Portugalsko od 10. dubna 2026 zavedlo zálohový systém a stalo se tak 19. evropskou zemí, která posílila systém cirkulární ekonomiky. Po vzoru dalších zemí Evropy chce i Portugalsko snížit množství odpadu a navýšit podíl opětovného využití odpadového materiálu. Důvodem je mimo jiné dodržení evropského nařízení PPWR, které už od letošního srpna stanovuje všem zemím EU povinnost sběru 80 % PET lahví a plechovek a od roku 2029 dokonce 90 %. I v České republice bude nutné situaci řešit, při současném nastavení systému totiž nedokáže normu splnit (PET lahví vytřídíme ročně zhruba 73 % a plechovek dokonce pouze kolem 30 %).

Portugalsko zavádí zálohový systém celonárodně, včetně ostrovů Azory a Madeira. Pro snazší přechod na systém začíná 120denním přechodovým obdobím, během kterého se zpětný odběr vztahuje pouze na nápojové obaly označené symbolem Volta. Poté už budou do systému zahrnuty všechny PET lahve a plechovky o objemu do 3 litrů. Spotřebitelé za obal uhradí zálohu 0,10 eur (zhruba 2,40 Kč), kterou si následně při vrácení mohou vybrat ve formě poukazu směnitelného za hotovost, nebo mohou částku věnovat na charitu. Správcem systému byla stanovena nezisková organizace SDR Portugal a zálohované nápojové obaly budou přijímat všechny maloobchodní prodejny o ploše nad 400 m², čímž vznikne více než 3 000 odběrných míst.

Společenská odpovědnost i evropská legislativa

Důvodů, proč Portugalsko a další evropské země přecházejí na zálohový systém, je několik. Ze zkušeností vyplývá, že se zatím jedná o nejefektivnější způsob třídění a recyklace odpadu, a Evropská unie právě na tato kritéria klade větší důraz. EU nařízení PPWR již od srpna 2026 stanovuje sběr 80 % PET lahví a plechovek a od roku 2029 dokonce 90 %. AOS EKO-KOM potvrdil, že za stávajícího systému není možné požadovaných cílů sběru PET lahví a plechovek v daných termínech dosáhnout.

EU zároveň apeluje na opětovné využití materiálu při výrobě nových PET lahví – podle Evropské směrnice o jednorázových plastech SUP musí PET lahve od roku 2025 obsahovat alespoň 25 % recyklovaného materiálu a od roku 2030 minimálně 30 % rPET.

Nejedná se však pouze o legislativu, která evropské státy ke změně systému vede. Při běžném systému svozu tříděného odpadu dochází k nízké míře recyklace a snižování kvality materiálu pro další využití.

„V České republice přicházíme každý rok o tisíce tun materiálu, který by se mohl znovu využít. Na skládce nebo ve spalovně končí více než 50 % PET lahví a 70 % plechovek. Zálohový systém přináší nejen větší míru návratnosti nápojových obalů, ale také jeho opakované zpracování pro další využití bez ztráty kvality materiálů,“ upozorňuje Lutfia Miňovská, mluvčí iniciativy Zálohujme.cz.

Systém třídění narazil na své limity i v ČR

V České republice se zájem veřejnosti o třídění v posledních letech zmenšuje. Po dlouhodobé stagnaci míra sběru PET lahví meziročně klesá. V roce 2024 ČR tak vytřídila pouze 73 % PET lahví. Nápojových plechovek třídíme pouze něco kolem 30 %.

„Už letos v srpnu musí Česká republika implementovat do své legislativy evropské nařízení o obalech PPWR stanovující sběr 80 % PET lahví a plechovek. Z dosavadních výsledků je evidentní, že tuto normu nemůžeme splnit a že je nutné začít hledat nové řešení. Zálohový systém se zatím jeví jako jediná efektivní a ověřená možnost,“ vysvětluje Lutfia Miňovská.

Dalším důležitým měřítkem je opětovné využití sesbíraného materiálu. Obzvlášť v současné nejisté době je potřeba dbát na surovinovou nezávislost a neplýtvat. Ve stávajícím systému však dochází nejen k nízké míře návratnosti obalů, ale navíc se při následném procesu ztrácí kvalita pro jeho znovuvyužití v potravinářském průmyslu (pro výrobu nových PET lahví se u nás využije pouze 17 % lahví recyklovaných, ostatní materiál se musí kupovat ze zahraničí). U plechovek je ztráta ještě vyšší, přitom by se hliník ze správně recyklovaných plechovek mohl využít téměř beze zbytku.

Kde ještě zálohový systém chybí?

Navzdory vysoké míře zavádění zálohových systémů napříč evropskými zeměmi některé státy stále váhají. Zálohový systém chybí zatím třeba ve Francii nebo Itálii. Na vině jsou často obavy z nákladnosti financování, administrativní i logistické náročnosti či odpor odpadových firem z důvodu ztráty významné položky (PET lahví) v celkovém množství plastového odpadu.

Zkušenosti z ostatních zemí však ukazují, že výhody zálohového systému převažují a mnohé obavy jsou nepodložené. Financování systému nezatěžuje stát ani obce, ale je zajištěn poplatky od výrobců, prodejem kvalitního materiálu a nevybranými zálohami. Návratnost zálohovaných obalů se v drtivé většině evropských zemí blíží nebo dokonce přesahuje 90 %, čehož se nedaří běžným svozem dosáhnout. Obcím naopak umožňuje ušetřit snížením počtu rozvozů tříděného odpadu.

Česká republika se řadí k těm státům, které zálohový systém řeší, ale zatím jej nezavedly. Od roku 2024 je dokonce připraven návrh zákona a je tedy otázkou, jaký vliv budou mít zvyšující se nároky ze strany Evropské unie.

 

Zdroj: AMI Communications

Praha, 28. dubna 2026