Výsledky zahraničního obchodu s potravinami a surovinami pro jejich výrobu za leden až listopad 2014 naznačují, že schodek se díky rychlejšímu tempu vývozu ve srovnání s tempem dovozu dále zmírnil. Vývoz potravin a živých zvířat (SITC 0) proti stejnému období roku 2013 stoupl o 11 % na 118 mld. korun. Dovoz vzrostl o 7,2 % na 142,4 mld. Kč, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Obchod s potravinami tak za 11 měsíců předchozího roku skončil ve schodku 24,4 mld. ve srovnání s 29,6 mld. korun za celý rok 2013.

„Bohužel se ale příliš nezlepšuje struktura agrárního obchodu,“ konstatuje v lednové tiskové zprávě předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Zvyšují se totiž hlavně vývozy obilovin, tedy základní suroviny. Bilanci pomáhá vylepšovat také vývoz tabáku a tabákových výrobků. Ale na druhé straně se neustále zvyšují dovozy výrobků s vyšší přidanou hodnotou.

Nadále pokračuje vývoz mléka jako suroviny, nikoliv mléčných výrobků, jejichž dovoz naopak roste. Dovoz potravin a živých zvířat se v období 2005 – 2013 zvýšil z téměř 82 mld. korun na 145,7 mld. Kč, tedy o 78 %. Dovoz nápojů pak ve stejném srovnání vzrostl skoro o dvě třetiny na 19,8 mld. v roce 2013.

Obchod se sousedy

Jak se vyvíjel potravinový obchod se třemi klíčovými sousedními zeměmi? Z Německa, Polska a Slovenska byly za 11 měsíců minulého roku dovezeny potraviny celkem za 79,3 mld. korun, což představuje více než polovinu jejich celkového dovozu (142,4 mld. Kč).

Podíl těchto třech zemí na dovozu od roku 2005, kdy činil necelou polovinu, vzrostl jenom mírně. Nejvíce potravin a živých zvířat se do Česka dováží z Německa.

Z dat ČSÚ mimo jiné plyne, že český dovoz potravin a živých zvířat z Německa a Polska se od roku 2005 zhruba zdvojnásobil. Naproti tomu dovoz ze Slovenska, s nímž má Česko na rozdíl od dvou předchozích zemí v agrární směně přebytek, vykazoval podstatně pomalejší dynamiku.

Největší dovozní položku nadále představuje vepřové maso (kód zboží 0203) podílející se loni na celkovém dovozu potravin přibližně 9 %. Jeho roční hodnota je nyní ve srovnání s průměrem let 2007 – 2011 zhruba o polovinu vyšší.

Hodnota dovozu sýrů a tvarohu v uvedeném srovnání stoupla skoro o dvě pětiny a na celkovém dovozu potravin se podílejí 5,2 %. Nepatrně menší podíl vykazují pekárenské výrobky, jejichž dovoz loni ve srovnání se zmíněným ročním průměrem vzrostl o 35 %.

Vysoká dovozní závislost

Česko zůstává výrazně závislé na dovozu mnoha potravin. I těch, které by bylo možné produkovat doma. V roce 2013, za který jsou poslední dostupné údaje, se zvýšila míra soběstačnosti u hovězího masa o téměř o 9 procentních bodů na 140,1 %, uvádí Ministerstvo zemědělství.

Hovězí tak zůstává jediným druhem masa, u něhož domácí produkce převyšuje spotřebu. Předloni stoupla míra soběstačnosti také u vepřového, drůbežího, skopového a kozího masa.

Výrazná dovozní závislost je patrná především u vepřového masa, které je v Česku tradičně nejoblíbenějším druhem. S roční spotřebou kolem 40 kilogramů na obyvatele představuje zhruba polovinu tuzemské spotřeby masa. V roce 2013 se celkem dovezlo 232 tis. tun vepřového za téměř 13,7 mld. korun, z toho na Německo připadalo 104,4 tis. tun.

Česko je soběstačné v produkci mléka. I zde se ukazatel mírně zlepšil. Domácí zemědělci vyprodukují téměř o 30 % mléka více, než činí jeho spotřeba. Přibližně pětinu mléka vyvážejí za hranice, nejčastěji do Německa. Zcela odlišná situace je u hotových mlékárenských výrobků, kde 40 % tvarohů a sýrů pochází z dovozu. Největším dodavatelem na tuzemský trh je Německo s hodnotou 3,3 mld. korun (za leden – listopad 2014).

Česko naproti tomu má výrazně aktivní bilanci u obilovin, kde míra soběstačnosti v roce 2013 vzrostla na 138 procent. Přes 130 % přesáhl ukazatel také u cukru. Horší je to u brambor, kde se dovoz podílí na tuzemské spotřebě asi 30 %. Česko se z původně bramborářské velmoci stalo dovozcem brambor. V roce 2014 jejich výměra po mnoha letech poprvé vzrostla na zhruba 24 tis. hektarů, ale ve srovnání s rokem 2004 to stále je o třetinu méně.

Česko loni (do konce listopadu) z ostatních zemí EU dovezlo brambory za 811 mil. korun, z toho připadalo na Německo 287 mil. a na Francii 255 mil. korun. Významným dodavatelem je také Nizozemsko.

Postavení Česka v polském exportu

Polsko patří k evropským agrárním velmocem. Jeho vývoz potravin a živých zvířat (bez nápojů a tabáku) v roce 2013 dosáhl zhruba 17 mld. eur, což představovalo skoro 11 % jeho celkového exportu. Česko patří k nejdůležitějším odbytištím polských potravin.

V roce 2013 bylo největším zahraničním trhem pro polské máslo, když z celkového vývozu za 162 mil. dolarů směřovalo do tuzemska máslo za 27 mil. dolarů, v hodnotovém vyjádření šestina. Na druhém místě bylo Slovensko (21 mil. USD).

Český trh je druhý nejdůležitější pro polské exportéry sýrů. V polském vývozu mléka a smetany je ČR pátá, ve vývozu hovězího osmá příčka. Na druhé straně platí, že zdejší fi rmy jsou druhým největším dodavatelem hovězího masa do Polska (za Irskem). V dodávkách mléka jsou páté (za Francií, Irskem, Litvou a prvním Německem).

 

ič