Budou muset „Velké“ značky bojovat o důvěru spotřebitelů?
Průzkum Ministerstva zemědělství dokázal, že v českých obchodech se prodávají potraviny s odlišným složením než v Německu či Rakousku, přestože mají stejný obal a název. Neznamená to však šmahem, že všechno zboží, které se prodává v Česku, je méně kvalitní.
Z 21 produktů se shodovaly pouze tři. „Cílem testu nebylo posouzení, které výrobky jsou více či méně kvalitní.
To je totiž velmi subjektivní hodnocení,“ vysvětlil Jan Pivoňka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT), která byla výzkumem pověřena. (První informace z výsledků testu jste se mohli dočíst již ve vydání Retail News 7-8/2017).
Výsledky např. ukázaly, že Nutella prodávaná v Německu je tmavší než ta v České republice. Může za to použití odlišného kakaového prášku nebo jeho jiné dávkování. Potraviny se lišily i v obsahu oleje. Příkladem jsou bramborové lupínky Lays, které v ČR obsahovaly palmový tuk, zatímco v Německu nikoli.
Časopis dTest však upozornil, že některé výrobky prodávané v Česku mohou být i kvalitnější a chutnější. V jejich testu dopadla lépe např. tuzemská majonéza Clever, která obsahuje více tuku a vaječných žloutků než stejně balená majonéza v Rakousku.
V Německu vepřové, v Česku kuřecí
Největší rozdíly byly zjištěny v masných výrobcích. „Zjistili jsme, že Tulip Luncheon meat z Německa obsahuje vepřové maso, zatímco v tom českém je drůbeží separát,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka. Druhým příkladem jsou rybí prsty Iglo, které v Česku obsahují o 13 % méně masa než ty v Německu. V tomto případě je však nutno dodat, že potraviny se mírně liší svým balením.
Podle Miroslava Koberny z Potravinářské komory jsou největší rozdíly v mase. „Rakouské nebo německé řetězce prodávají kvalitnější zboží, protože tamní trhy jsou přísněji regulované,“ míní Koberna.
Zarážející byl o 20 % nižší obsah aktivní látky v pracím prostředku Persil, určeném pro „východní“ země ve srovnání se stejným produktem prodávaným v Německu či Rakousku.
Pět výrobků mělo rozdílný objem ve stejně velkém obalu – zejména v Německu a Rakousku bylo ve stejném balení větší množství výrobku.
Co na to výrobci?
„Postižení“ výrobci se samozřejmě nařčení, že pro východní Evropu dodávají méně kvalitní zboží, brání. Jejich argument jsou různé.
„Existují regiony, ve kterých spotřebitelé perou při nižších teplotách, též se liší složení skvrn, kvůli kterým je jiné složení,“ uvedla mluvčí firmy Henkel Zuzana Ozanová. „Pro posouzení účinnosti pracího prášku je důležité vzít v úvahu celé jeho složení,“ odmítá výsledek testu.
„Používáme různé recepty pro různé produkty po celém světě a konkrétní recepty jsou vyvíjeny v souladu s požadavky trhu preferencí. Cena není jediným kritériem,“ uvedl Michael Ravn z dánské společnosti Tulip. Flemming Enevoldsen, šéf Tulip Food Company (Dánsko), uvedl pro server irozhlas.cz: „Produkty, které ve srovnání uvádíte, jsou odlišné. Vypadají jen podobně. Německá »Frühstücksfleisch« je úplně jiná receptura než český lančmít. Německý výrobek se skládá pouze z vepřového masa, zatímco české obědové maso – jak je uvedeno ve složení – je směs vepřového a kuřecího masa. Konzervované masné výrobky Tulip přicházejí s recepturami s přihlédnutím k různým preferencím ohledně chuti, požadavků trhu a cen.“
Tasmina Hoque ze společnosti Nomad Food, která vyrábí rybí prsty Iglo, pro irozhlas.cz uvedla: „Vždy jsme v Česku prodávali stejné rybí prsty, jako prodáváme na trzích ve Velké Británii a v Portugalsku. Přizpůsobujeme naše produkty tak, abychom co nejlépe splnili potřeby a preference našich zákazníků.“
Napsat komentář