Také obchod i cestovní ruch potřebují finance na modernizaci

Asi se shodneme v tom, že současná doba je zvláštní. Možná, že se nacházíme v jakémsi předělu mezi časem předkoronavirovým a postkoronavirovým. Napadá mě namátkou srovnání s Tolkienovou trilogií Pán prstenů. I v této epické fantasy se střídají jednotlivé věky. První, druhý, třetí…

Ale zpátky do turbulentní reality. Letos v červenci se lídři EU dohodli na vytvoření Fondu obnovy v souvislosti s koronavirovou krizí. Každý členský stát měl následně připravit své návrhy, jak a na co hodlá balík unijních peněz využít.

V jiných zemích se v této souvislosti uskutečnila velká veřejná debata, naopak u nás byl plán v tichosti připraven na ministerstvu průmyslu a obchodu bez jakékoli diskuze. Národní plán obnovy (NPO) představuje zásadní dokument, který počítá s využitím zhruba 182 mld. Kč z Evropské unie. Peníze mají pomoci tuzemské ekonomice postavit se na nohy po koronavirovém úderu a rozděleny budou mezi dotace a úvěry.

Největší penzum financí by mělo jít na investice do fyzické infrastruktury, konkrétně na dopravní projekty, a dále pak na boj s klimatickými změnami. Prostředky bude možné čerpat už příští rok, v některých případech dokonce i zpětně. Využití peněz v rámci NPO přináší Česku spoustu výhod. Tou největší je, že vláda nemusí pro jejich získání přidat žádné další finance navíc z vlastního rozpočtu.

V této souvislosti je skutečně zásadní, aby se podpora oživení a posílení odolnosti v rámci nastavených jednotlivých prioritních pilířů týkala rovněž sektoru obchodu a cestovního ruchu, stejně jako hotelnictví a gastronomických provozů. První vlna koronavirové pandemie se nevyhnula ani obchodníkům či hoteliérům a lze předpokládat, že další negativní dopady přinese současná, opět výrazně zhoršená situace.

Obchod jako jistota

Jistě neuškodí zmínit, že maloobchod poskytuje práci více než 350 tisícům lidí. Všichni v tomto segmentu se během jara zasloužili o to, že nedošlo k žádným výpadkům v zásobování obyvatelstva životně důležitými potřebami. A po znovuotevření nepotravinového obchodu mohli čeští spotřebitelé bezprostředně využívat služeb v plné míře všeho sortimentu.

Prakticky všichni obchodníci se přiměřeným způsobem připravovali na novou vlnu pandemie, mnozí ponechali řadu opatření včetně instalací ochranných skel nebo dezinfekce v permanenci i přes léto. Většina firem udržuje zásoby ochranných pomůcek a hygienických prostředků. Řetězce disponují propracovanými pandemickými plány, jimiž se v krizové situaci řídí. Zkušenosti z jara jsou nedocenitelné a obchod je 100% využívá. Nutně to však znamená další, zatím těžko odhadnutelné náklady.

Důležité je i zjištění, že důvěra spotřebitelů v předkrizový model nákupů byla obavami z viru narušena. V reakci na omezení i v přirozené snaze neriskovat nákazu se intenzivně rozšířilo nakupování on-line. Tento způsob má ale své limity a v každém případě je velmi důležité, aby veřejná pomoc sektoru napomohla udržet perspektivní pracovní místa a také stimulovat udržitelnou spotřebu. Právě digitalizace obchodních činností a nastartování nové „generace“ opatření zvyšujících environmentální udržitelnost, patří k těm směrům, které jsou z hlediska cílů podpory nejefektivnější.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 10.2020…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *