Na balení chleba se dá podívat ze dvou úhlů – z hlediska technologie, kde zvláště u balení trvanlivého chleba se nejedná o jednoduchou záležitost, a z hlediska designu.
I když to z povrchního hlediska vypadá, že obal na chleba se omezuje jen na papírový či průhledný mikrotenový sáček, do kterého si ho spotřebitel sám vloží, nemusí tomu tak být a chléb dokáže zaujmout nejenom svou kvalitou a vůní, ale i typem obalu či dekorace.
Samozřejmě, že vždy u produktu, jakým je chléb, hraje nejdůležitější roli jeho kvalita, kterou spotřebitel ocení prostřednictví chutě, měkkosti a samozřejmě i charakteristické vůně. Chléb nás občas dokáže zaujmout i tvarem – někdo dává přednost oválu, jiný bochníku, další tvarované růžici. Zaujmout lze však i sekundárně – obalem, etiketou či přímým potiskem.
Potisk není poleva
Stále častěji se u řady pekáren setkáváme se značením chleba nikoli pomocí „embossingu“ pomocí formy již při pečení, ale s přímým potiskem na jeho povrchu. Zajímavou technologii tohoto typu představila před časem společnost Leonardo Technology. Díky laserové technologii Solaris Laser je možné chléb bezkontaktně označit, aniž by došlo k nežádoucímu zmáčknutí těsta. To však nejsou jediné výhody, které laserový tisk určený pro přímé označování na chlebové skývě, poskytuje. Tím, že je technologie realizována bez jakékoli barvy či inkoustu, jinými slovy bez spotřebního materiálu, je zcela bez zápachu a neovlivní chuť chleba. Absence spotřebních materiálů, jako jsou právě inkousty, ředidla apod. také velmi uspoří náklady. Působením laseru, který může realizovat prakticky jakoukoli drobnou grafiku či text, dotykový povrch zbělí a působí atraktivním dojmem. Na první pohled jsou pak takovéto bochníky rozpoznatelné v záplavě konkurenčních produktů v regále. Svým způsobem lze laserové značení přímo na chléb využít i k personalizaci a grafiku kdykoli bez zvýšení nákladů měnit. Bezchybnou realizaci ve spojení s kvalitním pečivem lze posoudit při zakoupení chleba z pekárny Sázava, která Solaris laserem disponuje. Výkonnost laseru dokonce umožnila jeho přímé vložení mezi dopravníky na lince, přičemž rychlost produkce nebyla ovlivněna.
Značení na povrch pekárenských produktů se objevuje stále častěji a nemusí jít ani o velkou výrobu. Zde se však výrobci obvykle omezují na různé typy razidel či forem. I malá kavárnička se pak dokáže odlišit „pouhým“ razítkem svého loga do pečené sušenky.
A ještě pro zajímavost, i u pečiva, zatím ovšem velice sporadicky, se můžeme setkat i s vizí a realizací 3D tisku. Ostatně již téměř před sedmi lety se na veletrhu CES v Las Vegas tiskly na 3D tiskárně XYZ Printing cenově dostupné sušenky i jiné typy pečiva. Složky, které tiskárna využívá, obsahují i čokoládu a těsto. Takže vedle pečiva na ní lze tisknout třeba i dortové dekorace.
Etiketu u chleba vnímá zákazník prémiově
Obvodová potištěná etiketa dokáže nejenom zvýraznit produkt, ale zároveň ho v očích spotřebitele posunout do kvalitativně vyšší úrovně. Na druhé straně je pravda, že aplikace na měkký chléb je obvykle složitější než například na láhev. Na druhou stranu jedno či vícebarevně potištěná obvodová etiketa dokáže vylepšit pekárenský produkt a pomoci zvýšit povědomí o jeho výrobci. Pásky také poskytují dostatečný prostor pro nutriční informace a podrobnosti o zemi původu apod. V záplavě konkurence navíc zůstává pekárenský produkt v případě potřeby velmi výrazným a viditelným.
Etiketa však nemusí být nutně jen papírová. Výrazným marketingovým prvkem u dražších forem čerstvého pečiva jsou i dekorativní etikety z jedlého papíru, které často dokonce oproti klasické obvodové etiketě představují levnější variantu. Vedle funkce nosiče informací a podpory prodeje, mohou tyto etikety sloužit pro jednotlivé pekárny i jako ochrana proti plagiátorství. Díky využití jedlých barviv je při dnešních technologiích totiž možné na etiketu přenést libovolnou grafiku bez omezení. Tak lze zachovat původní originální design log a produktových ochranných známek výrobců pečiva. Základní složkou samotného jedlého papíru je obvykle bramborový škrob, voda a palmový či slunečnicový olej. Chuťově jsou pak etikety naprosto neutrální záležitostí.
Jedlé etikety nejenom na pekárenské produkty u nás vyrábí společnost breAd. & edible labels. Tento typ méně tradičních etiket dokáže výrazně navýšit prodej jak nebalených, tak i cukrářských výrobků. Tyto „etikety“ mohou být v podobě vyřezávaných či jedno, eventuálně i více barevně potištěných jedlých štítků. Tištěné štítky obsahují kromě bramborového škrobu, vody a maltodextrinu i rýžový škrob, arabskou gumu a umělá nebo přírodní barviva. U vícebarevného potisku jsou jedlé štítky potištěny AZO barvivy. Jedlé etikety v rámci online prodeje pro spotřebitele nabízejí i další společnosti, např. TIMI Třebíč, která již od roku 1991 zásobuje český trh širokým sortimentem výrobků z jedlého papíru, nejenom na pečivo a chléb, ale i na dorty a další cukrárenské produkty. O etiketách se často diskutuje, zda se kvůli vyšší ceně (uvádí se, že jedlá etiketa stojí v průměru 0,60 Kč, samozřejmě záleží na složitosti loga, rozsahu na jedlé etiketě prezentovaných informací i na počtu jednotlivých sérií etiket) udrží produkt konkurenceschopným. Ukazuje se ale, že chléb je nejen konkurenceschopný, i když je o něco dražší, ale, že se ve skutečnosti ve většině případů jedná o velmi marketingově úspěšné koncepty.
Napsat komentář