Firmy čeká nedostatek zaměstnanců

Tlak na růst platů i generační a technologická obměna.

Po řadě „hladových“ let se na trhu práce objevily nové fenomény. Především rekordní snížení nezaměstnanosti, která je u nás nejnižší v celé Evropské unii. S tou jde ruku v ruce nedostatek kvalitních zaměstnanců prakticky ve všech oborech, tedy i v obchodě, službách a logistice.

Dalším významným faktorem, který mění strukturu pracovního trhu, je nepříznivý demografický vývoj. To vše bude probíhat v podmínkách globální digitální revoluce – Průmysl 4.0, potažmo tzv. Práce 4.0.

Vzhledem k tomu, že silné ročníky generace narozené v padesátých letech 20. století, míří do důchodu, budu firmám v následujících letech chybět zkušení pracovníci, kteří by dokázali předat své zkušenosti mladší generaci. Výzvou se v personální práci stává mezigenerační management. Zatím však tento faktor firmy podceňují.

Věková diskriminace pokračuje

„Paradoxně, přesto, že na trhu práce, zvlášť v některých oborech chybí kvalifikovaní pracovníci, přístup zaměstnavatelů k lidem starším 50 let se nezměnil. Možná je to i tím, že v personálních odděleních firem nebo v pracovních agenturách často pracují mladí a nepříliš zkušení zaměstnanci, kteří např. došlé životopisy předem filtrují, a tak se někteří uchazeči ani do výběrového řízení nedostanou. Všichni zaměstnavatelé chtějí kvalifikované zaměstnance, ale tím, že některé z nich a priori kvůli věku vyřazují, omezují si možnost výběru,“ říká socioložka Hana Navarová z HN Consulting.

„Je to v podstatě forma diskriminace, související s názorem, že starší lidé už nejsou schopni se naučit novým dovednostem, nejsou dostatečně flexibilní, lpí na svých názorech, jsou rigidní, nedokážou udržet tempo, nejsou schopni zvládnout nové technologie apod. Nebere se v úvahu skutečnost, že mezi věkem fyzickým a mentálním neexistuje souvislost, že člověk se může učit novým věcem prakticky až do smrti, nehledí se na osobnostní charakteristiky jedince atd.,“ komentuje postoj mnoha zaměstnavatelů H. Navarová.

Vzdělávání zaostává za požadavky trhu práce

Trend generační obměny navíc dlouhodobě komplikuje fakt, že systém vzdělávání, který má připravovat lidi v konkrétních profesích, tedy i v obchodě a logistice, nereaguje na aktuální potřeby trhu práce. Dopad této situace v řadě sektorů je jasný – chybí „mladá krev“.

Generační obměnu a mezigenerační spolupráci ve všech oborech ovlivňuje další důležitý faktor – mladá nastupující generace, která vstupuje na trh práce (nazývaná Y a Z) má zcela jiné představy o zaměstnání, platech, benefitech a životě než její rodiče a prarodiče. Hodnoty generací se liší – mladí nespojují život s prací tolik jako jejich rodiče a prarodiče. Chtějí dělat práci, která je baví, od zaměstnavatele požadují flexibilní podmínky a možnost spojit práci s osobním životem a příležitost profesního rozvoje a vzdělávání. Role aktérů na trhu práce se obracejí – kandidáti a uchazeči si vybírají svého zaměstnavatele a chtějí si určovat podmínky, za nichž budou pracovat.

Mladí vyznávají flexibilitu a zdraví

Potvrzují to i mnohé průzkumy, které se zaměřily koncem loňského roku na benefity, o které mají zaměstnanci zájem. Například podle průzkumu společnosti PPM Factum z loňského listopadu se potvrdilo, že stravenky berou zaměstnanci jako základní standard, ale stále více stoupá zájem o benefity související s péčí o zdravý životní styl, o zajištění zdraví a péče svých blízkých a také požadují benefity v oblasti flexibilit a volného času. Vybírají si zaměstnavatele i podle toho, jak jim umožní spojit práci s osobním životem, s péčí o děti, starší a nemocné rodiče, s volnočasovými aktivitami, vzděláváním a osobním rozvojem.

