Mezi energeticky nejnáročnější technologie v prodejně patří chlazení a osvětlení. Nejen jim, ale celé ekonomice provozu pomůžou dobře zvolené technologie a optimalizované procesy.
V době, kdy platby za spotřebované energie neustále rostou a jejich růst se očekává i do budoucna, je třeba zaměřit se na efektivity provozu prodejny tak, aby byl její chod zbytečně neukrajoval z možného výdělku.
Letošní sucho není jen problémem pro zemědělství nebo pro zásobování pitnou vodou, nedostatek srážek a klesající hladiny evropských řek zasahují také energetiku. Pokud se problémy objeví současně ve více zemích, mohou zvýšit tlak na velkoobchodní ceny elektřiny. „Evropská energetika je propojená mnohem víc, než si uvědomujeme. Když kvůli suchu vyrábějí méně vodní elektrárny a zároveň musí omezovat výkon některé jaderné zdroje, chybějící elektřinu je nutné zajistit jinde. Častěji se pak mohou zapojovat dražší plynové elektrárny nebo roste potřeba dovozu,“ vysvětluje Lukáš Kaňok, vedoucí sekce Energo společnosti Kalkulátor.cz.
Současná situace na velkoobchodním trhu s energiemi dává vzpomenout na období před energetickou krizí v roce 2022. „Trh s elektřinou pro rok 2027 vstupuje do období zvýšené nejistoty. Rizika se netýkají jen jedné události, ale jejich kombinace: geopolitiky, stavu plynových zásobníků, počasí, dostupnosti jaderných a vodních zdrojů, cen povolenek, větrné výroby a ekonomické poptávky,“ konstatuje Jiří Matoušek, člen správní rady Centropol Energy.
Pomáhá hlídání uhlíkové stopy
Pomoci odhalit, kde ve firmě dochází „k únikům energie“ a zároveň pomoci ji šetřit, dnes pomáhá umělá inteligence, která firmám zároveň hlídá jejich uhlíkovou stopu. Díky chytrým algoritmům lze odhalit plýtvání energií, optimalizovat dopravu i produkci a zároveň ušetřit nemalé náklady. „AI pomáhá zautomatizovat sběr dat a převádí je do přehledných reportů. Díky tomu firmy nejen splní povinnosti vůči regulatorním orgánům, ale hlavně mají v reálném čase přehled o tom, kde zbytečně vznikají emise,“ říká Jaroslav Žák ze společnosti BWT. Umělá inteligence dokáže propojit zdroje dat, které by člověk jen stěží uhlídal. „Sleduje například spotřebu energií v budovách a rozpozná, kdy běží klimatizace zbytečně nebo kde uniká teplo. Stejně tak analyzuje nejlepší možnosti zdroje energie a umí doporučit, zda se firmě již vyplatí pořízení fotovoltaiky s bateriovým úložištěm,“ přidává se Pavel Bursa ze společnosti Resacs.
Zelená politika EU tlačí na firmy, aby o uhlíkové stopě pravidelně reportovaly. Povinnost se týká zatím těch největších firem, ale postupně dopadne i na střední a menší podniky. Ruční sběr dat je však časově náročný a často nepřesný. AI dokáže celou agendu zrychlit a zpřesnit. „Zatímco dnes AI hlavně analyzuje historická data, budoucnost patří predikcím. Chytré algoritmy už dnes dokážou předvídat, jaký bude dopad změny dodavatele nebo investice do nové technologie. Některé systémy jdou ještě dál a automaticky řídí spotřebu energií v reálném čase, například regulují osvětlení, topení nebo výrobu podle aktuální potřeby,“ říká Lukáš Rom, Product Manager ve společnosti Kärcher.
AI pomáhá v Bille
Umělá inteligence nově řídí energii v centrále a skladech společnosti Billa. Ta ve svém areálu v Modleticích, kde sídlí její centrála a centrální sklady, dokončila rozšíření fotovoltaických elektráren a současně uvedla do provozu nové bateriové úložiště. Nový systém automaticky vyhodnocuje výrobu a spotřebu energie a rozhoduje o tom, kdy energii ukládat, kdy ji využít pro provoz areálu a kdy je nejvýhodnější odebírat elektřinu ze sítě. Bateriový systém s kapacitou 1 305 kWh uchovává přebytky energie vyrobené během dne a využívá je v době vyšší spotřeby. Rozšíření fotovoltaiky více než zdvojnásobilo její původní výkon. „Ještě před několika lety bylo hlavním cílem vyrobit co nejvíce vlastní elektřiny. Dnes je stejně důležité umět ji efektivně využít. Právě proto jsme fotovoltaické elektrárny rozšířili o bateriové úložiště a systém využívající umělou inteligenci. Ten dokáže průběžně vyhodnocovat situaci a rozhodovat o tom, jak s vyrobenou energií naložit tak, aby její využití bylo co nejefektivnější,“ popisuje Lukáš Cerman, vedoucí technického oddělení společnosti Billa ČR.
Úsporná klimatizace
Při provozu prodejny jsou největším odběratelem elektrické energie technologie určené pro chlazení, a to jak zboží, tak vzduchu, tedy klimatizace. „Pro komerční prodejny, retail a průmyslové prostory je naším hlavním řešením průmyslové tepelné čerpadlo vzduch-vzduch SAX Air. Jedná se o robustní a vysoce účinný splitový systém, který v zimě efektivně vytápí a v létě chladí. Tím odpadá nutnost investovat do samostatných systémů na vytápění a chlazení a také tím spojené montáže, jako je dvakrát vedené potrubí, elektrom, regulace a podobně,“ říká Michal Kubeš z oddělení marketingu firmy 4heat. Jednotka je vybavena špičkovým invertorovým scroll kompresorem se vstřikováním páry, takže si udržuje vysoký výkon i v hlubokých mrazech a spolehlivě funguje až do venkovní teploty −20 °C. Vnitřní jednotka umístěná v prodejně navíc využívá nízkootáčkový ventilátor s invertorem, což zajišťuje minimální hlučnost a distribuci tepla či chladu bez nepříjemného průvanu pro zákazníky. Návratnost investice se díky úsporám může pohybovat mezi 3 až 5 lety.
Energie šetří pravidelný servis
Mnohé chladicí technologie, které můžeme v českých prodejnách najít, jsou již zastaralé a efektivita jejich provozu je sporná. Kdy je již chladicí nábytek nevyhovující a bylo by lepší jej nahradit novým, však není zcela jednoduché jednoznačně určit. „Vždy je třeba provést měření a kontrolu stávajícího stavu a teprve na tomto základě udělat nějaký závěr. Nicméně lze asi obecně dle našich zkušeností říci, že každé zařízení starší deseti let si zaslouží důkladnou prohlídku a zvážení úprav či výměny,“ konstatuje Richard Mikl, jednatel společnost Maranko. Jak upozorňuje, náklady na provoz zcela zásadně ovlivňuje pravidelná údržba a servis. Čím lépe se zákazník o svou technologii stará, tím menší jsou náklady na provoz i servis. „Pravidelný servis a údržba chladicích systémů a zařízení zajišťuje nejen dlouholetou provozuschopnost, ale zároveň optimální energetickou náročnost systému. Doporučená odborná péče v rámci pravidelného servisu se tak provozovateli v rámci životního cyklu systému, ekonomicky mnohonásobně vrátí,“ přidává se Miloš Šetka, Business Development Manager, Fri-Service Czech. Na problém související s nároky na chladiva upozorňuje Hana Licková, jednatelka společnosti Bratři Horákové: „Vzhledem k vývoji v oblasti používaných chladiv pro chladírenské technologie, kdy jsou a dále budou stávající chladiva nahrazována novými na základě ekologických požadavků, dochází spíše ke zvyšování příkonů nových technologií.“
Světlo jen tam, kde je třeba
Druhým energetickým žroutem je v prodejně osvětlení. „Největší efekt při zvyšování energetické efektivity provozu prodejny obvykle přináší kombinace kvalitního LED osvětlení a řízení podle skutečného provozu. Pracujeme se stmíváním, světelnými scénami, časovými programy, senzory přítomnosti a regulací podle denního světla. Podle stavu objektu lze využít DALI, bezdrátové řízení nebo hybridní řešení. Volba vždy vychází z dispozice prodejny, provozních hodin a stávající elektroinstalace,“ vysvětluje Michael Blažíček, CEO společnosti Lumbio. V provozní době systém pracuje se scénami, stmíváním, denním světlem a obsazeností jednotlivých zón. Mimo provoz se přepíná do útlumu, bezpečnostního režimu nebo se vypíná, takže zůstávají jen prostory, které je nutné osvětlovat. „Důležité je nastavit logiku podle reálného rytmu prodejny, aby úspora nevznikala na úkor bezpečnosti či komfortu,“ upozorňuje Michael Blažíček.
Stejně jako v případě chlazení šetří i v případě osvětlení náklady jeho pravidelná kontrola, čistota svítidel, správné nastavení scén a rychlé řešení závad. To vše pomáhá zachovat světelný výkon i provozní úspory. „Servis také snižuje riziko, že část soustavy zůstane dlouho mimo správný režim. U řízených instalací lze řadu situací nejprve vyhodnotit vzdáleně a zásah na místě lépe připravit,“ podotýká Michael Blažíček. V případě starších osvětlovacích systémů je vhodné přehodnotit jejich efektivitu provozu a zvážit pořízení nového osvětlení. „Za zastaralé považujeme řešení, které už nedává požadovaný světelný výkon, má vysokou poruchovost, neumožňuje rozumné řízení nebo jeho servis vychází neúměrně draze. U některých instalací lze zachovat část infrastruktury, doplnit řízení či provést retrofit. Jindy je technicky i ekonomicky správnější soustavu vyměnit. Rozhodnutí má vycházet z technického stavu, měření a výpočtu, nejen ze stáří svítidel,“ uzavírá Michael Blažíček.
Napsat komentář