Poptávku ovlivňuje změna životního stylu a pivní kultury

Trendem jsou pivní speciály a prémiová piva

Spotřeba zlatavého moku v posledních letech stagnuje, všeobecně inklinuje spíše k poklesu, přičemž stále více českých zákazníků vyhledává ležáky, speciály a prémiové značky, motoristé vítají rozšířenou nabídku nealkoholických variant. Maloobchodní prodej piva roste na úkor tržeb v hospodách a restauracích.

Nenávratně pryč jsou časy, kdy Češi vypili v průměru na hlavu ročně až 160 litrů a dokonce si někteří mohli dopřát svůj nejoblíbenější nápoj během pracovní doby. Nicméně i se 144 litry, vypitými loni průměrně na jednoho obyvatele ČR, zůstáváme absolutní jedničkou s velkým náskokem před Němci, kteří stihli vypít v průměru „jen“ 107 litrů a třetími Rakušany (106 l). Z hlediska formy prodeje piva v tuzemsku si maloobchod udržel předloňskou silnější pozici, čímž nepotěšil gastronomii (59 % off-trade, 41 % on-trade). Jak naznačuje meziroční index spotřeby 2014/2013 podle druhů, s výjimkou výčepních piv (97) všechny ostatní kategorie zaznamenaly plus (ležáky 102, nealkoholická piva 101, speciály 113, pivní mixy 115).

Produkci drží export

Po hlubokém propadu v roce 2010 výstav pivovarů hlavně díky úspěšnému exportu opět roste, i když zatím ještě nedosáhl úrovně roku 2009. Celková produkce piva v ČR loni meziročně stoupla o 2,3 % na 19,65 mil. hl a export se zároveň zvýšil o téměř 8 % na 3,65 mil. hektolitrů, zatímco import (především levnějších piv z Polska, Maďarska či Slovenska) o 42 % klesl. V menších objemech se dovážejí spíše jen prémiové značky pro zpestření domácí nabídky.

V roce 2014 působilo na území ČR šest velkých pivovarských seskupení (Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken ČR, Budějovický Budvar, Pivovary Lobkowicz a Pivovary Moravskoslezské), 29 samostatných pivovarů a 270 minipivovarů.

Prémiový ležák trhá rekordy

Výstav Plzeňského Prazdroje loni meziročně vzrostl o 4,5 % na více než 10 mil. hl., což představuje téměř polovinu celkové produkce piva v ČR. Za posledních pět let je to nejvyšší meziroční nárůst. Tuzemskou produkci posílila zejména kategorie tradičního českého ležáku v balené formě. Po předchozím několikaletém poklesu oživil zájem o čepované pivo, což Prazdroj podpořil širší nabídkou prémiových ležáků a pivních novinek. Na celkovém prodeji Plzeňského Prazdroje se nyní balené pivo podílí zhruba 55 % a čepované 45 %.

Úspěch zaznamenala novinka Radegast Ryze Hořká dvanáctka, jedenáctky Velkopopovický Kozel a Gambrinus Excelent a z desítek Gambrinus Nepasterizovaný. Nový cider Kingswood zachutnal také nepivařům. Nabízí se v balené i čepované variantě a v zimních měsících i jako horký nápoj, což jeho popularitu zvyšuje. V letní sezóně stoupl zájem o míchané nápoje z nealkoholického piva Birell.

Značka Birell získala letos zlato i stříbro v kategorii nealkoholických piv na prestižní mezinárodní soutěži The International Brewing Awards ve Velké Británii. První místo obsadila polotmavá varianta Birellu, druhou příčku pak Birell Světlý. Britská pivní soutěž je nejstarší a patří mezi nejprestižnější na světě. Ceny, udělované od roku 1886, se považují za pivní „Oskary“. Letos hodnotila odborná porota 841 piv z 50 zemí.

Celkový prodej prémiového ležáku Pilsner Urquell poprvé v historii překonal hranici 2 mil. hl, export nejznámější české pivní značky meziročně vzrostl o čtyři procenta.

