Globální trh s masem ovlivňují nákazy zvířat

Světový trh s masem dlouhodobě roste především zásluhou rychle se zvyšující poptávky po kuřecím mase.

Globální produkce vepřového, hovězího, telecího a drůbežího masa od roku 2000 do letoška stoupla o 36 % na 1 261 mil. tun. Z toho produkce kuřecího stoupla více než dvakrát na 101 mil. tun. Vyplývá to z poslední analýzy amerického ministerstva zemědělství (USDA), která v tunách udává celkovou hmotnost jatečných těl.

Vývoj na trhu s touto klíčovou potravinářskou komoditou je citelně poznamenán nejen koronavirovou krizí, kvůli které museli dočasně přerušit provoz zpracovatelé masa (viz třeba uzavření některých velkojatek v Německu), ale také nebezpečnou nákazou zvířat. U prasat je to africký mor, který byl v Evropě během léta zaznamenán v Německu, u drůbeže pak ještě nebezpečnější z hlediska obrany před nákazou ptačí chřipka, jež v Evropě zasáhla větší počet zemí.

Africký mor prasat v roce 2019 vedl k masívnímu vybíjení stád v Číně a dalších asijských zemích. V důsledku toho klesla globální produkce masa o 2 % na 263 mil. tun. Letos o dalších 1,6 % na 259 mil. tun.

Silný dopad prasečího moru

Globální produkce vepřového masa by se měla v roce 2021 zvýšit proti letošku o průměrná 4 % na téměř 102,2 mil. tun. Ale i tak zůstane pod ročním průměrem za pětileté období 2016–2020, který přesáhl 107 mil. tun. Výroba byla v roce 2020 negativně ovlivněna ani ne tak pandemií vyvolanou covidem, jako rozšířením afrického moru prasat (ASF), především v Asii.

Ten zdecimoval značnou část chovů v Číně, jejíž produkce prudce klesla už v roce 2019 a propad pokračoval i letos, kdy podle odhadu amerických expertů dosáhla pouhých 38 mil. tun proti 54 mil. tun v roce 2018, tedy před vypuknutím prasečího moru. Čínští chovatelé nyní rychle obnovují prasečí stáda. Výroba vepřového v ČLR by se měla v příštím roce proti letošku zvýšit o 9 % na 41,5 mil. tun, ale i tak zůstane hluboko pod úrovní předchozích let, kdy přesahovala 54 mil. tun ročně.

Nákaza morem, odhalená u divokých prasat v Braniborsku a poté (v listopadu) v Sasku, si v Německu vynutila přísná ochranná opatření v chovech, na tamní výrobě vepřového by se ale přímo projevit neměla. Německé chovatele ale postihl zákaz vývozu, který zavedly země mimo EU, včetně Číny. Toho podle nizozemského ústavu Rabobank využijí konkurenti ze Španělska, Nizozemska, ale také z USA, Kanady a Brazílie.

Čína letos podle předběžného odhadu doveze kolem 4,8 mil. tun vepřového, zhruba trojnásobek ročního objemu z let 2017–2018. Je tak největším světovým dovozcem. Před 10 lety to bylo Japonsko (tehdy skoro 2 mil. tun) následované Ruskem (916 tis. tun).

Pozoruhodný je vzestup výroby vepřového v Rusku, kde od roku 2010 stoupla z 1,9 mil. na letos očekávaných více než 3,5 mil. tun.

Přibližně každý druhý kilogram vepřového konzumují Číňané, kde souhrnná spotřeba v roce 2010 mírně přesáhla 51 mil. tun a poté dále rostla až na 55–56 mil. tun ročně. V roce 2019 však nastal v důsledku vybíjení stád kvůli africkému moru prasat propad o více než 10 mil. tun a letos následoval další pokles, tentokrát o 2 mil. tun.

Spotřeba v EU přesahující 20 mil. tun ročně se řadu let příliš nemění, trh s vepřovým je nasycen. EU se proto musí spoléhat na export, který by měl letos dosáhnout téměř 3,9 mil. tun a na této úrovni se udržet i příští rok. Druhým největším exportérem zůstávají USA s 3,3 mil. tun (letos i příští rok).

Nejvíce tohoto masa na světový trh dodávají Evropská unie (letos skoro 3,9 mil. tun) a USA (3,3 mil tun). Nejvíce ho dováží Čína, jejíž import vzrostl v letech 2018–2020 z 2,5 mil. na 4,8 mil. tun. Za ní s velkým odstupem následuje Japonsko (přes 1,4 mil. tun).

Před deseti lety bylo největším dovozcem vepřového Japonsko (skoro 2 mil. tun v roce 2010) následované Ruskem (916 tis. tun). Rusko letos v žebříčku největších dovozců chybí, naopak se objevilo mezi významnými exportéry vepřového (110 tis. tun letos a 130 tis. v roce příštím).

Hovězí zvolna získává na oblibě

Příznivě pro producenty se vyvíjí globální trh s hovězím a telecím masem, který od roku 2000 vzrostl přibližně o pětinu na letošních 60,4 mil. tun.

Největším producentem i trhem zůstávají USA s přibližně pětinovým podílem na celosvětové produkci i spotřebě hovězího, která zvolna stoupá.

Za hranicemi USA ve spotřebě vede Čína, která ji letos zvýšila na 9,5 mil. tun proti 8,8 mil. tun v roce 2019. Objem spotřeby v Evropské unii je přibližně stejný jako v Brazílii (7,6 – 7,8 mil tun ročně).

Nejvíce hovězího vyvážejí Brazílie (letos skoro 2,6 mil. tun), Austrálie (1,4 mil tun) a Indie (skoro 1,1 mil. tun). Evropská unie letos doveze kolem 300 tis. tun, ale současně 350 tis. tun vyveze. Významným importérem (360 tis. tun) je ještě Rusko, které ve zvyšování vlastní výroby nedosahuje takového pokroku jako v případě vepřového a kuřecího masa.

Svět stále více žádá kuřecí

Výroba i spotřeba masa ve světě se nadále přesouvá ve prospěch kuřecího na úkor masa vepřového. To před deseti lety představovalo 42 % spotřeby (v rámci sledovaných tří druhů masa), kdežto letos je to kolem 37 %. Naproti tomu podíl kuřecího, jehož produkce v letech 2010–2020 stoupla o více než 23 %, se už blíží dvěma pětinám proti 34 % před 10 lety.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 12.2020…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *