dochází u flexibilních, především bariérových obalů. Zde se můžeme setkat s dvěma hlavními proudy. Ten první je hledání alternativy za jiný typ materiálu, který eliminuje dopad na životní prostředí v co největší míře. Výrobci například nahrazují plastové lamináty papírovými materiály s bariérovou vrstvou proti vlhkosti, mastnotě nebo kyslíku. To je dobře patrné například u kompostovatelných bariérových kraftových papírů a jejich využití pro balení cukru, kávy, čaje apod. Druhým směrem je zůstat u plastového materiálu, ale „proměnit“ kompozit v mono-materiálové řešení. Tradiční vícevrstvé obaly obvykle kombinují několik materiálů (plast, hliník, papír), které se obtížně recyklují. Moderní obaly jsou proto navrhovány jako mono-materiálové, například pouze z polyethylenu (PE) nebo polypropylenu (PP). Díky tomu je lze snadněji vytřídit a recyklovat. To je dobře viditelné u moderních recyklovatelných PE sáčků pro potraviny, nápoje či drogerii, kde vrstvy ze stejného materiálu nahrazují vícevrstvé lamináty. Výzvou při jejich výrobě je zároveň zachování vlastností, jaké mají tradiční kompozitní obaly. To znamená, že obal musí mít bariérové vlastnosti, aby se produkt dostal ke koncovému zákazníkovi bez narušení jeho kvality a bezpečnosti. Splněna musí být také kritéria, jako jsou přechod kyslíku a vodních par, ochrana před světlem a další. Zároveň musí být snadno zpracovatelný na balicích automatech. V posledních letech řadu takovýchto „zelených inovací“ vyvinula slovenská společnost Chemosvit. Jedním z nich je obalové řešení pro obalovací směsi. Dalším příkladem od této společnosti je kompozitní obal na bázi PET/PET met/PE, který se tradičně používá v různých potravinářských segmentech. V Chemosvitu nahradili jednotlivé vrstvy tak, že vznikl recyklovatelný laminát na bázi PP. Toto řešení umí plně nahradit klasickou strukturu při zachování fyzikálně-mechanických vlastností.
Logistika, obaly a cirkulární ekonomika
Řadu zajímavých řešení lze najít v logistice, ať už se jedná o poolové systémy s paletami z recyklátu či velkoobjemové obaly, ať již z plastu, dřeva či papíru. IPL Schoeller nabízí ve svém portfoliu produktovou řadu Circuline. Transportní obaly v této řadě se vyznačují sníženou spotřebou primárních plastů. Použití recyklovaného materiálu vede k 3,5 až 5krát nižší uhlíkové stopě ve srovnání s použitím primárního materiálu.
Efektivní řešení nabízí i Lemmacon v podobě opakovaně použitelného KTP boxu (sklopný paletový kontejner), při jehož využívání dochází jak ke snížení uhlíkové stopy, tak i k optimalizaci nákladů na dopravu a skladování. KTP boxy jsou navrženy pro stovky až tisíce logistických cyklů v náročném provozu. Jsou vyrobeny z odolných plastů (PP, HDPE), které snášejí nárazy, vlhkost i běžně používané chemikálie, čímž významně prodlužují životnost obalu. A na konci životního cyklu je materiál 100% recyklovatelný. Udržitelnost podporuje i samotná optimalizovaná konstrukce řešení. Při zpětné přepravě se bočnice složí do palety a překryjí víkem (tzv. sendvič), čímž se výška boxu výrazně sníží. V praxi to znamená úsporu až kolem 70 % místa ve srovnání s neskládacími nebo nesloženými boxy stejného typu.
Napsat komentář