Diskontům se v Česku daří

Z dlouhodobého pohledu vyniká mezi největšími obchodními firmami v oblasti FMCG úspěch diskontních řetězců.

Největší obchodní řetězce, které podnikají v oblasti rychloobrátkového zboží, zveřejnily v uplynulých měsících výroční zprávy a auditované účetní výkazy za rok 2020. Lze tak s odstupem zhodnotit období dynamického rozvoje moderního trhu, a to nejenom v uplynulé dekádě.

Nejvyššího nárůstu tržeb a podílu na trhu dosáhla společnost Lidl Česká republika, která zvýšila tržby za prodej zboží z necelých 10 mld. Kč dosažených v roce 2005 na více než 73 miliard.

Lidl si tak za období od roku 2005 ukousl ze společného koláče tržeb největších řetězců největší díl. V tomto směru byly úspěšné také společnosti Penny Market a Billa. Podíl společnosti Kaufland Česká republika zůstal na podobné úrovni. Ostatní řetězce část svého podílu i přes nominální nárůst tržeb za prodej zboží ztratily.

Rentabilita tržeb se ustálila na 4 %

K významnému posunu došlo v rámci moderního trhu v oblasti rentability. Zatímco v letech 2005 a 2006 byl kumulovaný hospodářský výsledek největších obchodních řetězců (vč. řetězce Delvita a Interspar) ztrátou na úrovni 0,85 mld. Kč, v posledních letech vykázala tato skupina vždy zisk nad úrovní 10 mld. Kč. Rentabilita tržeb celé skupiny TOP řetězců se ustálila na úrovni 4 %. Nejvyšší úroveň rentability v roce 2020 vykázaly řetězce Lidl a Kaufland. Nejnižší rentabilitu tržeb měly řetězce Tesco a Globus, které v posledních letech čelí stagnaci tržeb.

Diskonty těží z nižších nákladů na jednotku tržeb

Podrobnější pohled do auditovaných účetních výkazů ukazuje kontury úspěchu diskontních řetězců. Diskontní řetězce Lidl a Penny Market mají ve srovnání s ostatními TOP řetězci výrazně nižší jednotkové náklady. Nižší náklady na jednotku tržeb mají diskonty ve všech hlavních skupinách nákladů – spotřebě, službách, osobních nákladech i odpisech. Zatímco u diskontů se tyto náklady pohybují pod hranicí 20 % celkových tržeb, u ostatních řetězců je to zhruba o 7 % více. Nejvyšší nákladovost tržeb vykazují řetězce Tesco a Globus.

Důvodem nižší nákladovosti diskontů není pouze nižší míra obslužnosti a vyšší produktivita práce, ale také schopnost dosahovat vysoké hodnoty tržeb na jednotku prodejní plochy, která na sebe váže velkou část nákladů. Nízké náklady umožňují budování dalších prodejen v podmínkách nasyceného trhu a zvyšování tržního podílu expandujících řetězců. Zákazníci diskontů a středně velkých supermarketů oceňují nejenom jejich dostupnost a možnost rychlého nákupu, ale také výhodné nakupování dané vysokým podílem akčního zboží a privátních značek. Podíl akcí a privátních výrobků je u těchto prodejen vyšší než u hypermarketů se srovnatelnou akční nabídkou a většími nákupy a zároveň vyšší než u docházkových prodejen zaměřených na obtížně skladovatelné čerstvé potraviny a doplňkové nákupy.

Hlavním důvodem zvýšení rentability a hospodářského výsledku skupiny největších řetězců nejsou náklady (celková nákladovost tržeb celé skupiny se zásadně nezměnila), ale obchodní marže, která se zvýšila z hodnoty 19,45 % v roce 2005 na 26,70 % v roce 2020. K výraznému zvýšení obchodní marže obchodních řetězců došlo především mezi roky 2016 a 2017 v souvislosti s novelou zákona o významné tržní síle. S ohledem na souběžný pokles tržeb za výrobky a služby je pravděpodobné, že před tím byla část marže vykazována jako služby poskytované dodavatelům.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 6.2022…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.