Dvě třetiny biopotravin se v Česku prodají pod privátními značkami řetězců. Zákazníkovi nabízejí širokou nabídku biopotravin, často za cenu konvenčních potravin. A na to zákazník slyší.
Nejnovější statistiky o trhu biopotravin v Evropě byly zveřejněny při příležitosti veletrhu Biofach 2026 v publikaci „Svět ekologického zemědělství: Statistiky a vznikající trendy 2026“. Autorem publikace je Výzkumný ústav ekologického zemědělství (FiBL) s partnerskými organizacemi.
V roce 2024 vzrostly tržby z maloobchodního prodeje biopotravin v Evropě na 58,7 miliardy eur. To podtrhuje pokračující robustnost poptávky. Německo je největším evropským trhem, zatímco Švýcarsko vynikalo nejvyšší spotřebou na obyvatele na světě a největším podílem na trhu s biopotravinami. Zároveň plocha ekologicky obhospodařované zemědělské půdy v Evropě zůstala stabilní na 19,6 mil. hektarů.
Největším biotrhem v Evropě (17 mld. eur) bylo v roce 2024 i nadále Německo následované Francií (12,2 mld. eur) a Itálií (5,2 mld. eur). Maloobchodní tržby z biopotravin dosáhly 58,7 miliardy eur (Evropská unie: 49,5 mld. eur), což představuje nárůst o 4,1 % v Evropě a o 3,6 % v Evropské unii. V roce 2024 zaznamenalo Švýcarsko celosvětově nejvyšší spotřebu na obyvatele ve výši 481 eur a nejvyšší podíl na trhu s biopotravinami na celkovém prodeji potravin na světě ve výši 12,3 procenta.
Plocha ekologicky obhospodařované zemědělské půdy v Evropě činila 19,6 milionu hektarů (Evropská unie: 18,1 mil. ha), což představuje podíl biopotravin 3,9 % z celkové půdy a 11,1 % z celkové půdy v EU. Země s největší rozlohou ekologicky obhospodařované zemědělské půdy v Evropě byly Španělsko (2,9 mil. ha), Francie (2,7 mil. ha) a Itálie (2,5 mil. ha). Lichtenštejnsko mělo i nadále nejvyšší podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy na světě (43,5 %).
Mezinárodní obchod nadále rostl. V roce 2024 EU dovezla přibližně 2,64 milionu tun bioproduktů, přičemž největšími objemovými dovozci byly Nizozemsko, Německo a Belgie; Hlavním dodavatelem zůstal Ekvádor a objemu dovozu dominovalo tropické ovoce – zejména banány.
Biosvět se schází na veletrhu Biofach
Čtyři dny veletrhu, plné haly a prostor pro diskuse. Veletrh Biofach 2026, který se na norimberském výstavišti konal ve dnech 10. až 13. února, opět potvrdil svou roli přední světové platformy pro biopotraviny. V souladu s hlavním tématem „Pěstování zítřka – mladé hlasy, odvážné vize“ se veletrh zaměřil na témata jako potravinová suverenita, udržitelné zemědělství a společenské změny, podporované zavedenými hráči a novou generací hybatelů. Veletrhu se zúčastnilo přibližně 2 200 vystavovatelů z téměř 90 zemí a téměř 32 000 odborných návštěvníků. Polovina z těchto návštěvníků přijela ze zahraničí.
Země roku se v letošním roce stala Indie, která předvedla své rostoucí odborné znalosti v oblasti biopotravin, exportní sílu a rozmanitost – od rýže a koření až po luštěniny a proso. Na společném stánku se prezentovalo 95 vystavovatelů.
„Biofach působivě demonstroval sílu a energii biosektoru. Síla sektoru je patrná nejen v aktuálních tržních číslech, ale také ve skutečnosti, že tato dynamika se přímo odráží ve vynikající míře opětovných rezervací a četných žádostech o rozšíření pro rok 2027. Více než dvě třetiny výstavní plochy jsou již rezervovány,“ řekl po skončení veletrhu Dominik Dietz, ředitel veletrhu Biofach.
Cíle jsou nastaveny
Trh s biopotravinami v České republice nadále roste. V roce 2023 dosáhl celkový obrat českých subjektů včetně vývozu 11,76 miliardy Kč, což představuje meziroční nárůst o 6,7 %. Průměrná roční spotřeba na obyvatele činila v uvedeném roce 680 Kč a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů byl 1,59 %. Většina biopotravin (61 %) je podle dat ministerstva zemědělství stále dovážena, přibližně čtvrtina dovezených biopotravin je dále reexportována (u distributorů, kteří jsou zároveň výrobci, více než polovina), zároveň roste objem biopotravin dovážený maloobchodními řetězci. 87 % českých výrobců biopotravin sice uplatňuje rozhodující část své produkce (min. 75 %) na domácím trhu, zároveň ale významnou část tuzemských bio surovin (produkce z ekofarem) vyvážejí, což je příležitost pro zpracovatelský sektor i obchodní síť v ČR.
V současné době je v platnosti Akční plán ČR pro rozvoj EZ (ekologického zemědělství) v letech 2021–2027, který byl schválen Vládou ČR v květnu 2021. Ústav zemědělské ekonomiky a informací ve své publikaci Statistická šetření ekologického zemědělství Základní statistické údaje (2024) shrnuje naplňování vybraných kvantitativních cílů Akčního plánu. Cíle: Dosáhnout 22% podílu ekologických ploch na celkové zemědělské půdě ČR. V roce 2024 činil tento podíl 17,1 %. Dosáhnout 30% podílu orné půdy na celkové výměře půdy v EZ. V roce 2024 činil tento podíl 20,1 %. Dosáhnout 10% navýšení rozlohy trvalých kultur v EZ. V roce 2024 došlo k poklesu plochy trvalých kultur v EZ oproti roku 2019 z 4 669 ha na 4 122 ha 34, tzn. pokles o 11,7 %. Dosáhnout 4% podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů. V roce 2023 činil tento podíl 1,59 %.
Zájem o biopotraviny v Česku roste
V loňském roce růst objemu prodejů dále zrychlil a pro letošek se předpokládá pokračování tohoto trendu. „Češi vidí, že se jim díky růstu reálných mezd daří výrazně lépe, a mnohem více přemýšlejí o kvalitě potravin, které nakupují. Prodej biopotravin proto roste trojnásobným tempem oproti konvenčním potravinám a častým argumentem pro jejich volbu je snaha stravovat se zdravěji než v minulosti,“ vysvětluje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
V roce 2024 čeští zákazníci za biopotraviny utratili 7 miliard korun. „Potenciál k dalšímu růstu je značný, zejména pokud se podaří zvýšit domácí produkci biopotravin a dotáhnout reformu propagace českých potravin s důrazem na jejich regionální původ a kvalitu,“ dodává Tomáš Prouza.
Stejně jako u běžných potravin obchod dlouhodobě preferuje české biopotraviny před těmi z dovozu. Dostupnost českých biopotravin je ale stále omezená, zejména u ovoce a zeleniny, kde dlouhodobě chybí skladovací kapacity. „Biopotraviny mají v Česku budoucnost – zákazníci je chtějí a obchod je umí nabídnout. Potřebujeme ale, aby česká bio produkce byla výrazně větší a dostupnější a byla prezentována způsobem, který co nejvíce odpovídá potřebám dnešního náročného zákazníka, který je ochoten investovat do zdravých a kvalitních potravin,“ shrnuje Tomáš Prouza.
Napsat komentář