Secondhandový trh, na který se dostává také stále více šperků a hodinek, roste přibližně třikrát rychleji než „firsthand“. Experti jeho loňskou hodnotu odhadují na 210 – 220 mld. USD a v roce 2030 by to mohlo být 320 – 360 mld. USD.
Vyplývá to z výroční studie „State of Fashion 2026“, vydané již po desáté. Zpracovaly jí americká poradenská firma McKinsey&Co ve spolupráci s analytickým webem The Business of Fashion. Z obsáhlého globálního průzkumu provedeného v minulém roce vyplynulo, že většina (60 %) spotřebitelů hodlá v secondhandech pravidelně nakupovat také letos.
Módní zboží v primárním (tradičním) maloobchodě od doby, kdy odezněla globální pandemie zdražilo, v luxusním segmentu citelně. Na tom se podepsala i vysoká inflace a v poslední době vysoká dovozní cla, která zavedly USA a poté jako „odvetu“ i další země, mimo jiné Čína.
Zvyšující se poptávku na secondhandovém trhu, zejména v oděvním segmentu, ovlivňuje nejenom lepší cenová dostupnost (než na primárním trhu), ale také přání mnoha zákazníků získat za dobrou cenu něco ojedinělého. Je to také snaha přispět svým spotřebitelským chováním k udržitelnosti a zapojit se do „oběhové módy“, vycházející z předpokladu, že to, co se vyrobí, by se mělo co nejlépe využít.
Klíčové jsou digitální kanály
Poznatky, k nimž poradenská firma McKinsey&Co dospívá, vycházejí z výběrového šetření mezi 7800 zákazníky z komunity využívající pravidelně globální platformu Vestiaire Collective (byla založena v roce 2009 v Paříži).
Ukazuje se, že 28 % položek v šatníku (dle hodnoty) bylo koupeno „z druhé ruky“, z toho 55 % přes online multibrandové platformy, jako jsou Vestiaire Collective, The RealReal nebo Vinted. Digitální prodejní kanály tedy hrají na secondhandovém trhu ústřední roli.
V Evropě se prosazuje „oběhovost“ zboží
Secondhandový prodej v současné době tvoří kolem 8 % celosvětového prodeje módního a luxusního zboží a do roku 2030 by to mohla být až desetina, konstatuje dále studie.
Secondhand nejrychleji expanduje v Evropě, kde tomu nahrávají také regulační pravidla EU podporující tzv. oběhovost zboží. Je to snaha nahradit lineární model „vytěžit-vyrobit-vyhodit“.
Kožené zboží, oděvy a obuv v Evropě tvoří přibližně 80 % secondhandového trhu. Na něm se zvyšuje také prodej zboží majícího zatím malý podíl. Na řadu přicházejí použité luxusní šperky a hodinky, neboť si udržují značnou část své původní hodnoty. Děje se tak pod vlivem toho, že nové zboží (firsthand) zdražuje, dalším faktorem je zvyšující se zájem sběratelů. Lidé kupují drahé secondhandové zboží i proto, že ověřování pravosti značek jdoucích do sekundárního prodeje je mnohem spolehlivější než v minulosti.
Prodej použitých hodinek by mohl v roce 2030 představovat 35 – 40 % globálního trhu s hodinkami.
V pořizování věcí do šatníku (oděvy, kabelky) stále sehrává klíčovou úlohu tradiční maloobchod (tedy firsthand). Jeho podíl se v loňském roce odhaduje na 71 %, což je o tři procentní body méně než v roce 2020. Naproti tomu podíl secondhandu v uvedeném srovnání stoupl z 21 na 28 %. Zbytek připadá na vypůjčené oblečení (pronájem) a na předplatné módního zboží (módní boxy).
Hlavní nákupní motivy
Skoro čtyři pětiny respondentů (78 %) v uvedeném průzkumu mezi zákaznickou komunitou Vestiaire Collective uvedlo, že v secondhandu nakupují hlavně kvůli příznivým cenám.
Pro část zákazníků je to prostě „chytrá nákupní strategie“, díky níž si mohou do svého šatníku zařadit i zboží od drahých luxusních značek, na které by v běžném maloobchodě jejich kapsa nestačila.
Více než polovina respondentů sdělila, že raději si pořídí prémiovou značku v secondhandu, a tím uspokojí svoji tužbu (mít „něco extra“), než aby si koupili cenově dostupnou alternativu ve firsthandu.
Secondhandy lákají zákazníky také proto, že v nich mohou najít něco, co považují za jedinečné. Láká je také rozmanitost výběru (55 % respondentů). Nákup v těchto obchodech mnohým lidem přináší zábavu a vzrušení, mají velkou radost, když se jim podaří nějaký „mimořádný úlovek“ (40 % dotázaných).
