Světovému trhu s pivem zasadila pandemie těžkou ránu

Ztráty v gastronomických podnicích vyjadřované desítkami procent nemohl nahradit zvyšující se prodej přes internetové platformy, do jejichž zřizování pivovary narychlo investovaly.

Světový výstav piva v roce 2019 poprvé po pěti letech mírně stoupl, a to asi o 0,5 % na 1,9 mld. hl. Vývoj v uplynulém roce přinesl podle odhadů zhruba 10% propad, neboť pandemie způsobená Covidem-19 po řadu měsíců ochromila společenský život a akce, při nichž se hojně popíjí pivo.

Situaci na globálním trhu s pivem nutno posuzovat v souvislosti s vývojem v ostatních segmentech nápojového trhu. Během pandemie byla pro něj příznačná silnější poptávka po destilátech, z nichž si lidé „zavření doma“ často připravovali míchané nápoje. Dělo se tak na úkor spotřeby vícestupňového piva. „Jestliže trčíte doma a vaše možnosti nakupovat jsou omezeny, pak je pro vás snazší si koupit lahev lihoviny než dva tucty piv,“ uvádí v britském listu Financial Times Ed Mundy, analytik finanční společnosti Jefferies.

Britská společnost Diageo, největší světový výrobce lihovin, sdělila, že prodej její tequily loni proti roku 2019 vylétl o 80 %. Převážná část této poptávky se ale koncentruje do USA. Francouzský Pernod Ricard oznámil, že prodej jeho whisky Jameson a The Glenlivet loni zaznamenal solidní růst bez ohledu na to, že byly uzavřeny letištní a nádražní prodejny, klíčová místa nákupu těchto nápojů.

Výsledky hlavních producentů piva

Pivovarnické skupiny se už léta potýkají se zvolna klesajícím odbytem piva v západní Evropě a USA mimo jiné proto, že část konzumentů dává přednost produktům řemeslných pivovarů. Dalším nepříznivým faktorem je zmíněná vyšší spotřeba značkových lihovin. Pivovarníci se proto snaží rozšiřovat okruh zákazníků. Nadnárodní skupiny svůj marketing více zaměřují na lokální trhy, kde mnohdy přebírají řemeslné pivovary. Snaží se obohatit svoji nabídku o nové produkty, včetně nealkoholických piv, ciderů a v poslední době také produktu, pro který se vžil název „hard seltzer“. Jeho obliba rychle stoupá především v USA.

Světovému trhu s pivem dlouhodobě kraluje nadnárodní koncern Anheuser-Busch InBev (zkráceně AB InBev). Jeho výstav loni meziročně klesl o 5,4 % na 531 mil. hl, to je více než vyrobili dva další největší evropští konkurenti – nizozemský Heineken a dánský Carlsberg – dohromady. AB InBev sice má hlavní centrálu v belgické Lovani, ale většina jeho výstavu a spotřeby (kolem 70 %) připadá na Ameriku (loni to bylo 372 mil. hl). V regionu EMEA (Evropa-Blízký východ-Afrika) jeho produkce loni dosáhla 76 mil. hl proti 86 mil. hl v roce 2019. Klíčové pro posílení pozice AB InBev na světovém trhu bylo v roce 2016 převzetí hlavního konkurenta SABMiller Group (SAB). SABMiller Group do té doby vlastnila mj. Plzeňský Prazdroj. Její portfolio zahrnovalo globální i lokální značky a rovněž značky prodávané současně v několika zemích. Následně, koncem března 2017, AB InBev dokončil prodej pivovarů, které SAB původně vlastnila v Polsku, Česku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Celková hodnota těchto transakcí činila 7,3 mld. eur. AB InBev v tuzemsku vlastní Budějovický měšťanský pivovar.

Nizozemskému Heinekenu, světové pivovarnické dvojce, klesl loni výstav ve všech regionech. Celkový pokles proti roku 2019 činí 8,1 % na necelých 222 mil. hl (organické srovnání, které vylučuje vliv akvizic, divestic a směnných kurzů). Společnosti podobně jako jejím konkurentům pomohlo loňské léto, kdy zároveň dočasně polevila omezující opatření vynucená pandemií. Odbyt se výrazně zhoršil během posledního kvartálu roku 2020, a to hlavně v Evropě, kdy byly uzavřeny restaurace, hospody a bary. Výstav nealkoholických a nízkoalkoholických piv Heinekenu loni klesl jen nepatrně na 14 mil. hl. Heineken v létě roku 2018 výrazně posílil svoji přítomnost na rozvíjejících se trzích, když za 3,1 mld. USD koupil skoro 21% podíl v největším čínském pivovaru China Resources Beer Holding. Nizozemci tak získali přístup k rozsáhlé distribuční síti na největším světovém trhu s pivem (podle objemu).

Příjmy Heinekenu v roce 2020 v běžném srovnání klesly skoro o 17 % na 23,8 mld. eur a hospodaření skončilo čistou ztrátou 204 mil. eur. Srovnání na organickém základě je příznivější. Pokles příjmů činí 11,3 % a místo ztráty firma vykazuje čistý zisk 1,15 mld. eur (o polovinu menší než v roce 2019). Vedení se z těchto důvodů rozhodlo k radikálnímu kroku. Plánuje zrušit po celém světě kolem 8 000 pracovních míst (asi desetina celkového počtu), aby se jeho ziskové marže co nejdříve dostaly na úroveň před koronavirovou krizí. Jde o součást úsporného programu, kterým před několika lety prošel například dánský konkurent Carlsberg. Jeho provozní marže loni mírně stoupla na 16,6 %, kdežto Heinekenu klesla o 4,5 procentního bodu na 12,3 %. Přibližně 30 % piva Heinekenu se vypije v pohostinských zařízeních. Heineken v tuzemsku vlastní pivovary Krušovice, Zlatopramen, Březňák, Starobrno a Hostan.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 4.2021…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *