Úspěch plant-based sektoru se buduje na chuti, dopadu produktů na životní prostředí a jejich zdravotních benefitů.
Na dubnové konferenci New Food Forum v Praze vyjádřili retaileři a výrobci potravin cíl rozšířit nabídku plant-based výrobků v Česku a zahraničí. Tímto krokem reagují na trend rostoucí poptávky po rostlinných a udržitelných potravinách.
„Věříme, že budoucnost patří rostlinnému stravování, a že tento trend přetrvá díky zájmu spotřebitelů a spotřebitelek o jejich zdraví a planetu. Chceme pokračovat v změně tradice jídla k lepšímu, což je důvod, proč bude Upfield za tři roky 100 % čistě rostlinná společnost,” uvedl na konferenci New Food Forum Sebastian Tolwinski, ředitel pro korporátní záležitosti a komunikaci střední a východní Evropy pro Upfield.
Důležitá je kvalita a cenová dostupnost
Retaileři a výrobci potravin cílí na větší dostupnost, kvalitu a stejnou nebo levnější cenu alternativ v porovnání s živočišnými produkty. Správný směr vývoje pomohou určit inovace a nové technologie, které jsou klíčové pro nezbytnou transformaci globálního potravinového systému. „V plant-based sektoru se musíme posouvat dopředu mnohem rychleji. Tesco svým cílem zvýšit prodej rostlinných produktů o 300 % do roku 2025 reaguje na měnící se stravovací návyky nejen Čechů, a to skrze zdravější a udržitelnější nabídku sortimentu,” řekl Chris Gee, produktový ředitel CE Tesco.
Flexitariáni jsou především mezi mladšími ročníky a ženami
Jak prokázal nedávný průzkum společnosti Danone, o způsobu svého stravování uvažuje čím dál tím více Čechů, kteří si uvědomují výhody zvýšeného příjmu rostlinné stravy. Zatímco před rokem byla mezi Čechy 2 % flexitariánů, letos je jich už 5 %. Mezi nejčastější důvody, proč respondenti rostlinné produkty kupují, patří benefity pro zdraví (33 %), chuť (24 %) a také přínosy pro planetu (14 %). Naopak maso konzumuje téměř denně 54 % respondentů a dalších 32 % několikrát týdně. Nejvíce se flexitariánskými pravidly stravování řídí lidé ve věku do 35 let, přičemž téměř dvakrát více jich je mezi ženami než muži (3,5 % muži vs. 6,4 % ženy). Nejvíce jich žije v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji (shodně 7,3 %), a to především ve středních a větších obcích od 5 000 obyvatel výše. Na Slovensku činí podíl flexitariánů dokonce více než 6 % a meziročně se zvýšil o 4 procentní body.
Flexitariánství jeho vyznavači definují jako zdravější způsob stravování (39 %) nebo jako občasné nahrazování masa a mléčných výrobků rostlinnými produkty (47 %). Flexitariánská strava zahrnuje zvýšený podíl rostlinných produktů, jako jsou zelenina, ovoce, obiloviny a luštěniny, rostlinné alternativy tradičních mléčných produktů a masa nevyjímaje. Flexitariáni se však nevyhýbají ani masu nebo dalším živočišným složkám jídelníčku, nicméně je konzumují méně často.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se strava založená především na rostlinných zdrojích považuje za prevenci různých civilizačních onemocnění, jako jsou srdečně-cévní onemocnění, rakovina či cukrovka druhého typu. Podobně Světový fond pro výzkum rakoviny doporučuje, aby naše strava sestávala z jedné třetiny z živočišných a až ze dvou třetin z rostlinných zdrojů. „V našich jídelníčcích však tradičně dominují živočišné potraviny, především v mase a masných výrobcích evidujeme u Čechů nadspotřebu. Flexitariánství, jakožto způsob stravování založený na omezování příjmu masa a živočišných produktů, je proto velmi prospěšným životním stylem, který se hodí pro velké množství lidí,“ říká Martina Drtinová z organizace Vím, co jím a piju.
