Trh s vínem v roce pandemie: Spotřeba klesla na 18tileté minimum

Ve světě se pije stále méně vína. Loňská spotřeba se dostala na úroveň roku 2002.

Spotřeba vína od roku 2017, kdy činila 246 mil. hl, klesá. Loni se snížila o 2,8 % na 234 mil. hl. Přibližně takový pokles naposledy nastal během globální krize v období 2008–2009. Vyplývá to z analýzy, kterou v dubnu v Paříži zveřejnila Mezinárodní organizace pro vinnou révu a víno (OIV).

Jak se očekávalo, spotřebu vína ovlivnila pandemie – uzavírání gastronomických podniků i rušení různých akcií, na nichž se konzumuje také víno, a samozřejmě cestovatelská omezení, jež ochromila mezinárodní i domácí cestovní ruch.

Trendy ve spotřebě klíčových zemí

Autoři zprávy upozorňují, že zveřejněná data je nutné brát s určitou rezervou, což je dáno nedostatky (omezeními) metodologie, s jejíž pomocí se stanoví ukazatel „viditelné spotřeby“. Platí to především o zemích, kde neexistují věrohodné nebo úplné údaje o vývoji zásob, produkčních ztrátách a průmyslovém využití vína. Ve 27 členských zemích Evropské unie se loni vypilo 112 mil. hl. což představuje 48 % celosvětové spotřeby. Je to zhruba stejný objem jako v roce 2019.

Konzumace ve Francii v minulém roce stagnovala na 24,7 mil. hl, ale ve srovnání s pětiletým průměrem klesla o 7,8 %. Naproti tomu v Itálii, druhém největším evropském trhu, stoupla o 7,5 % na 24,5 mil. hl (je tak 10 % nad pětiletým průměrem). Německo vykázalo loni proti roku 2019 mírný růst (0,2 %) na 19,8 mil. hl.

Británie, jež je pátým největším světovým trhem vína, loni jako jedna z mála vyspělých zemí zaznamenala růst spotřeby, jež činila 13,3 mil. hl.

USA potvrdily, že jsou největším světovým odbytištěm vína, když se ho tam podle odhadu vypilo 33 mil. hl, zhruba stejně jako v roce 2019. Americký trh byl během pandemie odolnější než trh evropský. Zpráva OIV to přičítá tomu, že lockdown v USA nebyl tak přísný a rozsáhlý jako na starém kontinentu, a kromě toho tam výrazně stoupl online prodej vín a dalších alkoholických nápojů.

Čínská loňská spotřeba 12,4 mil. hl, byla o 17,4 % nižší než v roce 2019. Jde o třetí hluboký roční propad po sobě. Rychlý vzestup spotřeby, který v Číně nastal počátkem nynějšího století, evidentně patří minulosti.

Konzumace v Japonsku, druhém největším asijském trhu, se už sedmý rok za sebou nemění a loni se pohybovala kolem 3,5 mil. hl.

Produkce mírně stoupla

Celosvětová produkce vína (bez šťávy a moštu) se loni podle zprávy OIV meziročně zvýšila o 0,7 % na odhadovaných 260 mil. hl, což je mírně pod dlouhodobým průměrem. Ovšem ve srovnání s velice dobrým rokem 2018 je to asi o 34 mil. hl méně (-11,6 %).

Solidní vzestup zaznamenala Evropská unie, kde výroba meziročně stoupla o 8 % na 165 mil. hl (skoro 64 % globální produkce vína). Uvedený vzestup ale vychází z nižší srovnávací základny roku 2019, kdy došlo ke zhruba sedminovému propadu zaviněném krajně nepříznivými povětrnostními podmínkami. Ty vinařům v důležitých produkčních regionech Evropy nepřejí ani letos. Během první dubnové dekády nečekaně udeřily silné noční mrazy, například v Burgundsku podle odhadů tamních vinařů zničily asi polovinu očekávané sklizně. Mrazy silně poškodily vinice také v Bordeaux a několika dalších oblastech Francie. Neobvykle nízké teploty, které zničily 50 – 80 % vinic, se vyskytly také v italském regionu Piedmontu a rovněž v Toskánsku a Laziu, kde se nachází hlavní město Řím.

Celosvětový žebříček producentů nadále vede Itálie, kde se výroba vína loni meziročně zvýšila o více než 3 % na 49,1 mil hl. Ve Francii na druhém místě stoupla o více než desetinu na 46,6 mil. hl a ve Španělsku dokonce o více než pětinu na 40,7 mil. hl. Vinařům v těchto zemích tentokrát přálo teplé jaro i léto. Uvedená trojice se na světové výrobě podílí 53 %, což je o pět procentních bodů více než v roce 2019.

Ostatní důležití producenti v Evropské unii s výjimkou Německa se ale museli loni smířit s poklesem výroby. Například Řecko se 6% na 2,3 mil. hl, Rumunsko se 7% na 3,6 mil. hl, a Maďarsko dokonce s 12% na 2,4 mil. hl.

Vinařům v Kalifornii zkomplikovaly život požáry

Čína, jež je desátým největším výrobcem vína na světě, vykazuje už několik let výrazný pokles produkce. Loni se ve srovnání s rokem 2019 snížila skoro o šestinu na 6,6 mil. hl, což je zhruba polovina objemu dosaženého v roce 2016. Jak uvádí OIV, je to jenom další potvrzení toho, že vinařství se v nejlidnatější zemi v důsledku technologického zaostávání nedaří, má nízkou produktivitu, a jeho produkty nejsou s to cenově konkurovat dováženým vínům.

