Zatímco v průmyslu se index firemní důvěry zlepšuje, nálada v německém maloobchodu je velice chmurná.
Německé hospodářství se zvolna zotavuje, měřeno meziročním tempem růstu hrubého domácího produktu. Ten by se měl letos proti loňsku zvýšit o 1,3 – 1,4 %, tedy nejvíce od roku 2022, a to díky výrazným podnětům ze zahraničních trhů i vysokým veřejným investicím do obrany, infrastruktury i ochrany klimatu. Firemní nálada není špatná, ovšem s výjimkou autoprůmyslu.
Střízlivý korporátní optimismus ostře kontrastuje se zhoršující se spotřebitelskou náladou, kterou pomocí svého „barometru“ sleduje také německý Svaz obchodu (HDE). „Vánoční nákupní sezona ztratila lesk již na svém samotném počátku, neboť spotřebitelská nálada se v říjnu výrazně zhoršila,“ konstatuje v poslední zprávě HDE. Domácnosti podle něj pesimisticky posuzují své budoucí příjmové vyhlídky, zneklidňují je množící se zprávy o chystaném propouštění. Jejich rozpočty značně zatěžují ceny energií a pohonných hmot, inflační teplota nepolevuje, ale naopak stoupá.
Z průzkumů vyplývá, že mezi manažery je mnohem více pesimistů než optimistů. Podle barometru, který pro Svaz obchodu pravidelně počítá Výzkumný ústav Handelsblattu (na základě průzkumu mezi 1600 respondenty) hodnotí černě především vyhlídky. V nadcházejícím předvánočním období jsou nejchmurnější v potravinářském maloobchodu, ne tak špatné v zásilkovém a internetovém obchodu, i když i tam mají převahu pesimisté.
Klesající obrat hlásí dvě třetiny obchodníků
Němečtí obchodníci letos za největší problém nejčastěji označují nákupní zdrženlivost spotřebitelů. Takto se během letního průzkumu HDE vyjádřilo 79 % respondentů, zatímco loni a předloni to byly zhruba dvě třetiny dotázaných manažerů.
Rostoucí obrat za letošní první pololetí ohlásilo 14 % obchodníků, z toho v potravinářském maloobchodě 16 %. To, že obrat stagnuje, sdělilo 22 % dotázaných, z toho v potravinářském segmentu 36 %.
Naprostá většina dotázaných poukazuje na klesající obrat, a to 64 % v celém maloobchodě, z toho v potravinářském oboru 48 %.
Jaké jsou vyhlídky na letošní druhé pololetí? Jenom 14 % dotázaných očekává ve srovnání s loňskem zlepšení, 37 % vidí stagnaci, zhoršení se obává 49 % respondentů. V potravinářském maloobchodu je situace příznivější, neboť vyšší obrat očekává 22 % dotázaných, stagnaci vidí 46 % a necelá třetina (32 %) si myslí, že obrat klesne.
Vzroste letos reálně obrat? Jisté to není
Maloobchodní obrat loni proti roku 2024 nominálně stoupl o 3 % na skoro 684 mld. eur, reálně, tedy se započtením inflace o 1,1 %. Tento ukazatel reálně klesal v letech 2021–2023.
Maloobchodní obrat by se měl letos poprvé přiblížit hranici 700 mld. eur. Experti ze společnosti Hahn Gruppe ve své poslední analýze „Retail Real Estate Report 2026/2017“ počítají s čistým obratem 697,4 mld. eur, což by byl nový rekord. Nominálně by to mělo být proti roku 2025 o 2 % více, avšak vzhledem k předpovídané inflaci nejspíše reálně nastane stagnace a vyloučit nelze ani pokles. Německé ústavy pro hospodářský výzkum ale i Evropská komise letos pro německé hospodářství předpovídají inflaci kolem 3 %.
Celková prodejní plocha stagnuje
Celková prodejní plocha německého maloobchodu se už více než 10 let jeví jako stabilní. Koncem minulého roku dosáhla 124,8 mil. m2, stejně jako předloni. Na hranici 120 mil. m2 se poprvé dostala v roce 2008 a poté se zvětšovala jenom mírným tempem na 123,1 mil. m2 v roce 2013. V následujících letech se rozšiřovala jen nepatrně, nebo stagnovala.
Kupní síla je rozptýlena nerovnoměrně
Experti předpokládají, že každý obyvatel Německa letos disponuje kupní silou vyjádřenou průměrnou částkou 32 009 eur, což je meziročně o 3,3 % více.
Mezi jednotlivými spolkovými rozdíly stále existují značné rozdíly. Vede Bavorsko se sumou 34 931 eur, která je skoro o desetinu vyšší než celoněmecký průměr (index 109,1). Následuje Hamburk s částkou 34 522 (index 107,9), na třetím místě je nejlidnatější spolková země Bádensko-Württembersko částkou 33 643 eur (index 105,2).
Ve východních spolkových zemí je na tom nejlépe Braniborsko (30 513 eur, index 95,3). Následuje Berlín (30 317, index 94,7).
Jak ve studii „Retail Real Estate Report 2026/27“) zdůrazňuje společnost Hahn Gruppe, samotná částka vyjadřující kupní sílu vývoj maloobchodního obratu přímo neovlivňuje, vyjadřuje spíše tržní potenciál.
Potravinářský maloobchod očima statistiky
Vyšším tempem, než celkový maloobchod rostl loni prodej potravin a nealkoholických nápojů, a to skoro o 4 % ve srovnání s rokem 2024.
Zatímco počet jednotek se příliš nemění, prodejní plocha nabízená zákazníkům se od roku 2022 rozšířila o rovný milion čtverečních metrů a proti roku 2015 o 2,2 mil. m2.
Počet potravinářských prodejen loni mírně stoupl
Počet potravinářských prodejen v Německu se dlouhodobě snižuje. V roce 2015 jich bylo skoro 37 tisíc. Od té doby se prosadil sestupný trend. Loni jich ale poprvé za více než 10 let mírně přibylo, a to o 300 na 36 865 jednotek. Zhruba 43 % z tohoto počtu tvoří diskonty, jejichž počet se od roku 2018 měnil jen symbolicky a pohyboval se těsně pod 16 tisíci.
Stejně tak se v podstatě stabilizoval (s minimálními ročními výkyvy) počet supermarketů, jichž koncem loňského roku bylo téměř 11 tisíc. Výrazné změny v posledních letech nenastaly ani u malých potravinářských prodejen, jichž koncem minulého roku bylo kolem 7 900 (stejně jako v předchozích dvou letech). V roce 2015 jich statistici napočítali 8 900.
Počet velkých supermarketů zvolna stoupá a koncem roku 2025 dosáhl 1 320 proti 1 098 jednotek před 10 lety.
Na ústupu jsou velkoplošné hypermarkety. Jejich počet se soustavně snižuje na 655 koncem minulého roku. V roce 2015 jich bylo 864.
Online obchod je na vzestupu
Internetový obchod loni vykázal čistý obrat 92,3 mld. eur a letos by se měl zvýšit na 96,3 mld. eur, tedy o 4,3 %. Během pandemického období internetový obchod výrazně poskočil. V roce 2022 jeho tržby klesly, ale v následujících roce opět vzrostly a během dvou posledních let se stabilizovaly.
Pokud jde o strukturu online obchodu, nejvyšší podíl na něm mají módní zboží (oděvy, obuv, doplňky) a také spotřební elektronika. Na uvedené kategorie připadá přibližně 42 % celkového internetového maloobchodního obratu. Ve struktuře také stoupá podíl rychloobrátkového zboží, který loni dosáhl 14,5 %.
V jednotlivých kategoriích připadá online obchodu největší podíl na trhu se spotřební elektronikou (45,1 %). V prodeji módního zboží je to 44,2 % obratu. Online obchod zaujímá významný podíl také v prodeji potřeb pro volnočasové aktivity pro kutily (39 %). V případě rychloobrátkového zboží se přes online kanály realizuje jenom 4,9 % obratu.
Pokud jde o potraviny, přes online kanály se jich loni prodalo 2,7 % proti 2,5 % předloni. U drogistického zboží došlo ke zvýšení z předloňských 3,6 % na 4,1 % v roce 2025.
Strukturu online obchodu výrazně ovlivňují elektronická tržiště (platformy) na které loni připadalo 56,7 % online obratu. Na německém trhu dominuje Amazon.
Zahraničním e-shopům připadá 11,8 % online obratu, což v absolutním vyjádření odpovídá zhruba 10,9 mld. eur za rok 2025. Značnou váhu mají čínská tržiště Temu a Shein, jejichž obrat dle odhadu loni činil 4,7 mld. eur (přibližně 5% podíl).
Napsat komentář