S nástupem digitalizace a globální ekonomiky se tep života neuvěřitelně změnil a zdá se, že jakákoli norma denní rutiny pro většinu lidí nenávratně zmizela.
Novým trendem jsou například etnické snídaně, zvláště z různých asijských kulinářských tradic, mléčné a cereální zdravé snídaně nebo proteinové snídaňové bomby amerického typu.
Ještě nedávno, tak tři generace zpátky, se zdálo vše jasné: snídaně – oběd – večeře. Tři hlavní jídla za den. Dokonce i časy těchto jídel byly víceméně dané a založené na celospolečenském konsensu o denní rutině.
Tekutá realita
Polský sociolog a filozof Zygmunt Bauman tento fenomén trefně nazval tekutou modernitou. Spotřebitelé si v ní sice stále zachovávají tradiční kulturně a sociálně podmíněné rysy svého denního stravování – například pro většinu Čechů je důležitý oběd a snídani v rychlosti odbývají, kdežto pro Američany je nejdůležitější večeře a polední jídlo odbývají – ale celkový obraz denního stravování se změnil.
Horečné pracovní vypětí všedního dne potřebujeme nějak vybalancovat, na jídlo v určitou dobu není vždy čas, stres je všudypřítomný. Víkendové dny pak slouží jako dobíjecí jednotka energie a stravování v nich se velmi liší od stravování všedního dne. Odráží se to i ve vývoji jazyka: výrazy jako „brunch“ (z anglického „breakfast“ a „lunch“) výstižně popisují tuto kvalitativní změnu víkendového stravování, kdy si spotřebitelé mohou dopřát k jídlu více času a často spojují dvě hlavní denní jídla dohromady.
Naopak intenzita všedního pracovního dne přivedla na svět úplně nový stravovací fenomén: snacking. Na celém světě dnes přibližně 72 % spotřebitelů konzumuje nějaký snack víckrát než jednou za den, ale pouze 13 % z nich uvádí, že konzumují čtyři a více jídel za den. Snacky vytlačují z denního stravování tradiční jídla a historická triáda tří hlavních denních jídel se stala minulostí.
Proměna trhu
Většina spotřebitelů dnes konzumuje nějaký snack dvakrát denně, ale Generace „Z“, narozená v letech 1993 – 2002, konzumuje až pět snacků za den. V životním stylu této mladé generace se pojmy „jídlo“ a „snack“ již překrývají, zvláště pak v pracovních dnech. V průběhu dne pak v posledních letech nejvíce vzrostl odpolední snacking.
Potravinářský průmysl se také změnil. Na trhu se objevily specializované snacking firmy a značky. Konvenientní a čas šetřící výrobky jako třeba instantní polévky v sáčku se staly důležitým prvkem v reakci trhu na tekutou modernitu nového životního stylu. Generace „Z“ nakupuje až 55 % svých denních snacků z foodservisových provozoven, nikoli online nebo v kamenných obchodech. Zřejmě to souvisí s jejich již zmíněným překrýváním pojmu jídla a snacku.
Dalším tržním fenoménem dnešní doby se stala snídaně mimo domov. Během posledních 30 let se obraz klasické snídaně úplně změnil a snídaňoví nomádi, kupující si své první denní jídlo „na cestě“ a konzumující ho někde mimo domov, ovládli trh. Před rokem 1990 byl počet foodservisových provozoven v České republice nabízejících snídani na cestu naprosto minimální, dnes jsou početně zastoupeny v každém menším městě a úroveň jejich servisu ranním spotřebitelům exponenciálně vzrostla.
První denní jídlo se vůbec postupně stává jedním z určujících elementů dnešního denního stravování. Novým trendem jsou například etnické snídaně, zvláště z různých asijských kulinářských tradic, mléčné a cereální zdravé snídaně nebo proteinové snídaňové bomby amerického typu. Spotřebitelé zkoušející nové příchutě si pro toto vyzkoušení novinek nejčastěji volí právě snídani (7 % snídaní) nebo snack (15 % snacků). Koncept „snídaně po celý den“ se stal novým gastronomickým hitem newyorských restaurací.
Post-pandemická doba a ruská agrese
COVID-19 a s ním související nesmyslné lockdowny celých segmentů ekonomiky moderní způsob konzumace denních jídel totálně zdecimovaly a samozřejmě na čas pozměnily nebo i významně urychlily některé trendy. Lidé uzavření v bublinách svých domovů připravovali více jídel doma a provoz foodservisu byl dočasně zastaven či omezen. V únoru 2020 plných 52 % amerických spotřebitelů nakupovalo své denní snacky ve foodservisových provozovnách, v únoru 2021 to bylo pouze 46 %. Počet obědů nakupovaných z foodservice klesl z 40 % v únoru 2020 na 37 % v únoru 2021. Jen obrovská a typicky americká podnikatelská pružnost a okamžitá reakce řetězců rychlého stravování zřejmě zabránila mnohem výraznějšímu propadu.
Neopodstatněné vládní zásahy do ekonomiky zdůvodňované jako reakce na COVID-19 se sice vracejí v roce 2022 na celém světě s výjimkou Číny postupně do normálu, ale je bohužel pozdě. Globální trhy zachvátily ekonomické důsledky tohoto chybného řízení pandemie, vysoká inflace a přerušené globální a regionální zásobovací řetězce. Můžeme očekávat přinejmenším stagflaci, přinejhorším regionální izolacionismus a tvrdý dopad globální ekonomiky do recese v roce 2023.
Spotřebitelé již této situaci na potravinářském trhu přizpůsobují své nákupní zvyklosti. Dva největší retaileři v USA, Wal-Mart a Kroger, ohlásili sníženou projekci očekávaného zisku v tomto roce a jako důvod shodně uvedli masivní příklon nakupujících spotřebitelů k základním potravinám a odklon od nákupu potravin nepovažovaných za “denně nezbytné”.
Agrese Ruska proti Ukrajině může situaci na globálním potravinářském trhu ještě více vyostřit. Tyto dvě země představují 25 % světové produkce pšenice a některé další významné producentské země, jako například Indie, již pro tuto základní potravinu vyhlásily striktně omezený a kontrolovaný exportní režim. To vše samozřejmě ovlivní způsob denního stravování i když jsme dnes již v situaci post-pandemické a nikoli pandemické.
Napsat komentář