Maloobchodní řetězce v Evropě prodávající potraviny, nápoje a běžné domácí potřeby si loni vedly o něco lépe než v předchozích letech.
Studie, kterou v dubnu zveřejnily americká poradenská společnost McKinsey & Company ve spolupráci s organizacemi EuroCommerce a europanel (State of Grocery Retail Europe 2026), konstatuje, že na trhu nastává „pozvolná stabilizace“.
Mezi 14 sledovanými zeměmi, mezi nimiž je i Česko, existují někdy až příkré rozdíly v dynamice jednotlivých ukazatelů. A stejně tak je vidět prohlubující se „názorová divergence“ mezi dotázanými top manažery.
Celková hodnota maloobchodního obratu potravinářským zbožím (dále jenom “obrat“) loni proti roku 2024 vzrostla o 3,4 % přičemž hladina spotřebitelských cen stoupla o 2,9 %.
Názory šéfů se polarizují
Dotázaným CEO sice nadále činí největší starost sílící tlak na ziskové marže, ale většina z nich současně očekává, že tržní podmínky budou letos ve srovnání s loňskem přibližně stejné, nebo se zlepší. To za předpokladu, že se prudce nezhorší geopolitická situace ve světě, od konce letošního února negativně poznamenaná konfliktem v Perském zálivu. Navíc nadále trvá nejistota spojená s nepředvídatelnou obchodní politikou USA.
Také chování spotřebitelů jeví podle studie známky stabilizace s tím, že v jejich výdajových návycích nastal ve srovnání s rokem 2024 mírný posun. V průměru ubylo zákazníků, pro které je rozhodující cena, pro nízkopříjmové skupiny to ovšem neplatí.
Privátní značky nadále posilují svoji pozici a jejich podíl na obratu je již 40 %.
Mezi sledovanými evropskými zeměmi existují v mnoha ohledech značné rozdíly, což potvrzují nejenom údaje o vývoji a struktuře maloobchodního obratu, nýbrž i odlišné pohledy top manažerů vyslovené během výběrového šetření.
Jejich názory na letošní vývoj evropského potravinářského maloobchodu jsou ve srovnání s minulým rokem více polarizované. Například čtvrtina respondentů soudí, že tržní podmínky se v Evropě zlepší, zatímco na jaře roku 2025 to bylo 16 %. Se zhoršením prostředí letos počítá 36 % respondentů, loni jich bylo 29 %.
V západní Evropě, je optimistů jenom 11 %, zatímco 53 % předpokládá, že podmínky se nezmění. Pokud jde o střední a východní Evropu, zlepšení očekává 22 % manažerů, s neměnnými podmínkami počítá v tomto regionu třetina CEO a se zhoršením více než dvě pětiny (44 %), což je ze třech zkoumaných regionů nejvíce.
Dotázané manažery nejvíce zaměstnává sílící tlak na ziskové marže, za druhý klíčový úkol mnozí z nich označují zavádění umělé inteligence (AI). V loňském roce byla AI priorita číslo čtyři. Jako třetí v žebříčku priorit je rozšiřování nabídky privátních značek.
Nepřekvapí, že přednostním tempem se zvyšuje obrat moderních formátů, loni to v celoevropském průměru bylo o 3,8 %, zatímco ostatní formáty zaznamenaly meziroční růst o 2,7 %.
Rozdíl je mnohem výraznější, porovná-li se loňský rok s rokem 2019. Moderní formáty vykazují růst o 35,7 %, kdežto ostatní formáty o 16,3 %.
Rozdíly mezi jednotlivými sledovanými zeměmi jsou značné. Pokud jde o obrat moderních formátů, jeho hodnota v běžných cenách se výrazně zvýšila v Polsku (skoro o 72 %), a také ve velkých jihoevropských zemích (v Itálii přes 46 %), a rovněž v Česku (o více než 42 %).
Ostatní (tradiční) formáty si zachovaly vysoké tempo růstu v Beneluxu. V Belgii jejich obrat ve sledovaném období stoupl dokonce o třetinu. V podstatě stagnují ve Španělsku (0,4 %), hluboce podprůměrnou dynamiku vykazují také v Itálii (5 %) a Německu (7 %).
Ve většině sledovaných zemích nastal loni pozitivní posun (s výjimkou Británie, Nizozemska, Švédska, Portugalska a také Česka, kde se objem prodeje podle studie meziročně snížil o 0,8 %.
Ve střednědobém srovnání (období 2019 – 2025) nastal nejhlubší pokles v Nizozemsku (-6,6 %) a Portugalsku (-3,4 %), mírný ve Španělsku a Británii. Pod evropským průměrem zůstal ukazatel ve Francii (1,4 %) a Česku (0,7 %). Naproti tomu výrazně nad ním jsou hlavně Itálie a Polsko.
Objem prodeje by se měl letos ve srovnání s loňskem mírně zvýšit s tím, že dále stoupne podíl privátních značek. Ty loni proti roku 2024 přidaly 0,4 procentního bodu na rovných 40 % celkového obratu.