Prodej stimulují nové produkty

Skupina Pivovary Staropramen, dvojka mezi giganty na českém pivním trhu, loni meziročně zvýšila prodej piva téměř o půl procenta na 3,16 mil. hektolitrů především díky exportu, investicím do rozšíření linky a úspěchu nových produktů. Export Staropramenu vzrostl o zhruba 8 % a poprvé od krizového roku 2009 překročil hranici 600 tis. hl.

Kromě prodeje piva přispěla k nárůstu obratu také distribuce populárního britského cideru Carling. Velkou oblibu si získala rovněž nealkoholická Sládkova limonáda, kterou pivovar začal nabízet v roce 2013. Hlavní letošní reklamní kampaň Staropramenu podporuje českou tradici „zajít si s přáteli na jedno dobré pivo“ a připomíná milovníkům zlatavého moku, že „tak všechny poznáme nejlíp“.

Chmelení jedinou odrůdou

Třetí největší podíl na českém pivním trhu zaujímá společnost Heineken. Loni slavila úspěch v tuzemsku i v zahraničí. Zejména značka Krušovice pevně zakotvila mezi nejprémiovějšími pivními tituly, a to jak v Rusku, tak v Anglii. Stala se také oficiálním partnerem IIHF – Mistrovství světa v ledním hokeji (1. – 17. května 2015).

Heineken jako první ze všech velkých pivovarských skupin začal uvádět na trh speciály a sezónní piva, tedy právě ty druhy piv, o které zájem stále roste, zvláště v poslední době.

K nejzajímavějším letošním novinkám patří krušovický Kazbek ležák, unikátně chmelený pouze jedinou odrůdou českého chmele (jinak se při výrobě piva běžně kombinuje chmelový extrakt s granulemi více odrůd).

Kryokoncentrace v láhvi

Rovněž národní podnik Budějovický Budvar má za sebou velmi úspěšný rok. Meziročně zvýšil výstav o 2,5 % na historicky rekordních 1,457 tis. hl a export do 70 zemí o šest procent na rovněž rekordních 813 tis. hl. Růstový trend pokračuje nepřetržitě od roku 2010. Během posledních pěti let zvýšil pivovar objem exportu o 34 %. Loňské tržby dosáhly 2,3 mld. Kč a byly tak o sedm procent vyšší než v roce 2013.

Nejzajímavější novinkou českobudějovického pivovaru je Budweiser Budvar B:CRYO, vyráběný patentově chráněným postupem, tzv. kryokoncentrací v láhvi. Jde o mimořádně silné pivo, které si konzument „doladí“ sám přímo na stole ve vybraných restauracích se speciálním výčepním zařízením. Po načepování má B:CRYO stupňovitost přibližně 40, hořkost asi 60 a obsah alkoholu kolem 21 %.

Sezónní nabídka v kartonu

Mezi jednotlivými značkami Pivovarů Lobkowicz se loni nejlépe prodával prémiový ležák Lobkowicz, dále tradiční česká piva Klášter a Rychtář. Velmi dobře si vedly také čtyři loňské novinky: ležák Matouš z Černé Hory, Respekt z Uherského Brodu, Rychtář Fojt nefiltrovaný z Pivovaru Rychtář a v neposlední řadě polotmavý svrchně kvašený speciál IPA Flying Cloud z Vysokého Chlumce.

„V posledních několika letech sledujeme odklon spotřebitelů od výčepních piv směrem k ležákům a hlavně ke speciálním či jinak zajímavým (u nás často netradičním) pivům. Pokračuje růst poptávky po kartonech s různými výrobky našich pivovarů. Populární jsou zejména velikonoční a vánoční kartonová balení,“ uvedla Renata Melíšková, tisková mluvčí Pivovarů Lobkowicz.

Chuť horských bylin

Rostoucí zájem o speciály a piva s vyšší stupňovitostí potvrzuje také Vladimír Zíka, ředitel pivovaru Holba v Hanušovicích (součást skupiny Pivovary Moravskoslezské). Pivovar loni zvýšil celkový výstav, zaznamenal nárůst prodeje piva v lahvích i v plechovkách a současně se mu podařilo rozšířit distribuci v tuzemsku i v zahraničí.

