Důsledná kontrola není obchodní válka

V posledních týdnech mají dozorové orgány napilno. V souvislosti s kauzou hovězího masa hovoří polská strana dokonce o obchodní válce. Toto přirovnání však Ing. Martin Klanica, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce, odmítá.

Dozorové orgány musí pečlivě zvažovat, jak svůj čas, energii a peníze budou využívat při kontrole a ochraně spotřebitelů. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) kontroluje tisíce subjektů a desetitisíce typů potravin. Mimo celé řady jiných rozhodovacích faktorů jsou jedním z hlavních kritérií pro směřování kontroly záchyty z minulosti.

V souvislosti s kauzou hovězího masa polská strana používá termíny jako obchodní válka apod. Projevuje se tento postoj na spolupráci s polskou protistranou?

Rozhodně si nemyslím si, že se jedná o obchodní válku. V té se používají neférové nástroje a jiné kalibry. To, co se děje v současné době, je adekvátní reakce české strany, respektive Ministerstva zemědělství a dozorových orgánů, na situaci, která objektivně na českém trhu nastala. Jako orgán dozoru s polskou stranou komunikujeme v rámci nástrojů, kterými disponujeme, ať už je to v rámci systému rychlého varování pro potraviny a krmiva RASFF nebo v případě, že se jedná o potraviny falšované nebo nějakým způsobem klamavé, v systému AACS. Jde o standardní komunikaci jako s jakýmkoli jiným členským státem. Zvýšenou úroveň komunikace v těchto dnech však realizuje Mze. v čele s panem ministrem Tomanem.

Je totiž pravda, že záchyty v případě polských potravin jsou někdy velmi překvapivé i pro nás. V horizontu několika let zpátky byla zjištěna například kyselina mravenčí v kysaném zelí a v kvašených okurkách, kakao, do kterého byly namlety slupky, nebo výskyt technické soli v potravinách. V loňském roce jsme řešili pesticidy v jablkách. V několika případech ovoce a zeleniny jsme dokonce zjistili aplikaci přípravku, který se v EU již několik let nesmí používat. A závažná a překvapivá zjištění bohužel pokračují i v letošním roce.

Takže obezřetnost v případě polských potravin uváděných na trh v České republice tu je. Není to obchodní válka, ale nedůvěra vygradovaná zjištěními z minulého období.  Nemohu se zbavit dojmu, že v případě polských potravin je něco systémově špatně.

Máte v rámci spolupráce s dozorovými orgány v Německu a v jiných zemích EU informace o tom, zda jsou jejich zjištění podobná?

Ten dotaz by měl směřovat spíše na německé dozorové orgány, jak oni pracují s informacemi v systémech, o kterých jsem hovořil. My sledujeme i to, co se děje mezi jednotlivými členskými státy mimo ČR. Jestliže například Itálie dodá defektní surovinu nebo potravinu na Slovensko, pro nás je to signál, který si zanášíme do analýzy rizik, a pokud se s podobným zbožím setkáme na českém trhu, můžeme si ověřit si, zda distribuce nešla i k nám.

SZPI v lednu zahájila půlroční projekt přeshraniční spolupráce s Polskem. Co všechno tato spolupráce zahrnuje?

Projekt s polskou stranou byl připravován několik let, byl několikrát odložen a jeho realizace se podařila až nyní. Je součástí programu přeshraniční spolupráce INTERREG V-A a nese název Bezpečné a kvalitní potraviny na obou stranách hranic. Z české strany se projektu zúčastní pouze tři inspektoráty a to ty, jejichž územní působnost sousedí s Polskem. V lednu byla úvodní konference v Hradci Králové a závěrečná konference by měla být v červnu v Polsku. Hlavní náplní projektu jsou výměnné pobyty inspektorů v rámci partnerských úřadů.

Program probíhá od roku 2005 a Polsko bylo poslední ze sousedních zemí, se kterou jsme tento projekt dosud nerealizovali. Je poněkud pikantní, že projekt probíhá zrovna v tomto období, ale současné kauzy na jeho plánovaný průběh nemají žádný vliv.