Privátní značky vykazují nejvyšší podíl v Británii, Nizozemsku a také v Portugalsku. Jejich váha za období 2019 – 2025 v evropském průměru stoupla o 5,2 procentního bodu, nejvíce na Pyrenejském poloostrově – v Portugalsku a Španělsku a také Česku. Nejnižší vzestup zaznamenala Británie.
Zákazníci otevírají peněženky ochotněji. Ale ne všichni
Ukazuje se, že maloobchodní společnosti v menším měřítku, než v letech minulých očekávají „downtrading“, tedy jev, kdy spotřebitelé přednostně vyhledávají levnější varianty toho či onoho produktu, nebo sahají po menším balení, za které tolik neutratí.
Z průzkumu provedeného ve 14 zemích vyplynulo, že cena letos zůstává klíčová pro 46 % zákazníků (loni to bylo 48 %). Nejvyšší podíl „spořivých“ zákazníků je v Portugalsku (61 %), potom kupodivu v mnohem bohatším Norsku (52 %), dále v Británii (50 %) a v Německu (49 %). Ve střední Evropě je tento ukazatel podprůměrný – v Polsku činí 39 %, Česku 41 %.
Tlak domácností na ceny a promoční akce se od roku 2023 zvolna zmírňuje. Podíl spotřebitelů, pro které je klíčová cena, v průměru klesl z 55 % v roce 2023 na letošních 46 %, pokud jde o vyhledávání promočních akcí, nastalo snížení ze 44 na 37 %.
Avšak uvedený vývoj není konzistentní, zdůrazňuje studie. Příjmové rozdíly i rozdíly mezi generacemi se zvětšily. Domácnosti s nízkými příjmy vyhledávají promoční akce ještě častěji než v minulých letech, domácnosti se středními a vyššími příjmy na ceně a promočních akcích už tolik nelpí. O nákup „prémiových“ produktů projevují největší zájem mileniálové, tedy lidé narození v letech 1981 – 1995 (to je jedno z hledisek). Platit vyšší ceny za zdravé produkty jsou ochotni hlavně Nizozemci, Poláci a Španělé.
Zvolna se zvyšuje obliba komerčně zpracovaných potravin, tedy pokrmů vyžadujících minimální nebo žádnou domácí úpravu (mrazené či konzervované pokrmy, předkrájená zelenina aj.). Tento trend je nejvíce patrný u generace Z (lidé narození v období 1995 – 2012, ale je to jen přibližné vymezení).
Poptávka po zdravých produktech by měla letos zůstat stabilní, ale zájem o ně se generačně polarizuje. Spotřebitelé z generace Z a mileniálové je kupují více a jsou ochotni si připlatit, zatímco poptávka generace X (lidé narození 1965 – 1980) a „baby boomers“ (1946 – 1964) volí „zdravé varianty“ z cenových důvodů méně.
Internet při nákupech potravin ignoruje polovina Evropanů
Prodejní kanál „online“ si stále zachovává solidní dynamiku. Jeho obrat loni v Evropě meziročně vzrostl o 6,8 %. Předtím – v roce 2024 ve srovnání s rokem 2023 – to bylo 7,8 %. Ziskovost se zlepšuje, což potvrdila například společnost Ahold Delhaize.
Vývoj je však – stejně jako u dalších mnoha ukazatelů – velice odlišný. Online kanál podle studie „ztrácí relevanci“ v Portugalsku a Švédsku. Zákazníků ochotných dále nakupovat potraviny online loni proti roku 2024 ubylo, ale celkový obraz je stále příznivý.
Zatímco v městských aglomeracích s vysokou životní úrovní nakupuje online potraviny v průměru více než pětina evropských zákazníků, ve venkovských oblastech je to sotva 5 %.
Z průzkumu rovněž vyplynulo, že online pravidelně (většinou jednou týdně) v průměru nakupuje 12 % zákazníků, naproti tomu 69 % tak činí méně než jednou měsíčně. A polovina Evropanů nenakupuje přes internet vůbec.
Přes internet se kupuje nejvíce potravin v Británii a Francii, naproti tomu nejméně ve Španělsku a Portugalsku. Česko je se 6 % mírně pod celoevropským průměrem.
I když řetězce usilují o to, aby zákazníci využívali prodejní kanály souběžně (omnichannel), lidé vnímají kanál online stále separátně. Mezi zákazníky nakupujícími přes internet je skoro polovina těch, kteří se obracejí na jinou značku než na tu, u které nakupují „offline“. Skoro třetina při online nákupu využívá webové stránky společnosti, u nichž souběžně nakupuje v jejích kamenných prodejnách.
Potraviny od roku 2019 výrazně zdražily
Evropští spotřebitelé v minulých letech čelili značnému zdražení potravin. To se projevilo zejména po napadení Ukrajiny Ruskem (koncem února 2022). Následné vyhlášení západních sankcí vůči agresorovi projevující se mimo jiné prudkým omezením dovozu ruských paliv vedlo ke zdražení energií. To byl klíčový inflační podnět.
Ceny potraviny a nápojů ve sledovaných evropských zemích za období 2019 – 2025 stouply v průměru skoro o 36 %, nadprůměrně hlavně v Polsku (o 55 %), o více než dvě pětiny v Česku a Německu. Nejmenší růst zaznamenala Francie (27,2 %).
Napsat komentář