Světlo a jeho kvalita ovlivňuje nejen to, jak vnímáme daný prostor, ale má vliv naši bdělost náladu a produktivitu. V prodejně kromě nasvětlení nabízených produktů ovlivňuje také zaměstnance, kteří pod umělým světlem často tráví i celé směny.
V místech, která nedisponují přirozeným denním světlem, se začínají čím dál víc uplatňovat plnospektrální světelné zdroje.
Ty zaměstnancům poskytují patřičný světelný komfort, což se odráží na lepší soustředěnosti, pohodě a následně také na vyšší produktivitě práce.
Zatímco dříve bylo osvětlení hlavně technickou disciplínou, dnes je jedním z nejdůležitějších nástrojů, který ovlivňuje atmosféru prodejny, orientaci zákazníků, vnímání kvality zboží i samotné nákupní rozhodování.
Světlo nepomáhá jen na prodejní ploše
V prodejní části musí světlo samozřejmě prodávat. Má zvýraznit sortiment, navést zákazníka k důležitým místům a podpořit emoce spojené s nákupem. „Jiné požadavky má ale například úsek čerstvých potravin a jiné móda nebo drogerie. V zázemí je prioritou komfort zaměstnanců, kvalitní pracovní podmínky a nízká energetická náročnost. Ve skladech pak hraje hlavní roli bezpečnost, přehlednost a efektivita práce, popisuje Martin Fejtek, CEO & majitel, Feschu lighting & design. Jak dále dodává, často se setkává s tím, že investoři řeší pouze prodejní plochu, přičemž i dobře osvětlené zázemí a sklad mají vliv na produktivitu zaměstnanců a plynulost provozu.
Výměna za LED nestačí
Naprostou samozřejmostí u osvětlení je dnes jeho příznivá energetická účinnost. Obchodníci už neřeší jen pořizovací cenu svítidla, ale především celkové provozní náklady během jeho životnosti. „Po období prudkého růstu cen energií vidíme výrazně větší zájem o návratnost investice. Retailer chce dnes vědět, kolik ušetří za rok, za pět let nebo za deset let,“ popisuje Martin Fejtek. Vedle ekonomiky do hry stále častěji vstupují také ESG strategie, kvůli kterým obchodní řetězce i jejich dodavatelé sledují uhlíkovou stopu, spotřebu energie a dlouhodobou udržitelnost. „Samotná výměna starého osvětlení za LED ale nestačí. Důležité je navrhnout také správný počet svítidel, vhodnou optiku, odpovídající intenzitu a řízení podle reálného provozu,“ upozorňuje Michael Blažíček, CEO společnosti Lumbio.
Zázemí si žádá chytré režimy
U skladů a logistických prostor je hlavní důraz kladený na bezpečnost, rovnoměrnost a provozní efektivitu. Světlo musí dobře fungovat v uličkách, u regálů, v manipulačních zónách i v místech, kde se čtou štítky nebo kde se pracuje s technikou. Stále větší význam mají senzory přítomnosti, řízení po zónách, napojení na denní světlo a monitoring provozu. U prostor, které nejsou obsazené celý den, mohou dávat smysl chytré režimy. Zároveň je důležité, aby systém nebyl zbytečně složitý pro obsluhu a údržbu, a proto je spolu s technickými a provozními záležitostmi vhodné řešit nejen výkon, ale i jednoduché ovládání, servisovatelnost a možnost dlouhodobé optimalizace. „Moderní sklady často využívají senzory pohybu, zónové řízení osvětlení nebo automatické přizpůsobení intenzity podle provozu, což přináší významné energetické úspory. Současně je potřeba zajistit kvalitní viditelnost pro zaměstnance i automatizované systémy. S rostoucí automatizací se proto klade větší důraz na stabilitu světelných podmínek a rovnoměrnost osvětlení,“ podotýká Marin Fejtek.
Spotřebu hlídá monitoring
Moderní LED technologie, inteligentní řízení a kvalitní návrh osvětlení dokážou snížit spotřebu o desítky procent, a to bez negativního dopadu na kvalitu osvětlení. „V zázemí a skladu se jedná obvykle pouze o splnění předepsaných požadavků a co nejnižší spotřebu řešenou buď svítidly s vysokým světelným tokem na watt, aby bylo možné použít svítidla s co nejnižší spotřebou, anebo jsou navrhovány chytré systémy řízení, aby bylo svíceno pouze tam, kde je to v daném okamžiku třeba,“ přidává se Richard Mikl, jednatel společnosti Maranko design. Z pohledu ESG se dnes také stále více řeší další důležitá věc, a tou je monitoring. Provozovatelé chtějí vědět, kde a kdy se skutečně svítí, jak se prostor využívá, kde vzniká zbytečná spotřeba a zda systém dlouhodobě funguje podle návrhu. „Právě tady dává smysl propojit osvětlení s chytrým řízením, senzory a daty. My k tomu přistupujeme tak, aby řešení nebylo jen úsporné v den instalace, ale aby se dalo dlouhodobě vyhodnocovat, servisovat a provozně upravovat,“ dodává Michael Blažíček.
Kam míří LED?
Přestože jsou klasické LED technologie stále dominantní a podle odborníků ještě dlouho budou, můžeme se již občas setkat s jejich vylepšenými verzemi. „Spíše než nahrazování LED systémů vidíme jejich posun do vyšší kvality. Řeší se lepší čipy, přesnější optiky, vyšší kvalita spektra, lepší podání barev, omezení blikání a chytřejší řízení. V místech, kde lidé tráví delší dobu, například v zázemí, kancelářích, pokladních zónách nebo showroomech, začíná dávat smysl i plnospektrální či biologicky citlivější světlo,“ říká Michael Blažíček. „Plnospektrální osvětlení pro denní činnosti se stává čím dál více standardem pro administrativní, výrobní, vzdělávací a podobné prostory,“ kontruje Daniel Jesenský, Managing Director ve společnosti Spectrasol. Upozorňuje například na fakt, že v loňském roce bylo plnospektrální osvětlení do interiérů určených pro práci nebo pro studium probíhající přes den zakotveno do německé DIN nebo americké ANSI normy. Zároveň se stalo pevnou součástí prestižních certifikací moderních budov, které se stávají standardem ve všech nových developerských projektů typu Lead, Breeam či Well. Světlo je totiž klíčový atribut pracovního prostředí, které ovlivňuje naši bdělost, koncentraci, produktivitu, naladění a celkové zdraví. „Organizace tedy plnospektrální zdroje, které napodobují přirozené sluneční světlo, aplikují jako benefit pro své zaměstnance, a to i z důvodu lepších pracovních výsledků díky přirozené energii, které ze slunečního nebo z kvalitního umělého světla získáváme,“ dodává Daniel Jesenský.
Cena už není překážkou
Výzkumy týkající se nasazení plnospektrálního světla ukazují zvýšení produktivity práce a snížení chybovosti mezi 6 a16 % a zlepšení studijních výsledků mezi 15 a 30 %. „Záleží na konkrétní činnosti a dalších atributech prostředí. Plnospektrální osvětlení mimo jiné působí na tvorbu hormonu serotoninu, známého jako hormon štěstí, motivace a aktivity. Ke zvýšení spokojenosti zákazníků tak dochází především nepřímo, skrze vitálnější a lépe naladěný prodejní personál. A to především v prodejních prostředích, kde bývá přísun přirozeného slunečního světla spíše ojedinělým luxusem,“ popisuje Daniel Jesenský. „My pro tuto vrstvu používáme i označení prokognitivní světlo. Nechápeme ho jako zdravotní slib, ale jako kvalitnější světelné prostředí, které může podporovat soustředění, pozornost a vizuální komfort. V retailu to může být důležité zejména pro zaměstnance, kteří při umělém světle tráví celé směny,“ říká Michael Blažíček. Nicméně v odvětví světelného průmyslu je jedním z klíčových parametrů, které se v projektech hodnotí, cena. Cenová hladina plnospektrálního osvětlení se však postupně srovnává se standardním LED, případně jsou rozdíly vzhledem k přidané hodnotě pro uživatele i organizace zanedbatelné, a to v řádech 10 až 30 %. Spectrasol od ledna například nabízí novinku v podobě ekonomické řada svítidel CBP Basic, jejichž cena je stejná jako u průměrně kvalitních standardních LED svítidel.