V souvislosti s kauzou hovězího masa se také ukázalo, že některé restaurace chybně informují hosty o původu masa. V obchodní síti jste podobně špatné značení masa nezjistili?

Nezjistili. Od vypuknutí kauzy, do dnešních dnů jsme provedli více než 2000 cílených kontrol, zhruba polovinu v provozovnách společného stravování a polovinu v obchodní síti. U provozoven společného stravování se zjistilo, že v několika případech byl spotřebitelům klamavě deklarován původ masa.

A jaká je obecně z pohledu SZPI situace v obchodních řetězcích, které byly často terčem kritiky?

Případ od případu, ale obecně lze říci, že se situace postupně zlepšuje. Obchodní řetězce postupně zlepšují podmínky pro své zákazníky a kvalitě a bezpečnosti potravin věnují větší péči, než tomu bylo ještě před 5-10 lety. Samozřejmě je stále co zlepšovat. Často se setkáváme s tím, že názory a stanoviska vrcholového managementu a týmů kvalitářů deklarující prioritu v oblasti kvality, bezpečnost, čerstvosti atd. se však bohužel nekryjí s realitou při hledání a výběru dodavatelů a také při podmínkách uvádění na trh. Stále chci věřit tomu, že nikdo snad nechce záměrně prodávat nebezpečné potraviny, proč by to dělal?

Situace v tzv. tradičním obchodě se vyvíjí podobně?

Zejména na vesnicích je velmi složitá situace, prodejny jsou často na nebo dokonce pod hranicí rentability. Sortiment je užší nežli u velkoformátových prodejen, personál často není příliš kvalitní, není dobře zaplacený. A přitom právě zaměstnanci těchto provozoven mohou s vizáží provozovny a s kvalitou a bezpečností potravin udělat mnohé.

Vidět je to třeba v úseku ovoce a zeleniny, kterou v České republice stále neumíme spotřebitelsky atraktivně prodávat.

Samostatná kategorie je čerstvé pečivo. V řadě evropských zemí je nabízeno v obslužných úsecích nebo jako balené. Balené by asi český zákazník nepřijal, pak hledejme cestu, jak to udělat. Každý posun přes automatické násypníky, rukavice, podavače a částečné krytí vítáme. Budeme tlačit na obchodníky, aby byl prodej pečiva kulturnější. Tato problematika se týká všech.

A jak jsou na tom z pohledu SZPI internetoví prodejci potravin?

To je oblast s vysokým negativním potenciálem, zejména u některých druhů potravin, třeba doplňků stravy nebo kvůli nekalým obchodním praktikám. Zásadní negativní poznatky u zavedených prodejců běžných potravin, kteří mají i kamenné prodejny a službou internetového prodeje rozšířili nabídku, zpravidla nemáme.

Mohou vůbec dozorové orgány všechno stihnout?

Jsme na trhu EU, řídíme se národními předpisy, ale do kontroly bezpečnosti potravin výrazně zasahuje evropské potravinové právo, které je založeno na principu objektivní zodpovědnosti. Každý provozovatel potravinářského podniku je zodpovědný za parametry potravin, které uvádí na trh. Stát není od toho, aby garantoval vše, co je uváděno na trh. O to více je důležitá pečlivá analýza rizika, jejímž cílem je efektivní cílení kontrol.

České dozorové orgány jsou z oficiálních míst za kvalitu své práce velmi chváleny. Nemáte přesto někdy stres z toho, že něco unikne a bude lidově řečeno průšvih?

Těší nás, že jsme vnímáni pozitivně. Za SZPI konstatuji, že se snažíme se být čitelní, předvídatelní, transparentní, otevření a korektní, a to vše ve smyslu padni, komu padni a proto nevylučuje, že i v podmínkách ČR zjistíme problém, který bude velmi závažný. Nikdy neříkej nikdy. Důležité je, že v České republice je nastaven relativně funkční systém. Provozovatelé jsou si vědomi svých povinností a snaží se pracovat i na sobě tak, aby jejich byznys probíhal bez nutnosti zásahů ze strany státu. O SZPI je také známo, že zjištění adresně publikuje a to do jisté míry funguje jako prevence.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 03.2019…

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *