Do potravinářského sektoru se vrací optimismus

Třetina českých potravinářských firem (členů Potravinářské komory ČR) očekává v letošním roce zlepšení své ekonomické situace. Téměř poloviny společností (45 %) plánuje pro rok 2015 navýšení svého exportu, a to zejména na Slovensko, do Polska a Maďarska.

Dopad sankcí spjatých s ukrajinsko-ruskou krizí výrazněji zaznamenalo 27 % členů Potravinářské komory ČR. To jsou hlavní závěry průzkumu agentury IPSOS realizovaného pro Potravinářskou komoru ČR a Komerční banku.

Jak z průzkumu dále vyplynulo, v nadcházejícím období se potravináři zaměří především na zvýšení aktivit v prodejní a marketingové oblasti a na větší kontrolu nákladů.

V roce 2015 plánují tři čtvrtiny dotázaných investovat. Z nich téměř 73 % očekává nárůst objemu investic oproti roku 2014. Investice by se měly týkat zejména rozšíření výroby, modernizace či inovací a zvyšování efektivity. Ze závěrečných výsledků průzkumu plyne, že členové Potravinářské komory jsou v roce 2015 naladěni mnohem pozitivněji než v uplynulých dvou letech, konečně očekávají růst a přestávají být úzkostlivě opatrní.

„Z průzkumu vyplývá, že přibližně 90 procent dotázaných ve své firmě vidí prostor pro inovace. Nejčastěji v oblastech rozšíření sortimentu, energetických úsporách, v lepší organizaci práce ale i v modernizaci technologií či inovaci obalů. Z těch, kteří plánují v roce 2015 investovat, hodlá využít dotací z Programu rozvoje venkova téměř polovina,“ uvedl Radek Basár, zástupce výkonného ředitele pro Marketing a Komunikaci KB.

„Letos bude podpora potravinářských investic významně vyšší, než v předchozích letech,“ potvrzuje Miroslav Toman, prezident Agrární i Potravinářské komory ČR.

„Je však třeba podotknout, že tato podpůrná opatření nemusí mít dostatečný efekt. Pro potravináře totiž nehraje zásadní roli jejich teoretická konkurenceschopnost, ale reálné postavení na trhu. To z dlouhodobého hlediska ovlivňuje zejména fungování Zákona o významné tržní síle.

Další neznámou pak je Transatlantická dohoda o volném obchodu mezi EU a USA. Náklady na výrobu zemědělských komodit jsou v USA nižší než v EU, navíc jsou v USA standardy výroby a bezpečnosti potravin na nižší úrovni než v EU. To může zásadním způsobem ovlivnit celé fungování trhu v EU.“ dodává obezřetně Toman.

„Zcela specifická však je situace v oblasti produkce a zpracování mléka. Konec režimu mléčných kvót v EU již nyní vede k situaci, kdy je větší nabídka než poptávka. Tlak v odvětví zvyšují také ruské sankce na dovoz mléčných výrobků a rovněž celosvětový pokles poptávky.

Investiční dotace z PRV mohou sice z dlouhodobého hlediska producentům pomoct ke zvyšování efektivity a snižovaní nákladů, aktuálně jsou však nutná okamžitá opatření, vedoucí ke stabilizaci ceny, jako je zvýšení intervenční ceny na výkup sušeného mléka a další podpory,“ uzavírá Toman.

Potravinářská komora ve spolupráci s Komerční bankou monitoruje od roku 2012 vnímání současné ekonomické situace očima svých členů. Cílem letos zrealizovaného výzkumu bylo zmapovat chování členů potravinářské komory, jejich vnímání ekonomické situace a aktuální plány.

Výzkum byl proto zaměřen na oblasti jako je investiční chování, export, vliv ukrajinsko-ruské krize, možnosti inovací a využití provozního financování.

Šetření také mělo zjistit, jaké banky oslovené firmy využívají a zda se v budoucnu v tomto ohledu chystají ke změně. Průzkum realizovala agentura IPSOS. Dotazováno bylo více než 60 potravinářských podniků sdružených v Potravinářské komoře České republiky.

 

Zdroj: Potravinářská komora ČR

Praha, 22.června 2015