Citelný pokles (-11 % na 22,8 mil. hl) postihl také USA, čtvrtého největšího světového producenta. Experti to připisují kombinaci několika faktorů současně, především špatným povětrnostním podmínkám. Kalifornii, klíčovou produkční oblast, zasáhly během srpna – října jednak bouře, jednak ničivé požáry. Dým z nich pocházející znehodnotil značnou část hroznů, které pak vůbec nemělo smysl sklízet.

Výroba v Jižní Americe klesá od roku 2018 a tento trend se v minulém roce dále prohloubil. Argentina, pátá ve světovém žebříčku, vyrobila 10,8 mil. hl vína, což bylo proti roku 2019 o 17 % méně, citelný pokles produkce hlásí také Chile, a to o 13,5 % na 10,3 mil. hl. Je to především důsledek vydatných dešťů, které poškodily jak objem sklizně, tak kvalitu hroznů. Uvedená čísla jsou současně hluboko pod pětiletým průměrem.

Jižní Afrika naproti tomu výrobu zvýšila o 7 % na 10,4 mil. hl (7. místo na světě). Země se tak postupně vrací k dlouhodobému průměru, jehož dosahovala před špatnými léty 2016, 2017 a 2018, kdy tuto vinařskou velmoc postihlo rozsáhlé sucho.

Tichomoří skýtá diametrálně odlišný obraz. Zatímco v Austrálii se výroba snížila třetí rok po sobě – loni o 11 % na 10,6 mil. hl – na Novém Zélandu o 11 % stoupla a dosáhla rekordních 3,3 mil. hl.

Vývozu dominují tři země EU

Objem globálního vývozu loni meziročně klesl o 1,7 % na 105,8 mil. hl, přičemž jeho hodnota se snížila o 6,7 % na 29,6 mld. eur. Více než polovina vína vyváženého na mezinárodní trh pochází z Itálie, Španělska a Francie. Uvedená trojice v uplynulém roce exportovala 54,6 mil. hl, což představovalo 52 % globálního exportu.

Mezinárodní obchod výrazně ovlivnila pandemie, zejména během prvního pololetí. Vinařům v Evropě a Austrálii nepřála ani geopolitická situace. USA v roce 2019 uvalily na dovoz vybraného evropského zboží, včetně vína, dodatečné (sankční) 25% clo, které citelně postihlo hlavně francouzské, španělské a německé vinaře.

Podobně, ale mnohem drastičtěji se zachovala Čína vůči Austrálii, pro kterou je nejlidnatější země světa klíčovým odbytištěm vína. Obchodu neprospěly ani nejasnosti týkající se budoucích administrativních procedur mezi Británií a 27 zeměmi Evropské unie.

Z celkového objemu vývozu pochází z Itálie téměř pětina, spolu se Španělskem, exportujícím hlavně levnější vína, jsou to skoro dvě pětiny. V hodnotovém vyjádření ale vede exportní žebříček Francie s podílem přesahujícím 29 %, spolu s Itálií jsou to více než dvě pětiny globální hodnoty vývozu vína.

Hlavními zákazníky jsou Británie, Německo a USA

Poptávku na světovém trhu rozhodujícím způsobem ovlivňuje trojice tvořená Velkou Británií, Německem a USA. Uvedené země loni dohromady dovezly 41 mil. hl vína, což jsou zhruba dvě pětiny globálního dovozu podle objemu a 38 % podle jeho hodnoty. Podle objemu dovozu vede Británie, která ho loni zvýšila o 4 % na 14,6 mil. hl. Podle hodnoty importu je druhá za USA. Německo je druhý největší dovozce podle objemu a třetí dle hodnoty.

Většina exportovaného vína se stáčí do lahví s objemem do dvou litrů. Loni to bylo 53 % celosvětového vývozu, přibližně stejně jako v předchozích dvou letech. Export lahvovaného vína je z hlediska objemu nejdůležitější pro Portugalsko (81 %), Německo (73 %), Francii (71 %) a Itálii (59 %). Víno v lahvích má ve statistikách ještě větší váhu z hlediska hodnoty globálního vývozu. Loni to v průměru bylo 70 %, ale v Portugalsku 92 %, Argentině 89 % a Chile 81 %.

V posledních letech se stoupající oblibě těší kontejnery obsahující od 2,1 do 10 litrů vína, běžně označované jako „bag-in-box“. Loni na ně připadala 4 % objemu světového exportu a 2 % jeho hodnoty. Největšími vývozci u této kategorie obalů jsou Německo, Jižní Afrika a Portugalsko.

Vývoz ve velkých obalech obsahujících více než 10 litrů (bulk wine) byl loni v objemovém vyjádření zhruba stejný jako v roce 2019 a představoval 34 % veškerého exportu vína, ale v hodnotovém vyjádření jenom 9 %.

Vývoz ve velkých obalech je klíčový pro Španělsko, kde tvoří 53 % exportovaného objemu a 18 % hodnoty. Naproti tomu Francie ve velkých obalech exportuje necelou sedminu svých vín, která se na veškerých příjmech z vývozu vína podílejí jen 3 %. Také Německo, které loni vyvezlo 3,4 mil. hl vína za 882 mil. eur prodává do zahraničí hlavně vysoce kvalitní vína v lahvích. Loni to bylo 73 % objemu vývozu s 81% podílem na hodnotě vývozu.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 5.2021…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *