V současné době je pro maloobchod vzhledem k vyšší cenové citlivosti zákazníků obtížné přenášet na kupující zvyšující se ceny dodavatelů. I tak ceny stoupají.
Mezi spotřebiteli se prohloubí polarizace: domácnosti s nižšími příjmy budou citlivěji reagovat na ceny a vyhledávat levný sortiment, domácnosti na horních příčkách příjmového žebříčku budou naopak více poptávat prémiové produkty, včetně výrobků zdravé výživy. Tempo růstu online prodeje zvolní.
Zrušení, či podstatné zmírnění omezujících opatření, jež si vynutila pandemie, přineslo loni evropským ekonomikám značnou úlevu. Během roku 2021 začal normálně fungovat maloobchod a postupně také gastronomický sektor, prudce se rozvíjely rozvážkové služby nabízející stále častěji expresní dodávky potravin.
Oživení pohostinských a ubytovacích služeb současně přineslo evropskému potravinářskému maloobchodu průměrný meziroční nominální pokles o 0,6 %. Samotný objem prodeje se snížil o 2,1 %, sděluje ve své výroční studii „The State of Grocery Retail 2021: Europe“ poradenská firma McKinsey & Company.
Její závěry se týkají deseti evropských zemí, včetně Česka. Pokud jde o vyhlídky na letošní rok, většina z oslovených šéfů evropských potravinářských společností je posuzuje pesimisticky. Podle nich se tržní podmínky zhorší hlavně v důsledku rekordně vysoké inflace oslabující kupní sílu spotřebitelů. Negativní vliv má také nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců a přetrvávající problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích.
Ruská invaze na Ukrajinu zahájená 24. února přinesla velký šok a vnáší značný prvek nejistoty ohledně dalšího hospodářského vývoje, a tedy i maloobchodu.
Maloobchodní prodej potravin byl ve sledovaných deseti zemích během prvního kvartálu 2021 mnohem vyšší než ve stejném období pandemického roku 2020. Ale v následujících měsících (od dubna do konce roku) v meziročním srovnání ve většině zemí klesal. Zpráva to připisuje uvolnění omezení v gastronomickém sektoru, kam se „přelila“ část poptávky z obchodů.
Přesto, že prodej „offline“ v hodnotovém vyjádření klesal, a ještě více jeho fyzický objem, maloobchodníci dále rozšiřovali svoji prodejní síť. Zvlášť to platí pro diskontní segment, jehož prodejní plocha se proti roku 2020 rozšířila o 4 %. Tato obchodní strategie se osvědčila, neboť diskonty dosáhly nadprůměrných výsledků.
Nejrychlejší dynamiku růstu v roce 2021 vykázaly diskonty a online obchody. Příjmy elektronické komerce meziročně nejvíce stouply během prvního kvartálu 2021, v následujících měsících zůstaly přibližně na stejné úrovni jako předloni, konstatuje zpráva. Dynamika ale byla mezi sledovanými zeměmi rozprostřena velice nerovnoměrně. Příjmy e-shopů stouply v sedmi zemích, nejvíce v Česku (18,8 %), klesly v Itálii, Portugalsku a Polsku.
Výrazné dopady inflace
Zrychlující se tempo inflace má mimo jiné za následek, že rozdíly v nákupních preferencích, podmiňované příjmy, věkem spotřebitelů i velikostí domácností se letos dále prohloubí. Společnost McKinsey očekává, že se z jedné strany zrychlí tempo, jímž stoupá poptávka po zdravých, prémiových a udržitelných produktech. Budou je ve větší míře žádat vysoce příjmové skupiny zákazníků, mladší generace a také početnější domácnosti.
Zhruba polovina spotřebitelů s vyššími příjmy vyhledává kvalitní, čerstvé potraviny na farmářských trzích, ve specializovaných obchodech (fresh-food markets). Stále oblíbenější jsou také nezávislé pekárny a prodejny lahůdek. „Předpokládáme, že uvedené formáty se budou letos těšit největšímu zájmu,“ uvádí zpráva.
Ale současně je zřejmé, že ve srovnání s loňskem výrazně stoupne podíl zákazníků, kteří šetří i na nákupech potravin a hledají co nejvýhodnější cenovou nabídku. Maloobchodníci s potravinami by proto měli zvážit, zda nezúžit sortiment ve středním cenovém pásmu, a naopak rozšířit nabídku jak levných produktů, tak těch prémiových.
Maloobchodníci v důsledku vysoké inflace pociťují tlak na své marže. V období 2007 – 2008 měla jenom omezený vliv na jejich ziskovost, neboť maloobchod částečně přenášel vyšší ceny dodavatelů na spotřebitele. Naproti tomu „inflační epizoda“ z období 2011 – 2012 přinesla mírné snížení marží. V současné době je ale pro maloobchod vzhledem k vyšší cenové citlivosti zákazníků a klesajícímu objemu prodeje dost obtížné přenášet na kupující zvyšující se ceny dodavatelů. Ale nemohou se tomu vyhnout a ceny v obchodech stoupají.
Expresní rozvážkové služby jako nový fenomén
V rámci elektronické komerce loni rychle expandovaly rozvážkové firmy nabízející zákazníkům expresní dodání zboží. Patnáctka největších evropských „hráčů“ v tomto byznysu koncem loňského roku spravovala přes 800 prodejen sloužících výhradně elektronické komerci (dark stores). Mnozí tradiční maloobchodníci navázali partnerské vztahy s rozvážkovými firmami, aby rozšířili svoji nabídku nad rámec kamenných prodejen.
Trh expresních rozvážkových služeb je v Evropě podle studie teprve na svém začátku. „Je malý, postrádá transparentnost a v mnoha případech není ziskový,“ uvádí její autoři. Podle jejich výzkumu se hodnota tohoto trhu na kontinentu loni pohybovala mezi 3 mld. až 6 mld. eury, což bylo méně než 1 % celkového potravinářského maloobchodu. Tento obor může růst řádově o několik set procent ročně, tvrdí studie.
Napsat komentář