České mlékárenství zůstalo v roce 2021 poměrně stabilní

Současná ukrajinská krize bude mít na trhy s mlékem v každém případě daleko větší dopad, než měla pandemie COVID-19.

Problémem stále zůstává velký objem českého mléka (22,3 %), který je vyvážen ke zpracování do zahraničí. Přidaná hodnota mléčných výrobků vyrobených z tohoto mléka se pak vrací zpět do České republiky a negativně ovlivňuje saldo našeho zahraničního obchodu.

V roce 2021 byl vývoj na trhu s mlékem v České republice ovlivněn nejen mezinárodními trhy, ale také stále ještě pokračující pandemickou situací.

Ta měla na producenty a zpracovatele mléka největší negativní dopad vlastně hned po svém propuknutí již na jaře roku 2020, ale sektor se dokázal s jejími dopady vyrovnat a úspěšně jí čelil. Pozitivní je bezesporu skutečnost, že i přes řadu potíží bylo veškeré vyprodukované mléko dodáno ke zpracování do mlékáren a stejně tak nedošlo ani k žádným vážným výpadkům mléčných výrobků do maloobchodní sítě. Spotřebitelé u nás podobně jako v jiných zemích Evropy a rozvinutého světa změnili částečně svá nákupní chování, vyšší spotřeba se uskutečňovala v domácnostech, už také proto, že zpočátku tu přetrvávaly výpadky v gastronomii a veřejném stravování.

V prvovýrobě mléka docházelo v uplynulém roce k posilování nákupní ceny, což motivovalo zemědělce k jeho vyšší výrobě. Dodávky mléka posílily o 1,2 % a mlékárenský průmysl toto navýšení bez problémů zpracoval. Nákupní cena mléka se zvýšila na průměrných ročních 9,04 Kč za litr, což bylo o 50 haléřů, resp. o 5,9 % více než v roce 2020. Vzhledem k výraznému růstu nákladových vstupů od 4.čtvrtletí cena mléka roste, nyní je na hladině 10,40 Kč za litr a tento vývoj bude pokračovat.

K premiantům růstu patří Tradiční pomazánkové

V oblasti zpracování mléka byl vývoj u jednotlivých komodit odlišný: konzumního mléka jsme vyrobili proti předchozímu roku o 0,5 % více a konzumních smetan o 0,6 % více. U skupiny fermentovaných mléčných výrobků, mezi které patří také jogurty, jsme propadli o 0,4 %. Pozitivní byla naopak výroba sýrů a tvarohů celkem (+ 3,9 %). Výroba másla se snížila o 6 %, ale české speciality Tradičního pomazánkového jsme naopak vyrobili o 6,5 % více. Nižší výrobu jsme zaznamenali také u sušených mlék (-2,2 %).

Jak již bylo zmíněno, znamenala pandemická situace výraznou změnu spotřebitelského chování a návyků. Opatření vedoucí k uzavření segmentu gastronomie v roce 2020 a na jaře roku 2021 vyvolaly propad tržeb v tomto odbytovém kanálu, v některých případech až o 80 %. Ve stejné době naopak docházelo k posilování maloobchodního prodeje a podstatně zvýšenému vaření a přípravě jídel v domácnostech. Maloobchodní trh se zvýšil natolik, že téměř eliminoval propad z gastronomie. Tato tendence je celosvětová a obdobné chování českého spotřebitele tedy nevybočuje ze současného globálního trendu. V druhé polovině roku 2021 se u čerstvých mléčných výrobků začala odbytová situace navracet do stavu před pandemií, ale v případě sýrů i přes určitý pokles proti roku 2020 zůstal jejich maloobchodní prodej vyšší.

Ve spotřebě mléka se přibližujeme k průměru EU

Novým problémem druhé poloviny roku se stal růst cen energií a vliv opatření souvisejících s environmentálními strategiemi (Green Deal), postupně se začala zhoršovat míra inflace a novým fenoménem začala být tzv. greenflace. Přesto, i přes skutečnost zhoršující se ekonomické situace vyvolávající prudký nárůst cen, nedošlo za rok 2021 k ovlivnění spotřeby mléka a mléčných výrobků a byl v podstatě udržen pozitivní trend z předchozího roku.

Zatímco byla ještě v roce 2019 v České republice spotřeba mléka a mléčných výrobků celkem vyjádřená v hodnotě tzv. mléčného ekvivalentu (všechny mléčné výrobky přepočtené na mléko, bez másla) na hodnotě 249 kg, za rok 2020 to již bylo 262,5 kg, tedy navýšení o 5,4 %, čímž jsme se významně přiblížili k průměru Evropské unie, který je nyní okolo 265 kg. V roce 2021 jsme si tuto hodnotu udrželi a dosáhli jsme celkem 262,9 kg. Tato skutečnost souvisí mimo jiné s rostoucím uvědoměním české populace o nezastupitelné roli mléka a mléčných výrobků ve zdravé a vyvážené stravě. Velkým konkurentem mléčným výrobkům se přesto stávají alternativní výrobky na rostlinné bázi, jejichž růstový trend i u nás posiluje.

Podíváme-li se na jednotlivé skupiny mléčných výrobků můžeme konstatovat další mírný pokles spotřeby konzumních mlék na hodnotu 56,7 litrů (-1,6 %), což odpovídá i současnému vývoji v okolních zemích. Přesto je potěšitelné, že je naše spotřeba v porovnání s evropským průměrem 51,7 kg stále vyšší. Spotřeba konzumních smetan se zvýšila na 6,5 kg na osobu a rok a stejně tak došlo k nárůstu spotřeby fermentovaných mléčných výrobků na 15,3 kg. V této sortimentní skupině sice došlo k mírnému poklesu spotřeby jogurtů o 0,1 kg na 10,3 kg na hlavu, ale uvedený propad byl kompenzován rostoucí spotřebou ostatních zakysaných výrobků, zejména zakysaných nápojů.

Spotřeba sýrů a tvarohů se v loňském roce zastavila na hodnotě 19,1 kg. Na této výši se přírodní sýry podílejí 12,5 kg, tavené 1,9 kg a tvarohy 4,7 kg. Průměr evropské spotřeby sýrů je sice vyšší, a to 21 kg na osobu a rok, je to však ovlivněno zejména několika západoevropskými státy jako jsou Francie, Německo, Nizozemí, Itálie, Dánsko a další, ve kterých je konzumace sýrů významně vyšší než v zemích střední a východní Evropy.

Česká republika má oproti průměru Evropy vyšší spotřebu másla. Ta u nás v loňském roce sice o něco poklesla na 5,3 kg a rok, nicméně se dlouhodobě pohybuje na hladině mezi 5,0-5,7 kg. Snížení spotřeby v loňském roce bylo dáno zřejmě jednak určitým nedostatkem smetany pro výrobu másla, ale také jeho rostoucí cenou.

Z dalších mléčných výrobků můžeme zmínit stabilní spotřebu smetanových krémů (1,4 kg), tvarohových krémů (0,7 kg) a mléčných pudingů (1,4 kg), ve všech případech vztaženo na osobu a rok. Spotřebu tzv. mléčných konzerv, které zahrnují sušená a kondenzovaná mléka, jsme se v loňském roce po ročním výpadku vrátili opět na hodnotu 2,1 kg.

Vysoká inflace může spotřebu mléčných výrobků snížit

Vývoj spotřeby mléčných výrobků v letošním roce bude určitě významně ovlivňovat naše koupěschopná poptávka, která by se v souvislosti s vysokou, a dnes již dvojcifernou, inflací mohla snížit. Zásadní vliv v tomto případě bude mít i vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, který už dnes znamená určitý pokles dodávek mléka ke zpracování v Evropě. Ukrajina byla totiž významným dodavatelem krmiv a hnojiv, kterých je nyní nedostatek a jejichž ceny prudce rostou. Na druhé straně by mohla k výsledné spotřebě přispět i konzumace mléčných výrobků uprchlíky z Ukrajiny, kterých je u nás již více než tři sta tisíc.

Spotřebitelské ceny byly v první polovině roku 2021 stabilní, ve druhé však již začaly růst zejména s ohledem na cenový růst mléčné suroviny, obalových materiálů a energií. Také v případě komoditních výrobků určených pro mezinárodní obchod, mezi které patří sušené mléko a máslo, se ceny zvyšovaly v kontextu s mezinárodním vývojem.

Pokud jde o zahraniční obchod s mléčnými výrobky, vzrostl český vývoz v hodnotovém vyjádření navzdory výše uvedeným problémům v ekonomice o 10,7 %, o 9,9 % se však ale také zvýšil dovoz. Pokud budeme zahraniční obchod hodnotit z hlediska zobchodovaného množství výrobků a surovin, lze konstatovat vyrovnanost objemů s předcházejícím rokem.