Dříve regionální značka dnes obchodně pokrývá celou republiku a „ryzí pivo z hor“ se těší velké oblibě. Vlajkovou lodí značky je světlá výčepní Holba Šerák, roste zájem o ležák Holba Premium, ochucenou Holbu i limitované speciály, které se vaří při výjimečných událostech. Například loni u příležitosti 140. výročí založení pivovaru vznikl Holba Výroční Speciál 140.

Novinkou s nižší stupňovitostí je ochucená Holba Horské byliny, osvěžující pivní nápoj především v letní sezóně. Nealkoholická Holba Free se od loňska stáčí také do lahví a prodává v maloobchodní síti.

Druhé dokvašování

Rodinný pivovar Bernard loni meziročně zvýšil výstav o 14,5 % na 265 tis. hl., s aktuálním tuzemským tržním podílem 1,51 % stále patří mezi malé pivovary. Export se na celkové produkci podílí zhruba 20 % a loni meziročně vzrostl o 40 %. Úspěšnou novinkou, která měla premiéru na podzim 2014, je Bernard Bohemian Ale, pivo se spodními kvasnicemi (podruhé dokvašované v láhvi).

V kategorii nealkoholických piv patří Bernard k největším producentům v ČR. Zákazníkům nabízí čtyři pivní varianty bez alkoholu (Světlé, Jantarové, Višňové a Švestku).

Dvoulitrové plechovky „pro chlapy“    

Pivovar Svijany vyrábí pouze nepasterizované pivo, které má kratší trvanlivost, a proto není vhodné pro export. Ale vzhledem k tomu, že poptávka po svijanském pivu stále roste i v zahraničí, loni vznikla pobočka také na Slovensku. „Příjemně nás překvapil velký zájem o prémiový světlý ležák 450, který se skvěle prodává bez ohledu na vyšší cenu, zdůvodněnou dražšími surovinami. Je potěšitelné, že jsou zákazníci ochotni si připlatit za kvalitu,“ raduje se Roman Hladík, ředitel pivovaru Svijany.

Zajímavou letošní novinku představuje svijanské pivo ve dvoulitrových železných plechovkách s praktickým plastovým uzávěrem. PET-lahve nepokládají ve Svijanech za důstojný obal poctivého českého piva, proto se rozhodli jít vlastní cestou. Dodavatel pětilitrových soudků loni nabídl pivovaru na zkoušku dvoulitrové plechovky, podobné obalům, v nichž se prodává například olivový olej. Zkušební várka na loňském předvánočním trhu měla velký úspěch jako „plechovky pro chlapy“.

Navíc v plechovkách pivo stárne pomaleji než v lahvích, déle si zachovává čerstvou chuť i vůni. Stejně jako pětilitrové soudky se dvoulitrové plechovky plní ručně. Pivovar do nich začal stáčet jedenáctku Máz, patnáctku Barona, prémiovou dvanáctku 450 a od letošního dubna i dvanáctku Rytíře. Díky mikrofiltraci vydrží nepasterované pivo v plechovce minimálně tři měsíce.

Pivovar Svijany se letos poprvé v historii přihlásil do prestižní degustační soutěže Meiningers International Craft Beer Award, která proběhla začátkem března v Německu, a hned sklízel vavříny. V kategorii „pivo plzeňského typu“ získal zlatou medaili za světlý ležák Svijanský Rytíř 12% a stříbrnou za světlý speciál Svijanský Kníže 13%.

Maloobchod: zájem o regionální piva

Podle prodejních zkušeností obchodníků loni vzrostl zájem především o ležáky a jedenáctistupňová piva, přičemž zákazníky mnohem více oslovily pivní značky regionální než celorepublikové. K nejprodávanějším patří světlá výčepní lahvová piva. Postupně stále více zákazníků přichází na chuť nepasterizovaným variantám.

„Významně se rozšířil počet zákazníků, kteří si rádi připlatí za piva vyrobená z kvalitních surovin tradiční technologií. Alternativu k velkým značkám hledají právě v menších lokálních pivovarech, s nimiž spolupracujeme a hodláme v tomto trendu pokračovat,“ říká Pavla Hobíková, tisková mluvčí společnosti Globus ČR.

„V současné době máme v naší obchodní síti přes 130 druhů regionálních piv, která zpestřují sortimentní nabídku. Pokud jde o beermixy a piva typu radler, po téměř raketovém startu před čtyřmi lety a vrcholu v roce 2012 zaznamenáváme u některých druhů stagnaci až dokonce i dvacetiprocentní pokles.“ Mnozí zákazníci tedy tento druh nápojů ochutnali, ale opakovaně se k nim už nevrátili. Přechodnou oblibu beermixů do značné míry převzal cider, jehož spotřeba v ČR loni dosáhla 40 tis. hl.

Obliba PET-lahví a plechovek

Výrazný tržní podíl získala piva v PET-lahvích, i když v poslední době lze pozorovat částečný odklon od plastů k plechovkám. Vedle soudků jsou plechovky nejrychleji rostoucí kategorií pivních obalů. Pivo v PET-lahvích se dobře prodává celoročně, zájem o toto balení pak výrazně roste v sezóně letního grilování a zahradních party.

Vratné skleněné lahve se na celkové spotřebě v ČR loni podílely 41 % (meziroční index 99), sudy 38 % (99), PET-lahve 13 % (111), plechovky pěti procenty (116) a cisterny třemi procenty (106).

Mírně vzestupný trend poptávky po lahvovém pivu (meziročně v jednotkách procent) zaznamenala společnost Ahold. „Roste zájem především o jedenáctistupňová piva, pokračuje růst obliby nealkoholických piv a stále více příznivců si získává pivo v praktických nevratných plastových lahvích, přičemž nejprodávanější jsou PET-lahve o objemu 1,5 litru,“ sdělil Petr Pivka postřehy z maloobchodní sítě prodejen Albert.

Také v Bille prodej lahvového piva meziročně vzrostl. „Zákazníci nejčastěji volí klasická piva (výčepní a ležáky), dobře se prodává pivo v praktických plastových obalech, pokračuje růst poptávky po nealkoholických pivech, přičemž největší nárůst zaznamenal prodej ochucených nealkoholických piv,“ upřesnila Lucie Borovičková.

Podobně se nakupuje i v Kauflandu, což potvrzuje tiskový mluvčí Michael Šperl: „Roste zájem o lahvové pivo, favoritem zůstávají světlá výčepní piva různých značek, plastové obaly jsou stále v oblibě, pokračuje mírný růst poptávky po nealkoholických pivech.“

Minipivovarům se daří

Boom nejmenších českých výrobců piva pokračoval i loni. Počet minipivovarů v ČR meziročně stoupl o čtvrtinu a letos zřejmě brzy překročí tři stovky. Ač je jich šestkrát více než velkých pivovarů a meziročně zvýšily výstav asi o 30 %, dohromady vyprodukovaly pouze kolem 180 tis. hl (v průměru 750 hl za rok), což představuje zhruba 1 % celorepublikového výstavu.

Restaurační pivovary nechtějí konkurovat velkým producentům nižší cenou, ale zajímavou nabídkou speciálů či ochucených piv. Při malých objemech si spíše mohou dovolit experimentovat a pružněji reagovat na poptávku.

CVVM: Rozšířil se počet konzumentů pivních mixů

Jak vyplývá z údajů Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR (CVVM), 90 % českých mužů a více než polovina českých žen (konkrétně 56 %) aktivně pije pivo. V posledních letech se rozšířila skupina konzumentů pivních mixů, částečně na úkor nealkoholických piv, ale rozhodně ne v takové míře, aby ohrozila výsostné postavení klasického piva jako tradičně nejoblíbenějšího nápoje v Česku.

Podle zjištění CVVM si muži nejraději zajdou na pivo do hospody, zatímco ženy dávají přednost kavárnám a restauracím. Skupinu nejpilnějších konzumentů piva tvoří muži ve věku 45-59 let (93 %) a kupodivu spíše mladší ženy ve věku 30-44 let (62 %). Nealkoholické pivo však pro většinu konzumentů není automatickou náhradou klasické varianty s alkoholem.

 

 

Alena Drábová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.