Nemocnice, nádraží, letiště či turisticky zajímavá místa, to všechno jsou lokality, které v sobě skrývají prodejní potenciál. Je ale třeba zvolit správný prodejní formát a najít ekonomicky vhodné technologie.
Úbytek malých prodejen v České republice loni zvolnil. Kromě modernizací a přestaveb vesnických prodejen na autonomní za tímto trendem stojí také nové prodejny, které vznikají v místech, kde to v minulosti nebylo běžné.
Z dat výzkumné agentury NIQ vyplývá, že propad počtu malých obchodů se v České republice v minulém roce zpomalil. Podle Pavla Březiny, předsedy Asociace českého tradičního obchodu, stojí za tímto vývojem celá řada faktorů. „Malé obchody se na mnoha místech modernizují a rozšiřují své služby, díky čemuž si udržují zákazníky. Na vládní úrovni dobře funguje program Obchůdek 2021+, ale důležité jsou i různé krajské programy či podpora na úrovni obcí, které prodejny přímo dotují nebo jim umožňují fungovat v obecních prostorách, například za symbolické nájemné,“ říká Pavel Březina. „Podpora směřuje i do modernizace a digitalizace provozu, včetně plně automatizovaných či hybridních prodejen, aby tyto služby dokázaly fungovat i v podmínkách, kde by klasický model už neobstál,“ přidává se Pavel Vinkler, vrchní ředitel sekce podnikání a inovací Ministerstva průmyslu a obchodu.
Prodej na neobvyklých místech
Nejvíce prodejen, které prošly transformací na buď zcela autonomní nebo hybridní, u nás dnes provozuje Svaz českých a moravských družstev COOP. Přestože se většina těchto obchodů nachází na vesnicích, objevují se čím dál častěji také v místech, která jsou něčím specifická, resp. pro běžný nákup netypická. Také ony jsou vybaveny technologiemi umožňujícími čtyřiadvacetihodinový bezobslužný prodej, nicméně zajímavé jsou i z jiného důvodu: zajišťují prodej v místech, kde by provoz s obsluhou ekonomický neprospíval. Model bezobslužného prodeje reaguje také na rostoucí zájem o jednodušší a privátnější způsob nakupování. Zároveň umožňuje provoz v režimech, které jsou u klasických prodejen obtížně realizovatelné, například při zvýšených hygienických nárocích. Jako příklad je možné jmenovat prodejny COOP na letištích v Českých Budějovicích a v Ostravě nebo nedávno zrekonstruovanou prodejnu v obci Žebrák v bezprostřední blízkosti dálnice. Společnost také zrekonstruovala a vybavila technologií pro provoz 24/7 prodejnu v nemocnici v Rakovníku a relativně nedávno otevřela novou nízkoenergetickou modulární prodejnu v areálu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Koncept malých prodejen představuje jednu z dalších obchodních příležitostí, a kromě skupiny COOP jej dnes využívají i další sítě, jako je Můj Obchod nebo Bala. Na konci března byla otevřena také bezobslužná prodejna SmartSHOP 24/7 v kampusu České zemědělské univerzity v Praze.
Aplikace pro vstup, správu i kontrolu
Prodejny umístěné v kampusech ovšem nemusí sloužit výhradně studentům nebo zaměstnancům školy. „Prodejna je volně přístupná všem zájemcům. Zákazník si pomocí aplikace sám otevře, vybere zboží a zaplatí. Snažíme se, aby byl celý proces co nejjednodušší a fungoval kdykoliv během dne i noci,“ podotýká Zdeněk Češpiva, projektový manažer, SmartSHOP 24/7.
Nabídka prodejny se bude průběžně přizpůsobovat skutečnému zájmu zákazníků, kteří mohou její podobu aktivně ovlivňovat svými preferencemi. Klíčovým prvkem pro nákup v prodejně je mobilní aplikace SmartSHOP247. Firma aplikaci dále rozvíjí a připravuje rozšíření o AI asistenty, kteří pomohou jak provozovatelům při správném výběru lokací pro nové prodejny, tak zákazníkům, kteří chtějí mít například kontrolu na datem spotřeby u zakoupeného zboží.
Další perspektivní místa
Pozornost dnes začínají provozovatelé věnovat také lokalitám, které vykazují sezónnost, jako jsou turisticky zajímavá místa. Ty jsou podle mluvčího skupiny COOP Ivo Čižmára velmi perspektivní a bezobslužné technologie v nich dávají smysl, protože není nutné řešit sezónní zaměstnance zajišťující obsluhu nakupujících jen v některých měsících. Dalším výrazným trendem je podle něj vznik shop-in-shop konceptů zaměřených na lokální produkci ve velkých supermarketech nebo vznik malých autonomních prodejen v jejich blízkosti. Jejich výhodou je to, že rozšiřují nabídku o lokální produkty obvykle z produkce místních farmářů nebo zemědělců. Mezi další koncept patří otevírání prodejen s kavárnou. Těch COOP již dnes provozuje několik desítek a jejich návštěvníci si na nich cení skutečnosti, že po tom, co skončily provoz místní hospody, umožňují místním obyvatelům se i nadále potkávat.
Pomáhají chytré technologie
V bezobslužných prodejnách, pop-up storech nebo kioscích se dnes uplatňují technologie, které fungují jako aktivní prodejce. Jde třeba o chytré displeje umístěné ve výlohách, jejichž čidla analyzují kolemjdoucí a umí je oslovit na míru připravenou nabídkou a vtáhnout je dovnitř, aniž by byl zapotřebí živý personál. „Pomocí hluboké kontextové analýzy přes kamery dokážeme na digitálních obrazovkách v reálném čase generovat a cílit obsah na základě toho, kdo před obrazovkou stojí. Systém rozpozná například styl oblečení, značku hodinek nebo předmět v ruce. Vše probíhá lokálně v RAM, bez ukládání osobních dat a s plnou certifikací GDPR,“ vysvětluje Ondřej Šantora, Co-founder, Minds & Models. Propojuje se tak fyzická návštěva s dynamickým obsahem. Obrazovky v prodejně už neukazují statickou smyčku, ale reagují na zákazníka stejně jako reklama na internetu. „Ve všech výše zmíněných konceptech může tato technologie fungovat také jako silný nástroj pro sběr dat. Dokážeme analyzovat stovky různých atributů o každém zákazníkovi, a to až do takového detailu, jako je značka oblečení, typ hodinek na zápěstí nebo konkrétní předmět v ruce. Takto získaná data mohou retaileři využít k zásadním strategickým rozhodnutím, nebo je jako cenný insight dále monetizovat,“ popisuje Ondřej Šantora.
Jak na vyšší efektivitu
Společným jmenovatelem zmiňovaných typů prodejen, zejména v areálech univerzit, turistických cílů nebo podniků či nemocnic, jsou časté výkyvy v počtu zákazníků podle sezónnosti, harmonogramu akademického roku nebo pracovní doby. A všude zde hrají významnou roli náklady na provoz. Jak proto upozorňuje Michal Čadina, Obchodní manažer společnosti P. V. A. systems, u mnohých technologií, díky kterým je možné provozovat prodejny typu 24/7, je třeba si uvědomit, že náklady na jejich provoz jsou konstantní a nepodléhají takovým výkyvům jako personální náklady. S tím se nicméně otevírají další témata možného zvýšení efektivity provozu. „Protože jsme IT dodavatel, zmíním ty oblasti, které umíme nebo které se snažíme řešit. V první řadě jde o zajištění bezpečnosti provozu z pohledu obchodníka, čímž mám na mysli dohled nad chováním zákazníků. My jsme se vydali cestou napojení našeho softwaru s vlastními AI moduly na kamerový systém prodejny a snažíme se analyzovat pohyb zákazníků a detekovat rizikové či podezřelé chování. Ty nejrizikovější možné události, jako je třeba ležící zákazník bez pohybu, se samozřejmě detekují v reálném čase a vyvolají poplach na dohledovém centru, pokud se tak stane v režimu bez obsluhy,“ vysvětluje Michal Čadina. Nicméně i veškeré ostatní chování je zaznamenáno a pomocí poskládaných videozáznamů je k dispozici provozovatelům obchodů pro zpětné vyhodnocení a řešení.
Technologie už existují, ale…
Další oblastí, která provozovatele podobných obchodů zajímá, je snížení časové náročnosti obchodních procesů potřebných pro chod prodejního místa. „Už víc než dvaadvacet let je nasazován náš systém B.O.S.S. Enterprise pro vzdálené a centralizované řízení sítí, kde má obchodník celou škálu možností nastavení parametrů, jako je cenotvorba, management skladových zásob, plánování akcí a kde má on-line přehled o všech důležitých datech konkrétní provozovny. Pro další zvýšení efektivity vidíme prostor ve spolupráci mezi obchodníky a dodavateli, aby dostupné technologie mohly být využity naplno. Uvedu příklad, který začíná být v poslední době velmi diskutovaný. Obchodníci musí, obzvláště v menších potravinářských provozovnách, kde jsou výkyvy v obrátkovosti, evidovat a řešit trvanlivost zboží na prodejně. Zároveň má personál prodejny k dispozici on-line terminály, které mimo jiné využívá pro naskladnění zboží od dodavatelů. Tento terminál by mohl pracovat nejen s čárovým kódem na zboží, ale i s dalšími strojově zpracovatelnými daty výrobce, například v QR kódu. Formáty takových dat existují a jsou definovány na úrovni autority GS1, každý kvalitní obchodní systém by je dokázal zpracovat a personál prodejny by významně urychlil jeden z procesů prostým načtením kódu, ze kterého by se trvanlivost a další údaje okamžitě přenesly do evidence skladu. Podobných oblastí vidíme více a jako technologický dodavatel se snažíme být nejen připraveni, ale i aktivně takové možnosti předkládat na odborných fórech,“ podotýká Michal Čadina.
Napsat komentář