Světlo ovlivňuje zákaznickou zkušenost
Kvalita světla je zásadní, protože ovlivňuje to, jak člověk prostor vnímá. A nejde jen o intenzitu. Důležité je spektrum, podání barev, rovnoměrnost, oslnění, stíny i stabilita světla. V retailu může špatné světlo zkreslit barvu produktu, udělat prostor opticky tvrdší nebo méně přehledný. Naopak dobře navržené světlo pomáhá vystavenému zboží přirozeně vyniknout, zpřehledňuje prostor a vytváří kvalitnější podmínky pro zákazníky i zaměstnance. „Byl bych opatrný s tvrzením, že světlo samo o sobě automaticky zvyšuje prodej. Určitě ale patří mezi vrstvy, které významně ovlivňují zákaznickou zkušenost,“ naznačuje Michael Blažíček. „Kvalita světla je podle mě jedno z nejvíce podceňovaných témat. Zákazník nekupuje produkt takový, jaký skutečně je. Kupuje produkt takový, jak ho vidí. A právě světlo rozhoduje o tom, jak bude výrobek vypadat. Pokud například maso ztratí svou přirozenou červenou barvu, pečivo nebude působit čerstvě nebo módní zboží nebude mít správné odstíny, zákazník podvědomě ztrácí důvěru. Proto pracujeme s vysokým indexem podání barev, správnou teplotou chromatičnosti, se speciálními světelnými spektry určenými pro konkrétní sortiment. Rozdíl ve vnímání kvality zboží bývá často okamžitý,“ přidává se Martin Fejtek.
Součást celkového konceptu
Podle odborníků na světlo je největší chybou navrhovat osvětlení bez vazby na koncept prodejny. „Často vidíme situaci, kdy se řeší pouze počet luxů nebo cena svítidel. Výsledkem je rovnoměrně osvětlený prostor bez atmosféry, bez hierarchie a bez schopnosti podpořit prodej,“ konstatuje Martin Fejtek. Další častou chybou je nevhodná teplota chromatičnosti, oslňování zákazníků nebo použití stejného typu osvětlení pro všechny druhy sortimentu. Řešením je začít od zákazníka a jeho nákupního chování. „Světlo musí být součástí celkového konceptu prodejny, nikoliv samostatnou technickou disciplínou. Kvalitní návrh musí pracovat i s oslněním, podáním barev, směrováním světla, typem zboží, výškou regálů, pohybem zákazníků a provozem zaměstnanců. Další častou chybou je, že se stejný typ světla použije plošně všude. Prodejní plocha, výloha, pokladna, sklad, kancelář i zázemí ale potřebují odlišný přístup. My tomu předcházíme tím, že začínáme posouzením prostoru, zaměřením, světelně-technickým výpočtem a návrhem po zónách. Teprve potom dává smysl řešit konkrétní svítidla, řízení a případné scénáře,“ potvrzuje jeho slova Michael Blažíček.
Osvětlení jako součást prostředí
A co můžeme očekávat do budoucna? Zcela určitě nové generace LED čipů, které přinesou vyšší efektivitu (zlepšení světelného výkonu na 1 watt spotřeby), a rozšíření LED svítidel s vysokým CRI – tedy s velmi kvalitním indexem podání barev, který se v ideálním případě bude blížit přirozenému světlu. Čekat můžeme také další rozvoj inteligentního řízení a větší propojení osvětlení s ostatními technologiemi v budově. „Očekávám hlavně větší propojení světla, řízení a dat. Osvětlení se bude méně vnímat jako samostatná technická instalace a více jako součást prostředí budovy. Důležitá bude kvalita spektra, komfort pro lidi, jednoduché scénáře, senzory, monitoring a možnost dlouhodobé optimalizace,“ predikuje Michael Blažíček. Zajímavým směrem bude i personalizace světelných scén podle denní doby, typu zákazníků nebo konkrétních marketingových aktivit. „Ano, významnou roli budou hrát data. Osvětlení přestane být pouze zdrojem světla a stane se součástí digitální infrastruktury budov. Základní princip ale zůstane stejný. Úkolem světla bude stále pomáhat prodávat,“ konstatuje Martin Fejtek.
Napsat komentář