Mladí hledají v práci vyšší smysl

Zdeňka Matoušková působí v Nestlé více než deset let a po celou tuto kariéru se kromě jiného věnuje práci s mladými lidmi a talenty.

Základem pro úspěšnou práci s nastupujícími generacemi je podle Zdeňky Matouškové, HR ředitelky Nestlé pro Českou republiku a Slovensko, neustálý dialog a respekt. To je hlavní role manažerů, pokud si chtějí mladé talenty udržet.

Měnilo se v průběhu doby v Nestlé zaměření programů spolupráce s mladými lidmi?

Určitě se měnilo a mění. Když jsme před deseti lety s těmito programy začínali, tak nezaměstnanost mladé generace byla vyšší. Vzpomínám si, že u nás v České republice se celková nezaměstnanost tehdy pohybovala kolem 8–9 % a u lidí do 30 let byla dvojnásobná. Když se podíváme do Evropy té doby, například Řecka, Španělska, Itálie, tak nezaměstnanost mladých tam byla i 30–40 %. Bylo tedy prioritou vytvářet nové pracovní příležitosti pro mladé lidi, aby získali jednak pracovní zkušenost a jednak startovací pracovní pozice.

V současnosti je situace diametrálně odlišná. Nezaměstnanost se u nás pohybuje kolem 3 %, a tak jde spíš o to, že mladí chtějí získávat pracovní zkušenosti a budovat si kariéru podle svých představ, což pro firmy znamená umět je zaujmout a přitáhnout si mladé talenty.

V roce 2013 odstartoval projekt Nestlé Needs YOUth. Už skončil, nebo na něj navazují současné rozvojové programy?

Neskončil, bereme ho jako dlouhodobou iniciativu a není to jen jeden program. Je to iniciativa, z níž se vyvinuly postupem času čtyři pilíře.

Začínali jsme s tím, že jsme vytvořili pozice pro mladé. To byl první pilíř, který nabízel Graduate programy, tedy pozice pro absolventy nebo juniorní pozice pro mladé lidi.

Druhý pilíř zahrnoval stážistické pozice, jak pro studenty vysokých škol, tak pro studenty učňovských oborů.

Třetím pilířem bylo kariérní poradenství, které se zaměřovalo na to, aby studenti pochopili, co znamená byznys, protože mnozí měli velmi zkreslené představy o tom, co je třeba marketing. Druhou částí kariérního poradenství bylo tzv. CV clinic, kde jsme lidem přibližovali, jak se připravit na pohovor, napsat životopis, motivační dopis, co je assessment centrum. K tomu jsme organizovali rozsáhlé mentoringové programy.

Čtvrtý pilíř se zrodil rok poté. Je to Aliance, která vznikla tak, že jsme oslovili další společnosti, aby se do iniciativy zapojily. To funguje dodnes a Aliance má přes 100 aktivních členů.

Jediné, co se změnilo, je kariérní poradenství, protože během let se situace v tomto oboru vyvinula a školy se začaly kariérnímu poradenství více věnovat. Takže my, firmy, jsme se potom více zaměřily na mentoring a věnujeme víc energie a času osobním setkáváním s mladými lidmi.

Můžete Alianci představit nějakým konkrétním příkladem?

Společně s partnery třeba spolupracujeme formou Big Step, kdy se několik společností spojí v nějakém tématu. Třeba teď chystáme se společnostmi Plzeňský Prazdroj, HOPI a Tesco téma logistiky. Společně mladým lidem představujeme, co znamená logistika v našich firmách, seznamujeme je s praxí i profesními šancemi v tomto oboru. I to je jeden z důvodů, proč stále více učíme na vysokých školách. Chceme studenty podrobněji seznámit s tím, jak konkrétní obor vypadá v praxi. Například vedeme předmět zaměřený na sales, já mám zase na vysoké škole přednášky k tématu HR. Tím mladým lidem přibližujeme reálný byznys a praxi.

Jak funguje mezigenerační spolupráce?

