V ČR se loni poprvé vyrobilo více než 20 milionů hektolitrů piva

Pivovary v Česku v loňském roce uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, celkový výstav vzrostl meziročně o 2,2 procenta. Výrobu táhl především export, vyvezlo se rekordních 4,1 mil. hektolitrů, což je meziroční nárůst o 13,3 procent.

Naopak produkce piva pro domácí trh stagnovala na úrovni 16,3 milionu hektolitrů. Češi však loni poprvé vypili téměř stejné množství ležáků jako výčepního piva.

Za loňským růstem pivovarského segmentu v České republice stojí rekordní export, spotřeba piva v České republice mírně poklesla. „Zatímco ve světě oslavuje české pivo v posledních letech skutečný rozmach, domácí produkce se držela na předloňské úrovni a ani loni se nevrátila nad úroveň doby před zvýšením spotřební daně,“ říká k výsledkům předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal. Spotřeba piva na domácím trhu v přepočtu na obyvatele totiž znamenala lehký pokles ze 144 na 143 litrů piva za rok. Import piva sice vzrostl o 7,3 procent, ale co do poměru domácí spotřeby a importovaného piva, zůstává na nejnižší úrovni v Evropě.

„Poklesla spotřeba výčepního piva, naopak vzrostla spotřeba ležáků. Loni se tak křivky spotřeby poprvé téměř setkaly a vyrovnaly na úrovni 47 procent trhu. Čeští spotřebitelé si pivo více vybírají a zaměřují se na kvalitu,“ dodává František Šámal. Meziročně vzrostla o pět procent také výroba nealkoholického piva na 546 tisíc hektolitrů, což je pokračováním dlouhodobějšího trendu. Alarmující je pokračující pokles prodeje piva v pohostinství (v loňském roce na 40 procent celkového prodeje) ve prospěch baleného piva prodaného v maloobchodě.

Rekordní export i přes ruské embargo

Export českého piva vzrostl meziročně o více než 13 procent na rekordních 4 139 tis. hektolitrů. Ze zemí EU byly loni nejdůležitějšími trhy Slovensko a Německo. „Export do zemí mimo EU byl v loňském roce ovlivněn ruským embargem a výrazným propadem kurzu rublu. I přesto však zůstalo Rusko loni největším spotřebitelem českého piva mimo země EU,“ upřesňuje František Šámal. Druhé místo patří USA a třetí Jižní Koreji, kam v loňském roce vzrostl export českého piva o více než 100 procent. Velký progres oproti předcházejícímu roku zaznamenala rovněž Čína (81% nárůst).

Sladu se vyrobilo meziročně více

Výroba sladu vzrostla meziročně o 0,8 procenta na 544 tisíc tun. Do zahraničí se vyvezlo 244 463 tun, neboli 45 procent celkové produkce. V roce 2014 byl podíl padesátiprocentní. „Tradičně jsou nejvýznamnějšími odběrateli sladu Polsko, Německo a v posledních letech i Maďarsko a Velká Británie,“ říká Richard Paulů, generální ředitel Sladoven Soufflet, největšího producenta sladu v Česku. Nejdynamičtější meziroční nárůst pak zaznamenal vývoz sladu do Brazílie a Japonska.

Hrozbou pro budoucnost českého sladařství stále zůstává zastavování zemědělské půdy a eroze. „Úbytek orné půdy je skutečně alarmující. Od roku 1991 je to více než 233 tisíc hektarů, což je téměř současná osevní plocha jarního ječmene v České republice,“ upozorňuje Richard Paulů. V posledních deseti letech činil roční úbytek orné půdy téměř sedm tisíc hektarů. Problémem je rovněž nadměrná produkce bioenergetických rostlin. „Nedodržování vhodné obměny plodin má za následek klesající úrodnost, zhoršení bonity půd, zvýšený výskyt chorob a přemnožení škůdců,“ dodává Richard Paulů.

 

Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven

Praha, 11. dubna 2016