To všechno jsou důležité faktory, které pevně zakotvily ve spotřebitelském chování a silně motivují k nákupům v secondhandech.
Nákupní bariéry jsou v zásadě dvě. Zhruba 30 % respondentů, kteří v secondhandu nekupují vůbec, či jenom zřídka, uvedlo, že ceny pro ně nejsou dostatečně přitažlivé. A 28 % těchto respondentů (non-buyers) tvrdí, že v secondhandu nenacházejí nic zajímavého.
Hlavní motivy k prodeji použitého zboží
Dvě třetiny dotázaných jako stěžejní důvod, proč nesou do secondhandu své obnošené věci, uvedlo vytřídění nebo kompletní vyklizení šatníku (tzv. detox). Na druhém místě je finanční přínos. Více než dvě pětiny (44 %) používá výnos z prodeje k budoucím nákupům v secondhandu, 18 % tvrdí, že tyto peníze se jim hodí na příští nákupy ve firsthandu.
Na druhé straně existují také faktory bránící prodeji použitých věcí. Skoro dvě pětiny (38 %) dotázaných uvedlo, že unosí všechno, co mají v šatníku, takže jim nic nepřebývá. Necelá třetina (31 %) sdělila, že nemají čas udělat si ve svém šatníku pořádek a skoro čtvrtina (24 %) neví, co by vlastně mohli prodat.
Přitom výhody „detoxu“ v šatníku jsou nabíledni. Lidé zjišťují, že šatník je mnohem přehlednější, takže se mohou rychleji rozhodovat, co vzít na sebe. Výsledkem také může být prozíravější spotřebitelské chování, neboť člověk si uvědomí, co nepotřebuje a začne nakupovat obezřetněji.
Některé bariéry však přetrvávají. „Naši zákazníci chtějí přeprodávat své věci jednoduše a snadno. Většina z nich má málo času, a proto formulují své požadavky a potřeby jasně. Jde jim také o udržitelnost a zásady oběhového hospodářství,“ vyjádřil se Amber Pepper, šéf marketingu a zákaznické péče v mnichovské firmě Mytheresa specializované na elektronickou komerci v luxusním segmentu.
Evropské motivy se liší od těch amerických
Rozsáhlé výběrové šetření rovněž odhalilo četné rozdíly v přístupu a chování amerických a evropských spotřebitelů. Secondhanové položky v USA v průměru tvoří 32 % šatníku (u kabelek dokonce 66 %), kdežto Evropě je to 39 %. Američané se mnohem více než Evropané starají o obchodní stránku věci, více dbají na hodnotu svých transakcí na secondhandovém trhu.
Pro zákazníky na obou březích Atlantiku je příznačné, že jejich klíčový nákupní motiv je cenová dostupnost. V USA tomu přikládá mimořádnou důležitost 87 % zákazníků, v Evropě 76 %.
Američané také častěji, než Evropané přiznávají, že secondhand jim zpřístupňuje značky, které by si v běžném maloobchodě nemohli dovolit. Lidé v USA rovněž více preferují nákup luxusních položek v secondhandu před pořízením levných alternativ ve firsthandu.
Jenom 28 % Američanů sdělilo, že jako jeden z podnětů k nákupům v secondhandu vnímají udržitelnost, mezi Evropany je těchto zákazníků zhruba třetina.
Čtvrtina amerických zákazníků při nákupu v secondhandu často nebo vždy kalkuluje, za kolik bude možné zboží zase prodat (resale), v Evropě takto uvažuje necelá pětina (19 %).
Vytřídění šatníku představuje klíčovou motivaci k prodeji v secondhandu na obou březích Atlantiku. Avšak Američanům více záleží na penězích, které utrží.
Evropané dle průzkumu více dbají na pravidelné třídění a vyklízení šatníku. Důraz na detox je obzvlášť silný v Itálii a Německu, kde ho za klíčový podnět k prodeji považuje přes 70 % lidí.
Pokud jde o celkovou hodnotu globálního trhu s oděvy, poradenská firma Ken Research ji loni v létě odhadla na základě analýzy pětiletého období na skoro 1,8 bil. USD ročně. Další zdroje udávají 1,7 – 2 bil. USD a růst na 2,3 bil. USD do roku 2030.
Ken Research za klíčové trhy označuje USA, Čínu a Indii, tedy země, kde dohromady podle odhadů OSN žije přes 3,2 mld. obyvatel.
Napsat komentář