Třinácté platy se vracejí

Koncem roku se mnohé firmy, aby si zaměstnance udržely, opět vrátily k 13. platu. Zatímco v roce 2008 dostala třináctý plat podle údajů Profesia.cz a Platy.cz čtvrtina lidí, v roce 2011 se zhoršením hospodářské situace jejich počet klesl na 16 % a v roce 2013 dokonce už jen 8 %. Situace se začala měnit v roce 2014, kdy 13. platy přiznala desetina respondentů. V roce 2016 se situace zlepšila nad úroveň roku 2008, neboť 37 % lidí uvedlo, že tento typ bonusu jim jejich zaměstnavatel poskytuje. „V současné době význam benefitních složek na pracovním trhu stoupá. Stále více zaměstnavatelů je nabízí s cílem získat zájem perspektivních uchazečů o práci, ale také udržet ty stávající. A právě třinácté platy a různé typy vánočních odměn patřily loni mezi nejoblíbenější benefity, kterými zaměstnavatelé zpříjemňují konec rok,“ uvádí ředitelka portálu Profesia.cz, Zuzana Lincová.

I v sektoru obchodu a logistiky bude v příštích letech pokračovat zájem firem o nové zaměstnance a zároveň firmy budou hledat způsoby, jak udržet ty stávající. Obchodníci, pracovníci v obchodních řetězcích, e-shopech, programátoři a IT odborníci, skladníci, řidiči, ale i účetní, HR manažeři a projektoví manažeři totiž patří podle ankety portálu job.cz mezi desítku nejžádanějších profesí současné i budoucí doby. „Nepoleví zájem o lidi do logistiky, zejména řidiče, pro obory rychloobrátkového zboží a ve službách. Evergreenem je nedostatek lidí v oboru IT. Kvůli chybějícím pracovníkům se firmy opět budou po nových silách poohlížet v zahraničí,“ uvádí Tomáš Surka, ředitel personálně-poradenské společnosti McROY Czech.

Vzhledem k jejich trvalému nedostatku musí proto zaměstnavatelé počítat i s rostoucím tlakem na mzdy a benefity, který se projevoval už loni. Zejména v obchodních řetězcích bude pod vedením odborů sílit požadavek na zvýšení mezd.

Nárůst mezd v řádu několik procent nutností

„Dá se očekávat, že průměrné platy by se mohly meziročně zvýšit o téměř čtyři procenta,“ říká Tomáš Surka. Zvýšit mzdy podle personální agentury Předvýběr.CZ letos plánuje 86 % zaměstnavatelů. Podle výsledků online průzkumu, který na přelomu roku uskutečnila tato personální agentura mezi 3 337 respondenty z řad firem, nejčastěji bude na výplatní pásce částka vyšší o 2-5 %.

Zvýšit výplaty o 2-5 % plánuje 47 % firem. Menší růst plánuje 19 % podniků. Naopak o 5-10 % si polepší 17 % zaměstnanců, necelá 3 % se dokonce může těšit na výplatu o víc než desetinu vyšší. Potvrzují to i samotné firmy: 47 % uvedlo jako důvod růstu mezd snahu o zvýšení konkurenceschopnosti, 44 % doslovně uvedlo nedostatek zaměstnanců. Ve čtvrtině firem jsou za vyššími platy dobré hospodářské výsledky. V 6 % podniky jako důvod růstu uvedly výsledky jednání s odbory.

„Nejčastěji se vyšší platy týkají dělnických a řemeslných profesí (31 %). Na lepší výplaty si ale přijdou i lidé z administrativy (17 %), obchodu a marketingu (14 %) a programátoři (8 %).