Spotřebiteli musí především chutnat
V souvislosti s nárůstem počtu flexitariánů se neustále rozšiřuje i dostupnost produktů na rostlinné bázi. 72 % respondentů uvedlo, že při výběru je pro ně základem chuť těchto produktů. „Neustále se snažíme rozšiřovat nabídku našich nápojů, fermentovaných výrobků, výrobků na vaření a jiných produktů na rostlinné bázi značky Alpro. Na chuti si dáváme speciálně záležet, neboť je základním předpokladem pro vstup a setrvání v kategorii. Přicházíme s novými produkty či příchutěmi pro vyznavače flexitariánství i jiných výživových směrů nebo prostě všechny ty, kteří chtějí ochutnat něco nového či obohatit svůj běžný jídelníček a zároveň odlehčit planetě. I malá změna v našem každodenním stravování může mít z dlouhodobého hlediska významný dopad na naše zdraví i životní prostředí,“ vysvětluje Barbora Horníková, brand manažerka Alpro ze společnosti Danone.
Rostlinné alternativy na vaření a ke šlehání
Společnost Upfield uvedla na český trh novinku – rostlinné alternativy: Rama Crema 15%, k vaření polévek nebo do omáček a Rama Crema 31% ke šlehání a do dezertů. Výrobky neobsahují mléko ani lepek, takže představují ideální řešení pro alergiky a osoby, které se těmto složkám vyhýbají ze zdravotních důvodů (osoby s alergií na laktózu a lepek nebo s jejich nesnášenlivostí). Kromě toho jsou nové výrobky zcela bez transmastných kyselin – stejně jako celý sortiment Upfield. Rama Crema také neobsahuje žádné konzervační látky. „Společnost Upfield byla dosud známá svými rostlinnými výrobky určenými k mazání, vaření a pečení, bez transmastných kyselin, jako jsou Rama, Perla, Flora či Hera. Nabízíme také rostlinné alternativy sýrů, pod značkou Violife. Nyní přinášíme na trh Rama Crema 100% rostlinné alternativy na vaření a ke šlehání, a ještě letos překvapíme dalšími revolučními novinkami,” říká Katarína Černeiová, obchodní ředitelka Upfield ČR a SK.
Společnost Upfield deklaruje, že v porovnání se smetanou vyrobenou z kravského mléka mají rostlinné alternativy Rama Crema v průměru o 50 % nižší dopad na životní prostředí. Obaly produktů Rama Crema byly navrženy tak, aby byly maximálně recyklovatelné. I díky těmto opatřením bude moci společnost Upfield do roku 2030 snížit používání plastových obalů až o 95 %. Kromě toho bylo v současné době 94 % obalů výrobků společnosti vyhodnoceno jako recyklovatelné, znovu použitelné nebo kompostovatelné.
Spor o terminologii
Jak rostlinné alternativy správě označovat? Může být třeba svíčková z čočky a sóji? Nebude to spotřebitele mást? To je samozřejmě téma k diskuzi o názvosloví výrobků, která intenzivně probíhá. Špatné označení výrobku z pohledu marketingu znamená menší prodeje. Výstižné označení z pohledu marketingu, může vést na straně jedné ke zvýšení prodeje, na straně druhé ke konfliktu s legislativou a pokutě. Organizace ProVeg Česko proto reagovala na stanovisko Ministerstva zemědělství ČR (MZe), které vzniklo v lednu 2023 ve spolupráci se Státní zemědělskou potravinářskou inspekcí a Státní veterinární správou a má podle jejího právního rozboru významný potenciál zasáhnout do způsobu chování výrobců potravin a omezovat jejich činnost. MZe se ve stanovisku odvolává na dvě odlišná nařízení EU a sděluje, že označení rostlinných produktů jako „mandlové mléko“, „veganská smetana“, „rostlinná alternativa mléka“, „napodobenina jogurtu“, „rostlinná alternativa k tuňákové pomazánce“ atd. jsou protiprávní. „Bohužel lednové stanovisko na webu SZPI stále visí, a to i přes nedávný rozsudek krajského soudu, který dal za pravdu výrobci mléčných alternativ. Pravomocný rozsudek potvrzuje to, co říkáme již několikátým rokem, a to, že spotřebitelstvo není zmateno názvy rostlinných výrobků,” uvádí Martin Ranninger, ředitel ProVeg Česko. Problematickým bodem stanoviska je podle ProVeg Česko fakt, že mezi zakázaná označení typu „veganské máslo“ přidává i označení jako „rostlinná alternativa“ k něčemu.
Napsat komentář