Objem reklamního trhu vzrostl na 119 miliard

Za loňský rok se podle údajů Asociace komunikačních agentur (AKA) v České republice v reklamě proinvestovalo 119 mld. Kč. To je o 6 miliard více než v roce 2018.

Reklamní odvětví má pro srovnání jen zhruba o 10 miliard nižší obrat než celý chemický průmysl u nás. Objem investic do komunikace roste už čtvrtým rokem v řadě. Vyplývá to z výzkumů a monitoringu Nielsen Admosphere a kvalifikovaných odhadů AKA a SPIR.

K optimismu na českém reklamní trhu máme podle Jana Binara, prezidenta AKA, důvod i v roce 2020. Důležité jsou podle něj na současném reklamním trhu silné příběhy značek, ale také odvaha riskovat. „Značky investují do své hodnoty, aby si zajistily pozici pro horší období. Právě hodnota značky poskytuje výrobcům větší manévrovací prostor v době, kdy objemy prodejů klesají a konkurenční boj se vyostří,“ říká ředitel AKA Marek Hlavica

V investicích do reklamy vede retail

Třemi největšími zadavateli roku 2019 byly z hlediska mediálních výdajů podle ceníkových cen opět Alza, Kaufland a Lidl. Jen jejich pořadí se oproti roku 2018 mírně přeskupilo. V první desítce největších mediálních zadavatelů najdeme také Billu a Internet Mall. Vedle obchodníků zaujali nejvyšší příčky výhradně výrobci potravin a rychloobrátkového zboží. Jedinou výjimkou v elitní desítce je Sazka. Marně bychom tu už několik let hledali šampióny let minulých – mobilní operátory nebo bankovní domy.

Zadavatelé z oblasti veřejné zprávy, kteří investují do informačních kampaní, za loňský rok vypsali výběrová řízení v hodnotě 2 mld. Kč. To je téměř dvojnásobek roku 2018. Jakkoliv ještě v ČR nedosahujeme podílu veřejných zakázek v komunikaci na celkovém trhu jako ve vyspělé Evropě (15–20 %), jde o znatelný posun.

Z hlediska mediálních kanálů nadále vládne televize a nezdá se, že by její postavení cokoli zpochybňovalo. I přes rostoucí investice do on-line prozatím na tuzemském trhu nehrozí, že by internet tradiční kanály v brzké době překonal. Televize rostla v meziročním srovnání ceníkových cen o 8 %, tedy rychleji než ostatní tradiční mediatypy – tisk, rádio, venkovní reklama. Srovnatelnou dynamiku růstu vykazují nemediální formy komunikace, jako jsou propagační akce, přímý marketing, sociální sítě a obsahový marketing, spotřebitelské soutěže apod.

Pravidla pro influencery

Mezi významné události uplynulého roku, které se promítnou i do letoška, lze zařadit diskusi o regulaci reklamy na alkohol, kterou rozpoutalo ministerstvo zdravotnictví svými prohlášeními o záměru omezit obsah reklam a čas jejich nasazení.

Platforma profesionální komunikace sdružující akademické instituce, profesní organizace (AKA, APRA) a konkrétní subjekty na trhu se začala zasazovat o samoregulaci komerčního využívání influencerů. A to tak, aby byl placený obsah označen a podléhal platné legislativě.

Asociace komunikačních agentur (AKA) se zapojila do celoevropské iniciativy, která má za cíl omezit dezinformačním a nenávist a nesnášenlivost šířícím webům příjmy z reklamy. V rámci akce „Pozor! Dezinformace! Nekrmit!“ se agentury obracejí na své klienty, upozorňují je na nebezpečí poškození pověsti jejich značek v závadném kontextu. A také zavádějí technická opatření, která brání automatizovanou distribuci reklam na dezinformační weby.

Problematické reklamy na doplňky stravy

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v roce 2019 mj. cíleně kontrolovala dodržování právních předpisů v oblasti reklamy na potraviny na internetu, v tisku, v prodejních letácích apod. Inspektoři provedli celkem 90 kontrolních vstupů u 63 provozovatelů. Porušení právních předpisů při šíření reklamních sdělení inspektoři konstatovali v 71 případech. Cílem kontroly byli zadavatelé, zpracovatelé i šiřitelé reklamy na potraviny (ve smyslu definic v zákoně č.40/1995 Sb., o regulaci reklamy).

Zjištěná pochybení se nejčastěji týkala reklamy na doplňky stravy na internetu a v tištěných médiích. Inspektoři zde zjistili zejména uvádění nepovolených výživových, zdravotních, nebo dokonce i léčebných tvrzení a zavádějících informací o potravinách.

V reklamě na potraviny – tedy i na doplňky stravy – lze použít pouze schválená zdravotní tvrzení dle nařízení (ES) č. 1924/2006 a dočasně také zdravotní tvrzení, jejichž posouzení nebylo dosud dokončeno a která jsou uvedena na tzv. On hold seznamu. Používání tzv. léčebných tvrzení je právními předpisy u potravin (včetně doplňků stravy) zcela zakázáno, protože žádné potravině nelze připisovat vlastnosti léčby – to je vyhrazeno pouze léčivům.

Inspektoři zaznamenali nejvíce případů nevyhovující reklamy v prostředí internetového prodeje, tedy v e-shopech nebo na reklamních webových stránkách. SZPI nařídila kontrolovaným osobám, aby nevyhovující reklamní sdělení neprodleně odstranily, a zahájí s nimi správní řízení o uložení pokuty.

Kompetencemi ke kontrole reklamy SZPI disponuje v návaznosti na novelu zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, která nabyla účinnosti v roce 2015. Tyto kompetence se nevztahují na oblast televizního a rozhlasového vysílání. V rámci kontrol reklamních kampaní zasahujících oblast audiovizuálních médií i ostatních médií, SZPI spolupracuje s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 03.2020…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *