Nebude důležité najímat lidi na konkrétní pracovní pozici, ale vybírat lidi s potenciálem a zaměřovat se na jejich schopnosti a ochotu učit se novým věcem.
Stárnutí populace, nová pracovní i evropská legislativa, digitalizace a robotizace, důraz na diverzitu a inkluzi, řešení exekucí zaměstnanců a rozsáhlé téma trhu práce, na němž chybí více než tři sta tisíc pracovníků. To byla témata, jimž se v září věnovala konference Lidský kapitál, kterou organizovala společnost Blue Events v prostorách České národní banky.
Konferenci otevřelo vystoupení „Trendy, které hýbou světem! Andrey Černé a Zuzany Kostiviarové ze společnosti Deloitte. Obě dámy seznámily auditorium s 10 trendy, které představila studie „Trendy v oblasti lidského kapitálu 2023“. Patří mezi ně např. Role lídrů ve světě bez hranic, Technologie jako katalyzátor lidské výkonnosti nebo Diverzita a inkluze pro dosažení reálné změny.
Diverzita a řešení exekucí
Data, trendy a změny na pracovním trhu představil na základě průzkumů společnosti LMC její analytik Tomáš Ervín Dombrovský. Upozornil na to, že pracovní trh je třeba lépe vytěžovat a dávat šanci starším lidem i seniorům, stejně jako ženám – maminkám na rodičovské dovolené a mnohem více nabízet zkrácené úvazky.
Radek Hábl, zakladatel a ředitel Institutu prevence a řešení předlužení hovořil o současné situaci v exekucích, kde se ocitá na 600 tis. osob. Nabídl zaměstnavatelům řadu příkladů, jak je možné se zaměstnanci na řešení exekucí spolupracovat, aby si udrželi loajální zaměstnance i do budoucna.
Stárnutí populace se dotýká i škol a učitelského stavu. Martin Kozel z platformy Učitel naživo nastínil personální a manažerské problémy, které dnes řeší ředitelé škol a učitelé a jak se to odráží v tom, jak se na školách učí a zda děti kvůli metodám ve výuce chodí do školy rády nebo nerady. Z průzkumů totiž dlouhodobě vychází, že v porovnání s jinými zeměmi světa na tom nejme dobře, že do školy rádo chodí jen 15 % dětí.
Nepodceňovat bezpečnost a dopady stresu
Stále podceňované téma kyberbezpečnosti přiblížil auditoriu konference Radek Šichtanc, Security Director z O2. Uvedl, že z hlediska nákladů je prevence mnohem levnější než náprava, byť jedné chyby, která se v bezpečnostním systému objeví. Podle Šichtance je kromě vzdělávání zaměstnanců v oblasti bezpečnosti užitečné vytvořit tzv. Red team – etické hackery, kteří testují firmu zevnitř a upozorňují na bezpečnostní rizika a slabiny.
Rizika stresu v digitální a robotické době prezentovala psycholožka Martina Rašticová z Mendelovy univerzity v Brně. Věnovala se příčinám vzniku, dopadům i možnostem prevence technostresu. Podle průzkumu Mendelovy univerzity, který se zaměřil na dopady technostresu, jsou jeho projevy například nespavost, nomofobie neboli fobie vycházející ze závislosti na vlastním mobilním telefonu nebo smartphonu. Dále je to strach, že nestíháme vnímat všechny informace, které se objevují v kyberprostoru, a trpíme pocitem nespokojenosti z neustálého srovnávání se s jinými. Jsme závislí i na sociálních sítích, které nás zahlcují informacemi a kradou nám soukromí. Také úzkost ze ztráty soukromí patří k projevům technostresu.
Co s tím? Neusínat s mobilem na nočním stolku, vypínat počítače ve volných dnech, preferovat přírodu, pohyb, dopřávat si „obyčejné“ radosti. Firmy by měly respektovat soukromí zaměstnanců a neobtěžovat je emaily, telefonáty nebo SMS po pracovní době, o víkendech a dovolených.
Digitalizace jako samozřejmost i konkurenční výhoda
Digitalizace je nejen samozřejmostí, ale podmínkou konkurenceschopnosti. O tom hovořil Michael Evans, Solution Sales Executive ze společnosti SAP ČR. Podle průzkumu společnosti SAP nastupující generace digitalizaci od svých zaměstnavatelů stále více požaduje. Digitalizaci požaduje i top management, který chce mít neustále k dispozici data a informace o tom, jaký dopad mají manažerská rozhodnutí na obchodní výsledky.
Napsat komentář