Každý člověk je individuální, odmítám škálování jako, že jedna generace je horší, nebo lepší než druhá. Každá je jiná, a to, co si musíme uvědomit je, že když k nám přichází člověk z mladší generace, tak možná nemá zkušenosti z byznysu, z praxe, ale zase má zkušenosti třeba se sociálními sítěmi. Umí pracovat s technologiemi. Zatímco těm zkušenějším, kteří mají zkušenost z byznysu, právě tyto dovednosti chybí. Takže my vlastně jsme každý v jakémkoliv věku expertem v něčem a zároveň začátečníkem v něčem jiném a v každém věku se něčemu učíme. Navíc se můžeme od sebe navzájem učit. Tohle je třeba si uvědomit a chovat se ke každému s respektem.

Není to tedy tak, že mladý člověk nastoupí a já starší mu budu říkat, jak to má dělat. Ani ten mladý nemůže přijít a kritizovat, jak to tu děláme zkostnatěle a jak nám teď ukáže, jak na to. Respekt musí být oboustranný. A to se snažíme manažerům vysvětlovat.

Jak byste charakterizovala nastupující mladé generace?

To, co já vnímám u mladé generace jako klíčové, je orientace na vyšší záměr. To znamená, že se nedívají jen na to, co firma produkuje, aby vytvářela zisk, ale zajímá je, co firma přináší planetě či komunitám, zajímá je smysl a dopad jejich vlastní práce ve firmě. Při pohovorech se ptají na udržitelnost, na projekty CSR, recyklaci obalů, odpadu, znečišťování planety, uhlíkovou stopu, kterou firma vytváří apod. Myslím si, že toto se musíme od nových generací naučit. Že to není jen o práci, ale o jejím vyšším smyslu, možná i poslání. Že je důležité, pro jakou společnost pracuji a jakou přidanou hodnotu vytvářím.

Mladá generace vyžaduje neustále rychlou zpětnou vazbu a také chce dělat rychlejší kariéru. V tomto směru jsou netrpěliví a je potřeba jim stále dávat něco nového.

Na druhou stranu nedokážou vždy zvládnout neúspěch, ostýchají se přijít a říct si o pomoc

Nestlé má v ČR a na Slovensku čtyři výrobní podniky. Jaké talenty do výroby potřebujete?

Jako všude i nám chybí technici. Jednak potřebujeme absolventy učňovských oborů, jednak profesionály v oblasti technologií, absolventy vysokých škol. Abychom získali učně, snažíme se spolupracovat s různými školami. Na druhou stranu víme, že učňovské obory jsou relativně prázdné, zájem o ně klesá. Snažíme se pomoci jejich naplnění, a proto mám velkou radost z naší spolupráce se školami na Slovensku, kde pro výrobu získáme 15 učňů. Po letech tam otvíráme potravinářské obory, které potřebujeme.

Pokud jde o studenty a absolventy v oblasti technologií, chodíme na školy vysvětlovat, že FMCG také potřebuje techniky a IT specialisty. Studenti jsou tím někdy překvapeni, protože žijí v domnění, že mohou uplatnění najít především v automotive nebo například ve strojírenském průmyslu.

Jak vypadají programy pro učně a studenty?

Učňům nabízejí možnost chodit k nám na praxi. Vysokoškolákům nabízíme v průběhu studia stážistické programy. Mohou u nás pracovat na kratší úvazek, na DPP nebo DPČ. Nedělají „podržtašky“, ale pracují na konkrétních projektech nebo v rámci určitého týmu, kde získávají zkušenosti. Někdy jsou u nás půl roku, rok, někdy i dva roky a v průběhu té doby třeba změní obor, snaží se najít si to, co jim vyhovuje, co je baví, v čem se cítí nejlíp. Nabízíme jim rotace po odděleních, aby si vyzkoušeli různé obory a sami si vybrali, co jim nejvíc sedí. To se nám osvědčuje a mladí pak u nás po skončení školy zůstávají.

Máme také Graduate program pro vysokoškoláky, který je většinou rotační.

Mají studenti možnost vyjet i na mezinárodní stáže?

Minimálně na Slovensko, ale ti nejúspěšnější se posunuli i dál do zahraničí. Například Nina Križanová, absolventka Graduate programu, je nyní manažerkou továrny Sfinx a nejmladší factory manažerkou Nestlé na světě! Shodou okolností byla mou první graduate, kterou jsem před několika lety tady nabírala, a má za sebou i zahraniční zkušenost v Nestlé.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 11.2022…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.